Oproti předchozí úpravě zákona o kolektivním investování ZISIF zcela nově reguluje také soukromé nabízení (private placement) alternativních investičních fondů. Nová úprava vycházející ze směrnice AIFMD je poměrně komplikovaná, což spolu s některými interpretačními nejasnostmi (například problematika tzv. reverse solicitation) může zejména mimounijním správcům investičních fondů (resp. správcům mimounijních fondů) značně znepříjemňovat činnost.
Unijní správcové unijních fondů
Nejjednodušší je situace u přeshraničního nabízení unijních investičních fondů obhospodařovaných unijními správci. Investice do takových fondů lze v České republice nabízet profesionálním investorům s využitím evropského pasu. Předpokladem je splnění notifikačních povinností, podobně jako je tomu v případě fondů typu UCITS. Mají-li být tyto fondy nabízeny veřejnosti, vyžaduje se zápis v seznamu vedeném ČNB.
Jsou-li tyto fondy spravovány tzv. podlimitními správci, je možné je bez dalších podmínek nabízet v České republice neveřejně. Jde-li o venture kapitálové fondy, připadá pak v úvahu i režim evropského pasu podle nařízení č. 345/2013.
A co když fond nebo správce není z EU či z EHP?
Pak je to poněkud komplikovanější. Pro takové případy totiž správcové, (resp. jiné osoby, které by takové fondy chtěly nabízet) nemohou využít výhod evropského pasu, neboť to směrnice AIFMD zatím neumožňuje. Místo toho je možné nabízet investice do investičních fondů pouze v souladu s jednotlivými národními režimy (NPPR) platnými v jednotlivých členských státech. Při zachování některých požadavků dle směrnice AIFMD se tak mohou pravidla pro nabízení v jednotlivých zemích značně lišit.
Základním předpokladem, aby mohly být takové fondy nabízeny v Česku, je v souladu se ZISIF existence dohod o výměně informací nezbytných k výkonu dohledu mezi ČNB a regulátorem ve státě fondu nebo správce. Zároveň domovský stát mimounijního fondu nebo správce nesmí být uveden na seznamu nespolupracujících zemí a teritorií vypracovaném Finančním akčním výborem proti praní peněz OECD. K tomu je třeba připočíst nutnost registrace v příslušných seznamech vedených ČNB.
Situace by se měla zjednodušit poté, co bude i pro tyto případy zaveden režim evropského pasu. K tomu by mělo dojít v roce 2015. Závisí to však na doporučení Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) a na Komisi, která na základě něho vydá příslušný prováděcí předpis, jež evropský pas dle směrnice AIFMD „aktivuje“. Následovat by mělo období, ve kterém bude možné nabízet jak v souladu s národními režimy, tak s využitím evropského pasu, a to až do doby, kdy budou národní režimy zcela zrušeny (pravděpodobně v roce 2018).
Přechodné období
Pro fondy, které byly v ČR nabízeny ke dni účinnosti ZISIF, platí přechodné období do 22. 7. 2014. V rámci tohoto období je možné tyto fondy nabízet ještě podle předchozích právních předpisů a využít tak zejména možnosti mírnějšího režimu soukromého nabízení. České přechodné období je na rozdíl od některých jiných členských zemí koncipováno „produktově“. Je tedy vždy rozhodující, zda nabízen byl příslušný fond. Správce, který v ČR obhospodařoval před účinností ZISIF investiční fondy a nabízel do nich investice, nemůže pro fondy nově založené po účinnosti ZISIF přechodného období využít.