Šéf největší německé energetiky Johannes Teyssen potvrdil krátce před firemními výsledky za první čtvrtletí roku celoroční výhled EBITDA v rozmezí 9,2 až 9,8 miliardy eur při čistém zisku v rozmezí 2,2 až 2,6 miliardy eur. Výhled firma vyslovila v lednu a potvrzení je dobrou zprávou o neočekávání dalšího zhoršení u jednoho z lídrů evropské energetiky. Rakouská energetika Verbund pak uvedla, že ceny elektřiny v Evropě po třech letech poklesu dosedly na dno a začnou se zotavovat.
bude reportovat výsledky prvního čtvrtletí roku 8. května (konkurent 15. května) a dle aktuálního dokumentu CEO Teyssena pro valnou hromadu ohledně výhledu by nemělo přijít nepříjemné překvapení. Klíčová německá energetika nicméně počítá s meziročním ztrojnásobením plánovaných úspor na 600 milionů eur z 200 milionů eur, negativní dopadem Evropy do EBITDA v rozsahu 100 milionů eur a v souvislosti oddělení některých aktiv o miliardu eur.
Naproti tomu ale uvedl, že nově dojednané podmínky dodávek plynu pro něj znamenají úsporu sedmi miliard eur v nejbližších třech letech. Možná i hrůzná zkušenost s drahými dodávkami plynu jej přiměla udělat zásadní změnu ve své komoditní divizi. Na základech Energy Trading, která dosud obchodovala elektřinu, uhlí a plyn a Ruhrgas, která se starala o dlouhodobé fyzické dodávky plynu, vybudovala novou a mocnější divizi Global Commodities, která se má stát globálním obchodníkem s komoditami. „Z evropského hráče se staneme globálním obchodníkem,“ uvedl Klaus Schäfer, šéf nové divize.
spoléhá, že nový komoditní trading dosáhne toho, co se nepovedlo dvěma předchozím společnostem: zejména přístup k dodávkám a zásobníkům plynu a tím posílit v Evropě proti konkurenci. „Nestačí vydělávat arbitráží časových a regionálních spreadů, potřebujeme fyzickou přítomnost na komoditě,“ uvedl Schäfer.
Odvaha je k bedlivému sledování s ohledem na situaci na globálním trhu s komoditami a jejich obchodováním, kdy komoditní týmy investičních bank vydělávají vůči předchozí dekádě citelně méně a fyzické trading housy také čelí propadu ziskovosti. nikdy nedával ven čísla jeho komoditních divizí, opřít očekávání rámcově lze například o konkurenta Trading. Ten loni dosáhl zisku 345 milionů eur, nejnižšího za osm let a o polovinu nižšího proti rekordnímu roku 2008.
počítá, že v divizi zaměstná 1500 lidí. Patří tak mezi energetiky , či nebo ropné firmy , Royal Dutch , nebo , které se opírají o silný vlastní trading komodit. Proti nim stojí nezávislé domy typu Vitol. Globální trading chce postavit na Düsseldorfu, Houstonu a Singapuru. Amerika je zejména o LNG. „Integrace globálního trhu s plynem a změny na něm znamenají, že nemůžete být přítomen pouze v jednom regionu,“ uvádí Schäfer.
Podobně jako také rakouská energetika Verbund potvrdila celoroční výhled EBITDA u jedné miliardy eur. Podle analytiků ale výkonnost firmy na úrovni EBITDA v prvním čtvrtletí roku koketovala se zlepšením celoročního výhledu. Šéf energetiky Wolfgang Anzengruber ale vyslovil zásadní očekávání: „Nepočítám s dalším poklesem cen elektřiny.“
Podle šéfa rakouské energetiky je tříletý soustavný pokles cen elektřiny u konce jako kombinace důsledku slabé ekonomiky a nízké spotřeby i cen povolenek. Ceny elektřiny dle CEO Anzengrubera v prvním čtvrtletí roku prošly dnem a budou obracet k růstu. K posílení zisků energetik, které čeká na horizontu dvou až tří let. K většímu efektu je potřeba výraznější zotavení ekonomik.
„Z dnešního pohledu neočekávám další pokles cen elektřiny. Počínaje druhým čtvrtletím roku čekám růst. Na střednědobém horizontu pak energetika potřebuje projít konsolidací obnovitelných zdrojů,“ uvedl šéf rakouské energetiky. Ani šéf francouzské energetiky Gerard Mestrallet neočekává další pokles cen elektřiny. Nedávné propady připsal zejména povolenkám.
Šéf energetiky Markus Rauramo připomněl, že některé evropské země podpoří energetiky jako klíčové firmy také poklesem korporátní daně. Je to ale dle něj zejména otázka severských zemí Evropy, jako je Finsko (z 24,5 % na 20 %) či Švédska (z 26,3 % na 22 %).
Rauramo upozornil, že posun na trhu povolenek a nové kontrakty na levnější dodávky plynu proti předchozím obdobím znamenají, že nejméně v severní Evropě se vyrovnávají náklady na nové plynové a tepelné zdroje – konkrétně kolem úrovně 65 eur za MWh.
Slovní podporu trhu povolenek dnes dala německá kancléřka Angela Merklová. Ta uvedla, že v dubnu zamítnutý návrh na odklad části aukcí emisních povolenek pro nápravu trhu s emisemi EU je "potřebný". „Něco se musí udělat, jinak se vydáváme špatnou cestou,“ uvedla. Reforma zákona o podpoře čisté energie před zářijovými volbami je ale podle ní nepravděpodobná. Cena emisních povolenek po slovech Merkelové postupně vyskočila až o 20 %. Akcie ČEZ až 2% růstu korigovaly na aktuálních 1,5 %.
(Zdroj: , Verbund, , , , , Bloomberg)