Jednání mezi maďarskou vládou a bankami o novém programu pro řešení cizoměnových hypoték se zasekla na vykopaných barikádách. Proti předvolebnímu populismu stojí neúnosné a likvidační náklady pro bankovní sektor a zásadní hrozba pro finanční trh a forint celkově.
Vládou avizovaná „záchrana“ dlužníků hypoték a dalších úvěrů především ve švýcarských francích bez citlivé koordinace mezi bankami na jedné a centrální bankou i vládou na druhé straně vyvolá prudké turbulence maďarského finančního trhu od forintu přes dluhopisy po akcie. Uvedl to představitel asociace Levente Kovacs pro list Nepszabadsag. Banky podle něj revidují své programy v oblasti cizoměnových hypoték v reakci na plán, který vznikl v centrální bance a potřebují na to čas. Záchranný plán podle Kovacse musí odlišovat mezi pomocí ze sociálních důvodů a u hypoték podle oblastí a situace toho kterého dlužníka s bydlením. A být rozprostřen do nejméně několika let, jinak položí forint i finanční trh.
Jaká je situace. Jednání mezi vládou a asociací se zasekla a tak přišlo silové řešení: Vláda bankám dala ultimátum do 1. listopadu na dohodu, jinak hrozí zavedením legislativy na pomoc dlužnickým domácnostem dle vlastního mustru… Do programu zřejmě bude začleněna většina FX úvěrů, analytici Securities zahrnutý objem odhadují na 11 miliard eur. Stejně jako u dosavadních programů dojde na fixaci směnného kurzu pro splácení hypotéky až do jejího plného splacení, diference vůči realitě ponesou velmi pravděpodobně plně banky. Na nákladech se vláda podílet nechce, tudíž je opět velmi pravděpodobně ponesou banky. Parlamentní volby v zemi, před kterými vláda tuto pomoc dlužníkům (v rámci předvolebních slibů) realizuje, jsou za 8 měsíců. Výsledky programu tak vláda bude chtít stůj co stůj viděl nejpozději na počátku příštího roku.
Kovacs za asociaci bank připomněl, že záměr vlády se týká stovek tisíc smluv. Ty by teoreticky mohly, tak, jak tomu bylo v předchozích plánech – být nově projednány na individuální bázi, ale za rozumnější řešení vůči rozsahu problému vidí dohodu s vládou a úpravu normou, která by jednotně nastavila pravidla pro všechny smlouvy. Vláda ale – jeví se zatím – dohodu nechce. Otevřenou otázkou je směnný kurz programu. Očekávat lze nejpravděpodobněji totéž, co doposud: 180 u HUF/CHF a 250 u HUF/EUR (tržní realitou je nyní 242 a 299). Banky tak budou mít dvě možnosti: použití swapů a přijetí nižšího úrokového výnosu nebo FX riziko na vlastním triku. Ponechání otevřeného silného FX rizika ze strany bank očekávat nelze, tedy – dojde opět na nižší ziskovost.
Guvernér centrální banky a exministr financí Matolcsy již vyslovil připravenost MNB k poskytnutí neomezených zdrojů na udržení stability směnných kurzů – tedy podržení forintu. Šéf bankovní asociace Mihaly Patai uvedl, že si realisticky umí představit konverzi všech smluv v 10 až 15 vlnách, každé v objemu jedné až dvou miliard švýcarských franků. Celá konverze by měla být rozložena do několika let. Těžko říci, zda na něco takového vláda v rámci svých předvolebních plánů přistoupí a zda nezvítězí prudká a živelná realizace za cenu například záchrany situace ze strany centrální banky…
Připomeňme, že Patai je zároveň šéfem maďarské části bankovní skupiny , jednoho z největších věřitelů CEE regionu. Včera večer banka oznámila plán uzavření části poboček kvůli snížení nákladů. Je odpovědí na maďarské zdanění bank daní bankovní a od letoška transakční. Mihaly uvedl, že daňová zátěž bude banku stát letos 6,8 mld. HUF a 40 % z toho chce banka pokrýt zavřením 15 ze 120 poboček. Zbytek uspoří na marketingu a vyrovná očekávanými vyššími příjmy. přitom loni byla výjimkou mezi bankami v Maďarsku, když se udržela v zisku.
