Zatímco se Velká Británie před příchodem Nového roku zbytečně obávala nájezdu nekvalifikovaných migrantů z jihovýchodní Evropy, kteří měli přijet zneužívat sociální systém, skutečným loserem těsnějšího propojení kontinentu a odbourání bariér pohybu pracovních sil jsou často nové členské státy EU.
Příkladem je hromadný exodus rumunských doktorů do Německa, Francie i Velké Británie. Za poslední dva roky dvacetimilionovou zemi podle oficiálních dat opustilo sedm z celkových 20 tisíc kvalifikovaných lékařů. Od rumunského vstupu do EU v roce 2007 si odchod za lepším zvolilo už 14 tisíc lékařů. Důvod je nasnadě: nástupní plat v nemocnicích v Bukurešti byl nedávno zvýšen z 200 na 350 euro čistého měsíčně. V Británii či Německu si se započtením přesčasů a nočních směn mohou emigranti přijít až na 3000 euro.
„My jsme ti, které berou na hůl, ne Britové,“ stěžuje si chirurg v bukurešťské fakultní nemocnici, který pracuje 60 hodin týdně. Obavy ze zneužívání britského zdravotnického systému odbývá s hořkou ironií. Právě tento systém totiž funguje díky tisícům lékařů z Rumunska a jiných nových členských zemí EU, včetně Česka.
Londýn se do poslední chvíle snažil využívat možností omezit příliv migrantů, k čemuž měl podle unijní legislativy právo sedm let. Nyní, po opadnutí posledních překážek, rostou obavy v Rumunsku, že odliv mozků bude pokračovat.
Podle předsedy rumunské lékařské komory Vasile Astărăstoa odchod tak velké části vysoce kvalifikovaných odborníků ochromil zdravotnictví. V řadě regionů zbyl na miliony lidí jeden kardiolog. „Pokud si myslíte, že situace je špatná v metropoli, zajeďte se podívat na venkov, kde je to tragické,“ tvrdí předseda.
Z malého horského městečka Talea o 1200 obyvatelích odjel poslední praktický lékař před třemi lety, když si našel lepší místo ve Francii. Do obce teď jednou týdně dojíždí rodinný lékař z nedalekého města, aby pomohl ženě místního faráře, jež jako vyškolená sestra převzala klíče od místní ordinace. „Dělám to jen z dobré vůle a na vlastní náklady. Jiné vesnice jsou bez doktora, úplně izolované,“ tvrdí lékař.
Podle Astărăstoa přišel úprk lékařů druhou nejchudší zemi EU (podle HDP na hlavu) v uplynulých letech na 3 mld. euro. To prý jsou jen peníze, které stát investoval do medicínského vzdělání těch, kteří odešli. Největšími beneficienty jsou Francie, Německo a Británie, z nichž na každou připadá kolem 4000 rumunských lékařů.
Personální agentury, které rekrutují rumunské doktory pro práci v západní Evropě, tvrdí, že motivací mnoha lidí k odchodu nejsou jen peníze. V Londýně či Berlíně jsou daleko lepší pracovní podmínky a také perspektivy profesního rozvoje.
(Zdroje: FT, Reuters)