Česká republika zatím nemá zapotřebí spěchat do bankovní unie, která se po dnešní dohodě ministrů financí Evropské unie významně přiblížila. Vyplynulo to z dnešního prohlášení českého premiéra v demisi Jiřího Rusnoka před zahájením vrcholné schůzky unie v Bruselu.
Ministři financí dnes časně ráno dospěli k dohodě v hrubých rysech o mechanismu pro pomoc bankám v eurozóně, který je klíčovým pilířem vznikající bankovní unie. Její vznik má předejít hlubokým otřesům v bankovním sektoru, k jakým došlo po finanční krizi v roce 2008 a omezit státní náklady na záchranu bank. Jedním z hlavních bodů dohody je vytvoření společného fondu během deseti let ve výši 55 miliard eur (asi 1,5 bilionu korun), který by měl zkrachovalé banky pomoci sanovat.
"Neváhal bych ani chvíli, kdybychom byli členy eurozóny," řekl Rusnok. Ale vzhledem k tomu, že ČR nepoužívá euro, tak si myslí, že "není třeba spěchat do bankovní unie".
"Nechme tomu nějaký čas. Ty věci jsou velmi komplexní... Myslím, že nijak neoslabí naši pozici, pokud bychom si nechali čas na rozmyšlenou - možná nějaké testovací období," prohlásil Rusnok. Zdůraznil současně, že jde o teoretickou debatu, protože "určitě o tom rozhodne příští vláda".
V souvislosti s tím, že o členství v bankovní unii mají zájem i další země EU, nejen státy eurozóny, Rusnok řekl, že český finanční trh je ve specifické situaci. "Máme obrovský přebytek vlastního financování a ani na horizontu není ani teoretická situace, že bychom potřebovali nějakou pomoc ze společných rezolučních fondů. Mnohem pravděpodobnější je, že bychom museli do nějakých fondů přispívat," dodal.
Systém označovaný jako SRM (Single Resolution Mechanism) má začít platit od roku 2015, jeho funkce spojené s pomocí bankám prostřednictvím postupně samotnými bankovními domy naplňovaného společného fondu ale ještě o rok později. Zcela naplněný by měl fond být za deset let.
Podle Rusnoka je česká strana ale s výsledkem nočních jednání spokojená. "Myslíme si že, to je vyvážený kompromis," řekl Rusnok. Pro Prahu je podle něj klíčové, že zůstaly zachovány národní kompetence při řešení případných problémů bank, které jsou dceřinými společnostmi zahraničních ústavů. Premiér narážel na fakt, že velké české banky jsou v zahraničních rukách.
"Jsme v zásadě spokojeni i s institucionálním mechanismem rezoluce," dodal český premiér v souvislosti se schváleným systémem.
Dalším pilířem bankovní unie je dohled nad asi 130 největšími evropskými bankami, které představují 85 procent unijního bankovního sektoru. Dohledu se od příštího roku ujme Evropská centrální banka. Třetím pilířem bankovní unie jsou společná pravidla pro pojištění bankovních vkladů.