Určitý posun směrem ke kompromisu zaznamenal český ministr financí Jan Fischer na dnešním jednání členských zemí EU o budoucí podobě bankovní unie a především takzvaného jednotného rezolučního mechanismu (SRM), který by měl umět pomáhat evropským bankám v potížích. Přesto bude podle něj diskuse ještě dlouhá a je možné, že ministři financí členských zemí se budou muset příští týden sejít ještě jednou. Dohodnuti o podobě významných částí vznikající bankovní unie chtějí být do čtvrtka 19. prosince, kdy začíná poslední letošní evropský summit.
"Posun patrný je. V několika aspektech," řekl dnes Fischer novinářům. V otázce budoucí pomoci bankám mají podle něj ministři nyní na stole variantu "koexistence" národních rezolučních fondů a budoucího společného fondu. Ten by postupně přebíral funkci i prostředky národních fondů a ve chvíli svého úplného naplnění v roce 2025 by je zcela nahradil.
Fondy jednotlivých zemí by si po vyčerpání svých peněz mohly za určitých podmínek přesouvat potřebné prostředky mezi sebou nebo také využít dosud ne zcela naplněného jednotného fondu. Na detailech však delegace stále pracují.
Národní fondy by měly naplnit banky do výše přibližně procenta pojištěných vkladů, peníze do společného fondu by měl postupně také dodat bankovní sektor, až do konečné výše někde mezi 50 a 60 miliardami eur. Ohledně vzniku národních fondů, které předpokládá projednávaná směrnice o krizovém řízení (BRRD), ale nyní Evropský parlament prosazuje větší zapojení národních prostředků, s čímž řada členských zemí nesouhlasí.
Ministři už delší dobu složitě hledají kompromis mezi požadavkem některých, především jižních zemí unie, na rychlý vznik společného rezolučního fondu a sítí spolupracujících národních fondů, kterou prosazovalo třeba Německo.
Jednotný rezoluční mechanismus by měl platit od počátku roku 2015. Politickou dohodu nad touto významnou částí bankovní unie chce proto mít EU hotovou do konce tohoto roku, aby ji mohla legislativně dokončit ještě před volbami do Evropského parlamentu v květnu příštího roku. Jistý průlom podle všeho přinesla páteční utajovaná schůzka ministrů financí některých významných zemí eurozóny v Berlíně.
Fischer připomněl, že v otázce záchranných sítí pro banky platí dohoda o primárním využívání soukromých prostředků samotných bank. "Tahání peněz daňových poplatníků na sanaci bank a podobně je mimořádné, to poslední řešení. To je i pro nás velmi přijatelná varianta," podotkl ministr financí v demisi. Toto pravidlo, označované jako "bail-in", mělo původně začít platit v roce 2018, některé členské země včetně ČR ale prosazují dřívější start, třeba od roku 2016.
Česká republika podle Fischera bude pečlivě sledovat vývoj diskusí o rozhodovacích pravomocích mechanismu. Podle nyní projednávaného kompromisu by jeho výbor měl Evropské komisi doporučovat řešení, poslední instancí v rozhodování by v případě sporu mezi výborem a komisí byla schůzka ministrů financí členských zemí.
Země také diskutují o složení samotného výboru mechanismu, kde by podle nynějších představ měli třetinu tvořit odborníci, třetinu členů by "dodaly" země mateřských bank a třetinu země "hostící" jejich dcery či pobočky. Podle Fischera je potřeba "pečlivě hlídat", aby se český názor v podobném uspořádání neztratil.