Aktualizováno Index cen spotřebitelů v eurozóně v září stoupl o 0,5 procenta, meziroční inflace pak dosáhla 1,1 procenta. To jsou výsledky, které potvrzují dříve zveřejněné údaje. Žádné překvapení tedy nepřinášejí. Inflace v eurozóně v posledních dvou měsících klesá, poté co v létě vystoupala na 1,6 procenta.
Nejde přitom pouze o vliv volatilních položek. Ceny energií jsou sice v meziročním srovnání o 0,9 procenta níž, ale potraviny jsou naopak o 2,6 procenta dražší. Po očištění zůstává jádrová inflace, která v září činila rovné jedno procento. Také to znamená mírný pokles oproti hodnotám z předchozích měsíců. Ceny průmyslového zboží jsou 0,4 procenta výš než v loňském září, ceny služeb o 1,4 procenta.
Estonsko s Nizozemskem byly v září zeměmi s nejvyšší mírou inflace v eurozóně - činila 2,6, respektive 2,4 procenta. Nadprůměrný růst cen je také ve Finsku a Rakousku a rovněž v Německu s 1,6 procenta je inflace výš než v celé eurozóně. Nízká inflace zůstává ve všech periferních zemích. Rychlá dezinflace probíhá ve Španělsku, kde ceny rostly meziročně jen o 0,5 procenta. V Řecku se upevňuje deflace, v Irsku ceny stagnují.
Data o spotřebitelských cenách podporují holubičí postoj ECB. Pravděpodobnost uvolnění politiky stoupá s nízkou inflací, ale také se zhoršením zpráv z reálné ekonomiky, stále slabou tvorbou úvěrů a vliv mohou mít i rizika pro globální růst, které představuje americká fiskální politika. Banka se nemusí omezovat na standardní snížení sazeb, ve hře je i nový program na dodávky likvidity bankám.