Orbán chce mohutně vsadit na jádro. Nechá si reaktory postavit od Jihokorejců?

Maďarsko chce při výrobě elektřiny v budoucnu spoléhat nejvíc na jaderné zdroje. Premiér Viktor Orbán, který je na oficiální návštěvě Indie, ohlásil cíl zvýšit do roku 2023 produkci elektřiny z jádra o 50-75 %. Maďaři tak stejně jako ostatní státy střední Evropy půjdou proti některým zemím v západní Evropě v čele s Německem, které se od jaderné energie odvrací.

Ambiciózní plány rozvoje jaderné energetiky podpořila minulý týden uzavřená dohoda o spolupráci v tomto sektoru mezi Maďarskem a Jižní Koreou. Dokument, podepsaný maďarským ministrem zahraničí Janosem Martonyim a jeho jihokorejským protějškem Yun Byung-seem, otevírá cestu ke spolupráci ve výzkumu a vývoji, designu a konstrukci jaderných reaktorů pro mírové účely. Ještě významněji ale jihokorejským korporacím umožňuje účast v plánovaném tendru na rozšíření jaderné elektrárny Pakš.

V Pakši zatím fungují čtyři reaktory typu VVER zbudované v 80. letech – jako v Dukovanech – o celkovém výkonu 2000 MW, které nyní pokrývají kolem 40 % spotřeby elektřiny v zemi. Po přidání dvou bloků by se kapacita elektrárny měla zvýšit o 2000 – 3000 MW. Očekává se, že náklady se stejně jako v případě dostavby Temelína vyšplhají na 12-15 miliard dolarů. Zájem o účast v tendru potvrdila ruská státní korporace Rosatom s tím, že je ochotna stavbu nejen realizovat, ale také plně financovat. Provozovatel elektrárny počítá s tím, že do soutěže se přihlásí další zájemci, včetně francouzské Arevy a americko-japonského podniku Westinghouse. Jihokorejci si pro úspěch v soutěži budou muset zajistit licenci pro své technologie od evropských a maďarských regulátorů.

Maďarské ministerstvo národního rozvoje loni na podzim oznámilo, že při stavbě pátého a šestého reaktoru Pakše by domácí výrobci měli od vítěze tendru získat kontrakty na alespoň 30 % vybavení elektrárny. Budapešť plánuje tendr vyhlásit do konce roku.

Orbán v projevu na maďarsko-indickém obchodním fóru prohlásil, že do deseti let by podíl jaderné energie v maďarském elektrárenství mohl dosáhnout až 70 %. Připomněl, že tendr na rozšíření Pakše bude vypsán už zanedlouho. Dále uvedl, že do pěti let by mohlo mít Maďarsko nejlevnější elektřinu ze všech zemí EU, což ale podmínil tím, že koalice jeho strany Fidesz a lidovecké KDNP vyhraje parlamentní volby plánované na příští rok. To by se premiérovi, pomýšlejícímu na třetí funkční období, mělo s velkou pravděpodobností splnit. V průzkumech si Fidesz nad opozicí udržuje slušný náskok.

Ceny elektřiny se v jednotlivých státech mohou lišit o desítky procent. Z průzkumu, který provedla organizace Europe’s Energy Portal vyplývá, že nejvíc za elektřinu v evropské sedmadvacítce platí dánské a německé domácnosti. Dánové platí za kilowatthodinu proudu kolem 30,2 eurocentů (v přepočtu zhruba 7,71 korun), Němci pak za každou spotřebovanou kilowatthodinu elektřiny vydají okolo 26 eurocentů (cca 6,63 korun). Maďarsko je se 16,2 eurocenty ve srovnání uprostřed. Orbánova vláda dosud přistoupila ke dvojímu snížení cen elektřiny. Podle premiéra si výrobci neúměrně zvyšovali své zisky.

Orbán se snažil jádro ve středoevropském kontextu podpořit i na nedávném summitu Visegrádské čtyřky. Česko, Polsko, Slovensko i Maďarsko podle něj mají zájem o podporu Evropské unie. Ta však nesmí sektor zatížit nadměrnou regulací. „Očekáváme, že EU pomůže, a ne že zbrzdí nárůst jaderné kapacity ve střední Evropě,“ uvedl Orbán s tím, že pozornost by měla být věnována také pravidlům regulace státní pomoci energetickým projektům. „Domnívám se, že jaderná energie je diskriminována,“ uvedl Orbán s odkazem na to, že jiné zdroje, které taktéž neprodukují žádné skleníkové plyny, dostávají štědré dotace.

Ochotu Bruselu tolerovat státní subvence pro jádro by měla otestovat dnes ohlášená dohoda mezi britskou vládou a francouzskou společností EDF, která na dva plánované bloky elektrárny Hinkley Point C v hodnotě 14 mld. GBP dostala garantovanou cenu 92,5 GBP za MWh. To je zhruba dvojnásobek oproti současným britským cenám silové elektřiny. Garance by měly platit 35 let. Pokud bude elektřina v budoucnu na trhu dražší než stanovená cena, dostane přebytek stát.

(Zdroje: Budapest Business Journal, Global Post, Nuclear Energy Insider)