Ve Finsku by do konce dekády měla vyrůst další jaderná elektrárna. Ruská státní korporace Rosatom a společnost Fennovoima se přiblížili podpisu kontraktu na stavbu reaktoru o výkonu 1,2 GW na poloostrově Hanhikivi. Stranám se podařilo dojednat podmínky ruské nabídky a stavby elektrárny. Teď je řada na vlastnících Fennovoimy, kteří by se ke smlouvě o stavbě a provozování bloku u obce Pyhajöki měli vyjádřit do konce října.
Fennovoima, která si stavbu Pyhajöki objednává, patří konsorciu 67 firem a obcí s názvem Voimaosakeyhtio SF. Hlavním akcionářem Fennovoimy byla donedávna německá energetika (12,07 EUR, 0,04%). V souladu s odklonem mateřské vlády od jádra Němci v únoru svůj 34% podíl v podniku prodali finskému konsorciu. Stavba elektrárny by měla začít v roce 2015. Finský parlament ji schválil v roce 2010.
Podle očekávání by do Fennovoimy měl vstoupit i Rosatom a získat právě 34% balík akcií E.ONu. Po dokončení projektu se tak stane významným spoluvlastníkem elektrárny. Podle zdrojů listu Kommersant se ruská korporace bude finančně podílet i na nákladech výstavby, a to v poměru odpovídajícímu jejímu akcionářskému podílu.
Celkové náklady reaktoru ruského designu zveřejněny nebyly. Odborníci je odhadují na 5-6 mld. USD, což by znamenalo, že příspěvek Rosatomu dosáhne zhruba 2 mld. USD. Není jasné, kolik ruská strana za vstup do Fennovoimy zaplatí, ale podle zdrojů Kommersantu se jí majetková účast vyplatí. Stavba jaderného bloku by měla být výhodná i pro finské firmy a obce z konsorcia, jelikož budou vyráběnou energii odebírat za cenu odpovídající výrobním nákladům. To jim umožní ušetřit, jelikož jaderná energie je v porovnání s průměrnými cenami ve finském sektoru skandinávského energetického trhu NordPool levnější.
Ve slušnou návratnost investice doufá i Rosatom, a to prostřednictvím prodeje elektřiny na finském trhu. Rusové si prý udělali prognózu vývoje cen, porovnali je s náklady a došli k závěru, že spoluvlastnictví je perspektivní záležitostí. Pro ruskou korporaci, která zatím v zahraničí elektrárny nevlastní, by se tak jednalo o první vstup na energetický trh mimo Rusko. Své reaktory bude vlastnit i v chystaném projektu v Turecku, ale zde bude zpočátku elektřinu prodávat za fixní tarif.
Ceny v NordPoolu se rok od roku značně liší a závisí zpravidla na faktorech mimo lidskou kontrolu. Letos a loni například ruský vývoz energie do Finska výrazně klesl kvůli pádu cen, který byl zapříčiněn vysokou úrovní vody na tamních hydroelektrárnách. Rusům pomůže, že na blok budou dodávat vlastní jaderné palivo. Dalším bonusem bude získání licence u místního regulátora, který je považován za jednoho z nejpřísnějších na světě.
Rosatom nabízí možnost spolufinancování svých reaktorů téměř ve všech zahraničních tendrech, kterých se účastní. V některých případech (Bělorusko, Bangladéš) jsou bloky financovány garantovanými úvěry ruské vlády, což však znamená, že po jejich dostavbě se octnou v zahraničních rukách.
Zatím jediným projektem za hranicemi Ruska, který bude Rosatom vlastnit, je budovaná elektrárna Akkuyu v Turecku o výkonu 4,8 GW. Rosatom čtyři bloky na své náklady postaví a poté bude vlastnit a provozovat, přičemž 49% podíl by měl prodat strategickému investorovi, pravděpodobně jedné z tureckých utilit. Celkové náklady projektu se odhadují na 20 miliard dolarů. Podle mezivládního kontraktu se turecký distributor zavázal prvních 15 let provozu odebírat 70 % elektřiny z prvních dvou bloků Akkuyu za garantovanou cenu 12,35 amerických centů za KWh (92 EUR za MWh).
Druhým potenciálním vlastnickým projektem Rosatomu v zahraniční je pátý blok slovenských Jaslovských Bohunic stavěný Jadernou energetickou společností Slovenska (JESS). Slovenská vláda, které v JESS patří 51 %, s Rusy jedná o prodeji zbylých 49 % akcií, jež zatím kontroluje tuzemský . Rusové nicméně stejně jako v Turecku požadují garantované výkupní ceny elektřiny. Hodnota podílu (436,3 CZK, 0,62%) v JESS je odhadována na zhruba 110 mil. EUR, což je jeho vklad do základního kapitálu firmy plus dosavadní práce na projektu.
O přibrání finančního partnera k výstavbě třetí a čtvrté jednotky Temelína uvažuje i . Finanční ředitel společnosti Martin Novák prohlásil, že pečlivě sleduje, jak se dnes staví atomové elektrárny ve světě a že trend směřuje ke sdílení nákladů a rizik. Mít při stavbě jaderné elektrárny finančního partnera by podle Nováka společnosti umožnilo mít prostor pro jiné zajímavé investice, které se objeví při realizaci nových jaderných bloků v Temelíně. V tendru nyní zbývají americký Westinghouse a rusko-české konsorcium OKB Gidropress-Škoda JS. Gidropress je součástí Rosatomu.
(Zdroje: Kommersant, Atominfo.ru, ČTK)