Pro trvající odpor Lucemburska a Rakouska se ani dnes ministři financí Evropské unie neshodli na novele směrnice o zdanění úroků či příjmů z úspor. Problematiku rozšíření stávajících pravidel výměny informací tak, aby bylo těžší vyhýbat se placení daní, nyní dostane na stůl prosincový summit EU. Dohoda unijních zemí z května totiž předpokládá přijetí novely ještě v letošním roce.
Neshodu členských zemí okamžitě kritizoval eurokomisař pro daně Algirdas Šemeta. "Nemožnost dosáhnout dohody o směrnici týkající se zdanění příjmů úspor není jen zklamáním - je to nepochopitelné. Je to v rozporu s náladami a rozhodnutími v EU i na celosvětové úrovni," poznamenal komisař.
Úpravu směrnice platící od roku 2005 tak, aby se týkala například i životních pojistek, investičních fondů či kapitálových zisků, Evropská komise navrhla už v roce 2008. Směrnice zajišťuje výměnu informací o příjmech tohoto typu do zemí, kde jejich příjemce podléhá zdanění.
Unie má navíc bilaterální smlouvy zajišťující shodné sdílení údajů se sousedy EU, jako jsou Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Monako, Andora či San Marino. Od května o nich komise znovu vyjednává tak, aby aktualizované texty dvoustranných smluv odpovídaly rozsahu předpokládané novely. Některé země EU mají navíc s těmito státy své vlastní dvoustranné dohody týkající se daní.
Když se problematikou ministři financí osmadvacítky zabývali před měsícem, dvěma i nyní stále nesouhlasícím delegacím oficiálně vadilo hlavně to, že nemají o stavu těchto jednání dostatečné informace.
Lucembursko a Rakousko jsou země, které se automatické výměny informací mezi státy unie zatím neúčastní. Po přechodnou dobu, která Lucembursku skončí na počátku roku 2015, mohou místo toho uplatňovat na takové příjmy srážkovou daň podobně jako některé ze zemí mimo unii s dvoustrannými smlouvami. Například v roce 2010 Švýcarsko, které příjmy z úspor občanům EU daní 35 procenty, odeslalo členským zemím 330 milionů eur (skoro devět miliard korun).