Reakce Pataiem vedené je jasným signálem o stahování bank ze současného rozsahu podnikání na maďarském trhu, včetně možného odchodu z trhu. Ten nedávno vůbec poprvé připustila i slovy Andrease Treichla. Ten na sklonku července v debatě s analytici řekl, že čeká na moment, kdy si Maďaři uvědomí, že poškozování bank znamená negativní dopady pro maďarskou ekonomiku. „Ohledně Maďarska dozrává přesvědčení, že co je moc, to je moc. Pokud politici opakovaně dávají najevo, že vás nechtějí, v určitém momentě odejdete,“ uvedl Treichl.
Na hlavu rakouských bank, podnikajících na maďarském trhu a dále v regionu CEE, v poslední době srší negativní slova ze strany ratingových agentur, regulátorů i analytiků. Nejčerstvěji zareagovali analytici na profit warning skupiny a avizovaný růst rezerv na špatné úvěry o meziročních 9 až 19 % (na 1,1 až 1,2 miliardy eur za fiskální rok 2013). Ani tento výhled ale ještě nepočítá s FX programem v Maďarsku. Na konci května přitom měla skupina v zemi cizoměnové hypotéky v objemu 905 milionů eur, z toho třetinu na domy. U jde u CHF hypoték v přepočtu o dvě miliardy eur. Zatímco vláda hovoří o dopadech do hospodaření bank v rozsahu 40 miliard HUF (134 milionů eur) ročně, šéf vyslovil odhad celkových nákladů pro banky na 950 miliard HUF (cca 3,2 miliardy eur).
Z dosavadních debat v rámci maďarské vlády je zřejmé jediné: program nemá přinést takovou úlevu, aby dlužníky na původních FX hypotékách zvýhodnil natolik, že by na tom byli lépe oproti těm, kdo si původně půjčili ve forintu. Z toho analytici dovozují celkovou úlevu měsíční splátky FX hypotéky po konverzi a změně úročení včetně možné úlevy z jistiny na zhruba 15 %. Také šéf největší maďarské banky Sandor Csanyi uvedl, že si neumí představit snížení splátek o více jak 15 %. Maďarský list Nepszabadsag ale ve středu napsal, že vláda bude požadovat krácení nejméně o 20 % a za návrhem z pera zástupců centrální banky stojí. „Podle našeho názoru dojde na postupnou konverzi FX hypoték do lokální měny při souběžném ponížení jistiny těchto úvěrů i snížení úročení,“ odhadují analytici .
Určitý trumf (možno říci i „vyděračský potenciál“ vůči dalším zásahům vlády) drží komerční banky v Maďarsku v rovině té, že přes ně půjde program dvou bilionů forintů bezúročných půjček centrální banky do maďarské ekonomiky. „Plán FX hypoték jasně sníží ochotu bank účastnit se programu podpory růstu,“ uvedl náměstek banky Laczlo Wolf. Plán rozhýbání ekonomiky je bankám další ranou – vytláčí jejich standardní komerční úvěrování. „Počítáme s využitím zhruba poloviny ze zamýšleného objemu programu,“ odhadli analytici Concorde. „Negativní dopady na banky jsou jasné, navíc program nese vážná rizika pro inflaci. U růstu ekonomiky pro rok 2014 na jeho základě zvyšuje odhad na 2 % z 1,5 %,“ shrnula Concorde. „Forint očekáváme nejprve silný s podporou přebytku bežného účtu platební bilance, později v roce 2013 a v roce 2014 ale pod tlakem FX plánu. Kurz forintu k euru čekáme na konci roku 2013 na úrovni 285 a jeho setrvání na metě napříč rokem 2014,“ dodala Concorde.
Razantní kroky v bankovním sektoru nejsou jedinými Orbánovými předvolebními kroky v rámci snahy získat voliče. Maďarsko jedná o znárodnění až sedmi poskytovatelů veřejných služeb, prohlásil premiér dnes. Půjde o společnosti, které byly v minulosti privatizovány, zejména energetiku, kde Orbán voličům slíbil nižší faktury. Energetický sektor v Maďarsku by mohl být dle něj opět státní do 2-3 let. Dobře se to doplňuje s jeho snahou vrátit bankovní sektor nadpolovičně do domácích rukou.