Při vyjednávání koaliční smlouvy si němečtí sociální demokraté na křesťanských demokratech kancléřky Angely Merkelové vydobyli výjimku z dříve schváleného odchodu do důchodu v 67 letech. Lidé, kteří odpracují 45 let, budou moci jít na penzi už v 63 letech. Může se si to největší evropská ekonomika dovolit? Podle rok staré zprávy německého ministerstva vnitra o demografickém výhledu jde o stěží udržitelný luxus.
Současná německá populace čítá 81 milionů, avšak do roku 2060 klesne na 65-70 milionů, což znamená redukci o 15 až 21 %. Během následujících 50 let by také mělo dojít k významné proměně struktury obyvatelstva. V současnosti tvoří senioři nad 65 let 20 % celkové populace. Do roku 2030 jejich podíl vzroste na 29 % a do roku 2060 na 34 %. Jinými slovy, za půl století bude každý třetí Němec podle současných měřítek v důchodovém věku.
Problémy doprovázející stárnutí populace postihují německou ekonomiku už nyní. Počet lidí v práceschopném věku (od 20 do 64 let) začal klesat před deseti lety, avšak zatím jako kompenzace působil nárůst počtu pracujících žen a starších lidí a také snižování nezaměstnanosti. Do budoucna tyto faktory ale nebudou stačit.
Nyní má Německo v kohortě 20-64 let 49,8 milionu lidí. Urychlení jejího scvrkávání by mělo začít za dva roky, přičemž po roce 2020 by se mělo rozjet ještě vyšším tempem, jelikož začnou do důchodu odcházet silné poválečné ročníky. Do roku 2030 by v porovnání s dneškem mělo ubýt 6,3 mil. lidí v práceschopném věku, a to demografové z ministerstva vnitra počítají s čistým přílivem 200 tisíc migrantů ročně. Pokud bude přistěhovalců méně, bude muset důchodce a děti živit ještě méně lidí.
Hospodářský růst je v zásadě podmíněn počtem pracujících a jejich produktivitou. V druhé jmenované kategorii si Německo příliš dobře nevede. Podle analýzy pojišťovny mezi lety 1995 a 2005 růst produktivity práce činil v průměru 1 % ročně a v dalších sedmi letech zpomalil na 0,5 %.
Někdo by mohl namítat, že zpomalení růstu produktivity je právě důsledkem úspěšné politiky snižování nezaměstnanosti. Data ale hovoří neúprosně. Pokud počet práceschopných lidí v následujících 20 letech klesne o 13 %, pak i návrat k 1% růstu produktivity bude znamenat sotva nějaký hospodářský růst.
Od roku 1960 se u průměrného Němce v 65 letech věku zvýšila očekávaná délka života o 6,6 roku, průměrná Němka si polepšila o 5,4 roku. Využít potenciálu starších lidí, kteří jsou schopní a mají zkušenosti, je krom politicky neprůchodného nárůstu migrace jedinou cestou k zachování stávající životní úrovně. Argument, že 45 odpracovaných let je férový způsob posouzení příspěvku jednotlivce, neobstojí. V systému pay as you go, rozšířeném v celé Evropě, se na individuální spravedlnost nehraje.
(Zdroje: Buttonwood´s Notebook, : Low productivity growth in Germany, Bundesministerium des Innern: Demography Report)