Po negativním výsledku v červnu, který byl částečně ovlivněn povodněmi, přinesl červenec příznivější informace o průmyslu. Výroba se meziměsíčně zvýšila o 0,4 procenta. V meziročním srovnání se objem produkce zvýšil o 2,1 procenta, nicméně nebýt skutečnosti, že červenec měl o dva pracovní dny více než stejný měsíc loňského roku, klesla by výroba o 2,8 procenta. Přesto přibývá důvodů k optimismu do dalších měsíců. Patří mezi ně zvýšení exportních tržeb, růst nových zakázek a stoupající index nákupních manažerů.
Překvapivě nejvýrazněji k růstu průmyslové produkce přispěla výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. V předchozích měsících přitom nebyly výsledky tohoto odvětví nijak přesvědčivé. V červenci se z meziročního poklesu vymanila dokonce i základní hutní produkce, která letos prochází útlumem. Nemalým dílem k růstu celkových statistik přispělo také zvýšení výroby strojů a zařízení o 8,3 procenta. Vypadly však jiné dva tradiční motory českého průmyslu: výroba elektroniky a výpočetní techniky klesla o 4,6 procenta, automobilový průmysl hlásí pokles o 2,7 procenta.
Příznivou indikaci pro další měsíce přináší statistika nových zakázek. Ty se v červenci meziročně zvýšily o 9,0 procent, přičemž exportní zakázky rostly o 10,2 procenta, zatímco domácí objednávky stouply o 6,6 procenta. Akceleraci růstu průmyslové produkce slibuje také zvýšení indexu nákupních manažerů v srpnu na 53,9 bodu, což je nejvyšší úroveň od června 2011.
Za celý letošní rok prognóza ukazuje na snížení průmyslové výroby o 1,9 procenta. Pokud se naplní předpoklady týkající se oživení ekonomiky v eurozóně, mohla by se příští rok průmyslová produkce zvýšit o 2-3 procenta.
