Delikátní kapitalismus: Z 10 000 nápadů vznikne 1 000 firem, dvě dosáhnou vedoucí pozice na trhu

Kapitalismus je o kultuře. Pro jeho udržení jsou důležité zákony a instituce, ještě větší význam má ale duch nezávislosti a aktivity. O „duchu kapitalismu“ psal již Max Weber, v současné době je ovšem třeba si tento koncept znovu připomenout. Edmund S. Phelps z Columbia University se tomuto tématu věnuje ve své nové knize, kde poukazuje na znepokojivý trend patrný v mnoha zemích včetně Spojených států. Obává se vlivu korporací a politického systému, ve kterém se ekonomická aktivita nachází pod dominantním vlivem velkých zájmových skupin či vlád. Důsledkem tohoto trendu je to, že společnost nedoceňuje přínosy jednotlivců, kteří jsou schopni inovovat a být kreativní. Země se silnou korporativistickou kulturou sice načas může růst rychleji než ostatní, nakonec ale bude vždy zaostávat. Dopředu se totiž dostanou kultury s podnikatelským duchem.

Stávají se Spojené státy zemí korporativismu? Prezident Obama sice o inovacích hodně hovoří, obávám se však, že některé z jeho kroků mohou iniciativu jednotlivců potlačovat. Prezident také podporuje vytváření nových inovačních center, která by měla fungovat na základě spolupráce soukromého a veřejného sektoru. Budou ale podobné kroky fungovat? Měly by vlády skutečně zakládat centra 3D tisku? Úspěšné firmy tímto způsobem obvykle nevznikají. Phelps v této souvislosti zmiňuje studii společnosti McKinsey. Ta uvádí, že v kapitalistické ekonomice vznikne z 10 000 nápadů 1 000 firem. Z toho jich 100 získá peníze od fondů rizikového kapitálu, 20 získá zdroje z IPO a dvě z těchto společností získají vedoucí pozici na trhu.

Náš pohled na kapitalismus může záviset na tom, jaké máme vlastní zkušenosti. Je tomu tak i v mém případě. Na Yale mohou profesoři věnovat rozumný čas podnikání v případě, že tím získávají zkušenosti jdoucí za hranice teorie a tyto zkušenosti předávají dál. V roce 1991 jsme spolu s Karlem Casem z Wellesley College a bývalým studentem z Yale Allanem Weissem začali podnikat a vytvořili Case Shiller Weiss, Inc. Cílem bylo vytvořit index cen nemovitostí, což bylo v té době něco úplně nového. Problémy jsme měli zejména se získáním peněz. Rizikový kapitál náš nápad nechápal, slyšeli jsme například, že bychom namísto toho měli otevřít nové obchodní centrum.

Po vyřešení mnoha dalších problémů jsme uspěli, museli jsme se ovšem většinou spolehnout sami na sebe, a to včetně získávání finančních zdrojů. Nyní drží licenci na indexy cen nemovitostí společnost Standard & Poor’s a tyto indexy jsou známy jako S&P/Case-Shiller Home Price Indices. Od vlády jsme pomoc nepotřebovali. Podle mých zkušeností tržní příležitost často nepoznají ani odborníci z fondů rizikového kapitálu. Úspěch Spojených států je dán tím, že po desetiletí jsou zde lidé ochotní věnovat své peníze, čas a další zdroje na rozvoj nápadů, které neuspěly před různými odborníky.

Vláda ale v určitých případech pomoci může. Když jsem začínal jako profesor, dostal jsem výzkumný grant, který sice přímo s mým následným podnikáním nesouvisel, ale pomohl mi rozvinout potřebné schopnosti a dovednosti. Nicméně jak uvádí Phelps, vládní intervence znamenají v kapitalistickém systému velmi delikátní věc. Tento systém závisí na jemných kulturních faktorech a jejich rozvoj vyžaduje opatrnou péči.

Autorem je Robert J. Shiller.

Zdroj: NYTimes