Jak je možné měřit míru ekonomické a finanční zranitelnosti u rozdílných zemí? Podle našeho názoru tato zranitelnost roste se zvyšujícím se zadlužením soukromého sektoru a zadlužením bank. Negativně na ni působí i neschopnost provádět proticyklickou politiku. A v neposlední řadě ji určuje výše vnějších deficitů a vnější zadlužení. Země, která má zadlužený soukromý sektor a banky a není schopná implementovat proticyklickou politiku, je velmi citlivá na negativní šoky, zvýšenou averzi k riziku, pokles globálního růstu, růst sazeb, geopolitické krize a další podobné faktory.
Následující tabulka porovnává země OECD na základě uvedených kritérií. Křížky ve druhém sloupci ukazují na problém v oblasti zadlužení soukromého sektoru, ve třetím sloupci na problém u zadlužení bank. Další dva sloupce ukazují na schopnost použít fiskální a monetární politiku, křížky v posledním sloupci značí země, které mají problémy s vnějšími deficity a dluhem. Poslední sloupec ukazuje celkový počet problematických oblastí u dané země:

Mezi nejzranitelnější země tedy podle uvedených kritérií patří Velká Británie, Španělsko, Belgie, Portugalsko, Irsko a Japonsko. Spojené státy již pravděpodobně nemají prostor pro další využívání monetární politiky, negativně u nich působí i vnější deficity a dluh. Zranitelnost Německa ovlivňuje negativně pouze jeden faktor, a tím je zadlužení bankovního sektoru. Stejnou situaci sledujeme v Rakousku a Finsku. Jediný negativní faktor pak nalezneme ještě u Kanady a Austrálie, u obou zemí jde o zadlužení soukromého sektoru. Nejméně zranitelnými zeměmi jsou ale Švédsko a Nizozemí s nulovým počtem negativních faktorů.
(Zdroj: Natixis)