Od Baltu až po Černé moře na evropský kontinent dopadla čokoládová opona. Její přesné vymezení zatím určit nelze. Bude záležet na tom, k jakému integračnímu uskupení se v nejbližší budoucnosti připojí Ukrajina a další státy napěchované mezi Celní unií Ruska, Běloruska a Kazachstánu a Evropskou unií. Konec rozdělení kontinentu, o kterém se snilo v letech po pádu Berlínské zdi, se zdá být v nedohlednu.
Své o tom ví pracovníci ukrajinského výrobce cukrovinek Rošen, bývalé čokoládovny Karla Marxe, která má velké problémy s odbytem produkce v Rusku. V červenci tamní hygienici zakázali dovoz veškeré čokolády, oplatek a jiných sladkostí Rošenu, údajně kvůli jejich nevyhovujícímu složení. Výroba od té doby propadla o 14 %.
„Není to vůbec příjemné dostat se do takové situace,“ hodnotí ruské čokoládové embargo ředitel postižené společnosti Vjačeslav Moskalevskij v rozhovoru pro . Podobnému dilematu jako největší ukrajinský výrobce cukrovinek čelí mnoho dalších podniků v zemích, které jsou nuceny si vybrat mezi přidružením se k EU a vstupem do Ruskem vedené Celní unie. Datum osudové volby se přitom blíží. Dohodu o asociaci s EU mají Ukrajina a Moldavsko podepsat na summitu v litevském Vilniusu na konci listopadu. Původně byla na seznamu kandidátů i Arménie. Tu však Moskva na poslední chvíli přesvědčila o výhodách členství ve svých strukturách.
V souboji o dosud nerozdělené teritorium není nouze o podpásovky, zejména z ruské strany. Krom dovozu ukrajinských cukrovinek Moskva přitvrdila vůči moldavskému vínu a celníci na rusko-ukrajinské hranici připravili exportérům malé kontrolní peklo na zemi. Aby signál dostaly i členské státy EU, omezilo Rusko dovoz mléčné produkce z Litvy. A když Litevci pohrozili, že si budou stěžovat u Světové obchodní organizace, kam Rusko před rokem vstoupilo, prohlásil hlavní ruský hygienik Genadij Oniščenko, že v takovém případě zůstanou dovozní restrikce v platnosti „neuvěřitelně dlouho“. Přísný abstinent a nekuřák Oniščenko, jehož mocný úřad rozhoduje o bytí a nebytí leckterého potravinářského podniku v prostoru SNS, byl před nedávnem shledán příliš výstředním i na ruské poměry (chtěl například zakázat křest nemluvňat) a musel z funkce odejít.
Speciálně na Rošen se hněv ruských představitelů snesl kvůli jeho majiteli Petru Porošenkovi, který patří k hlasitým zastáncům prozápadního směřování Ukrajiny a integrace s evropskými institucemi. Čokoládovna nedávno investovala do robotické linky na výrobu v Rusku oblíbených cukrovinek. Kvůli osobní mstě ale nový provoz nejede na plnou kapacitu a sladké konfety s názvem Kyjevský večer se na své hlavní odbytiště nedostanou.
Až do letního zákazu Rošen do Ruska vyvážel 8 tisíc tun cukrovinek měsíčně, a to i v průběhu recese v roce 2009. Část produkce byla sice přesměrována na domácí trh, avšak tuny sladkostí Ukrajinci sami sníst nezvládnou. Vývoz západním směrem zatím kvůli vysokým unijním clům na potravinářskou a zemědělskou produkci příliš perspektivně nevypadá, alespoň do podepsání asociační dohody, díky níž by měly bariéry trochu klesnout. Na Rošen také těžce doléhá konkurence západních koncernů, které se usadily na ruském trhu. Ten je ale svými požadavky a chuťovými buňkami zákazníků velmi specifický, což ukrajinskému výrobci pomáhá. Reorientace na evropské trhy by vyžadovala značné investice, na něž si nevěří ani podnik takového kalibru. „Peníze, které vydělám v Rusku, se jinde vykompenzovat nedají,“ hodnotí vyhlídky firmy ředitel Moskalevskij.
Rošen si do zákazu v Rusku držel solidní 5% podíl a byl rovnocenným soupeřem tamním domácím výrobcům i gigantům typu Kraft a Mars či. Zatím propásl klíčový Den učitelů, kdy se v Rusku tradičně ve velkém dávají bonboniéry. Zbývá mu jen doufat, že spor se vyřeší do Vánoc, což je pro čokoládovny hlavní sezóna.
„Dělá to moc negativní dojem,“ tvrdí o ruských obchodních restrikcích Anatolij Radčenko, jeden ze zaměstnanců Rošenu. „Zdá se, že je Rusko proti nám. Nechci si to myslet, ale je to tak. Jsme sbratřené národy. Nikdy tuhle čokoládovou válku neměli začínat.“
(Zdroje: NYT, Kommersant, RIA Novosti)