„Odvedli jste slušný kus práce, ale propříště by bylo dobré, kdyby zařízení pocházelo z Ruska,“ prohlásil před třemi lety tehdejší ruský premiér, dnes opět prezident, Vladimir Putin při spuštění těžby na supermoderní ropné plošině na ložisku Korčagin v Kaspickém moři. I když provozovatelem vrtu je soukromá ropná společnost , slovo nejmocnějšího muže světa (alespoň podle posledního žebříčku časopisu Forbes) je i pro ni rozkazem. Na otevření vedlejšího podmořského ložiska Filanovskij už druhý největší ruský těžař objednal nosné konstrukce, plošinu a další vybavení u státní loďařské korporace OSK. Jenže ta podle všeho nedokáže zakázku doručit včas, což šéfa Lukoilu Vagita Alekperova znepokojilo natolik, že se rozhodl upozornit na lajdáctví loďařů na místech nejvyšších.
Na pole Filanovskij se už začaly přemísťovat základy pro obytnou část těžebního komplexu, které dohromady váží přes 2000 tun a které budou ukotveny s pomocí 16 pylonů zaražených 60 metrů pod dno. Nyní se čeká hlavně na těžební věž, kterou podle nařízení staví několik podniků v blízké Astrachani, spadajících pod OSK.
V dopise z konce října, adresovaném do Kremlu, si Alekperov podle informovaných zdrojů deníku Kommersant stěžuje, že stavba plošiny nejde podle plánu, a zároveň prosí o vydání příkazu k nápravě věci. Původní termín dodávky obrovské platformy, schopné odolat náporům ledovců, kterými se to v Kaspiku většinu roku jen hemží, byl stanoven na květen příštího roku. Šéf Lukoilu odhaduje, že kvůli značné krátkosti období, v němž je možné v nehostinných vodách navigovat, by mohl start produkce sklouznout o rok. Prezident prý záležitost svěřil šéfovi svého úřadu Sergeji Ivanovovi. Zdroje z loděnic tvrdí, že se instalace plošiny opozdí, pokud nebude její vrchní část na moře dopravena do listopadu.
objevil ložisko Filanovskij v roce 2005. Svým rozměrem je menší než sousední Korčagin, přesto skrývá slušné zásoby: v kategorii prokázaných a odhadovaných je to 153 mil. tun ropy a 32 mld. m3 plynu. Průzkumné vrty měly být zahájeny v příštím roce, těžba o rok později. Kaspické moře je pro , který se nemůže kvůli monopolu státních molochů Rosněfti a Gazpromu dostat na šelfová ložiska v Arktidě, oblastí strategického významu. Do Korčagina a Filanovského hodlá v následujícím desetiletí investovat 29 mld. USD, a vykompenzovat tak pokles těžby na jiných ruských ložiscích. Ruskému rozpočtu by kaspické projekty Lukoilu mohly během 25 let na daních přinést 42-166 mld. USD.
Podloží je v Kaspiku tak náročné, že od objevu po první vytěžený barel uplynou léta. O přítomnost zde ale usilují všichni ropní giganti hledající náhrady za vyčerpávající se ložiska v Severním moři či na Blízkém východě. Řada z nich je součástí konsorcia, které rozvíjí obrovské pole Kašagan v kazachstánských vodách a které překročilo původní odhad potřebných investic o stovky procent. Kaspické moře je pro Rusko dokonce ještě slibnější než Sibiř. Z Ruska je první společností, která zde působí. Nedávno sice koupila menšího těžaře Samara-nafta, čímž by se její produkce měla stabilizovat, ale plány do budoucna má daleko ambicióznější. Proto je pro ni důležité spustit těžbu na Filanovském včas.
Podle zdrojů Kommersantu měla zakázka pro astrachaňské loďaře hodnotu 14 mld. rublů, avšak kvůli nutnosti vyprojektovat horní část plošiny znovu náklady vzrostly. Zpoždění prý vzniklo kvůli tomu, že mateřská OSK nedodala včas bankám záruky na úvěry poskytované dcerám na nákupy potřebného vybavení od subdodavatelů. Astrachaňské loděnice už svým obchodním partnerům dluží 2 mld. rublů, přičemž do příštího jara by se měly závazky vyšplhat na dvojnásobek.
Ruští analytici připomínají, že řadu státních korporací typu OSK drží při životě povinné objednávky velkých ruských firem, které si z politických důvodů nemohou dovolit obrátit se na konkurenční dodavatele ze zahraničí.
(Zdroje: Kommersant, Gulf Oil & Gas, WSJ, ČT24)