Aktualizováno Vláda podle informací ČTK schválila prodloužení pronájmu švédských nadzvukových stíhaček Gripen do roku 2027 s dvouletou opcí. Roční splátky mají být o třetinu nižší, než byly podle současné smlouvy. Cena nového pronájmu činí podle dřívějších informací zhruba 448 milionů švédských korun ročně. Při současném kurzu bude celková částka za dvanáctiletý pronájem přibližně 16,5 miliardy českých korun.
Podklady připravil předchozí úřednický kabinet. O dodatku nynější smlouvy, na jejímž základě má Česká republika 14 stíhaček v nájmu, se ale začalo vyjednávat před více než dvěma roky.
Součástí dodatku ke kontraktu je rozšíření schopností gripenů pro útoky na pozemní cíle. Zakotveny jsou i požadavky ministerstva obrany na výcvik pozemního a létajícího personálu. Během dvanáctileté smlouvy tak švédská strana vytrénuje 25 českých pilotů a 90 techniků.
Plánovaná modernizace nadzvukových stíhaček mimo jiné umožní nasadit je v případě spojeneckých zásahů, jakým byla třeba kontrola vzdušného prostoru nad Libyí. Do ní se čeští piloti nemohli zapojit, neboť systémy gripenů neumožňovaly propojení se systémy dalších zemí.
Letouny Jas-39 Gripen používá vedle Švédska a České republiky také Maďarsko, Jihoafrická republika a Thajsko.
Vizitka švédského víceúčelového proudového bojového letounu Jas-39 Gripen:
- Jde o jednomotorový středoplošník s jednoduchým deltakřídlem a předkřídlem. Písmena JAS v názvu říkají, že gripeny umějí bojovat jako stíhačky (švédsky Jakt), utočit na pozemní cíle (Attack) a plnit průzkumné úlohy (Spaning).
- Ačkoli se o gripenu běžně mluví jako o švédském letadle, podílela se na jeho vývoji a hlavně prodeji ve světě i britská zbrojovka BAE Systems (někdejší British Aerospace). V továrnách mimo Švédsko vzniká zhruba 40 procent dílů pro každý gripen.
- Vývoj letounů byl zahájen v roce 1982; první vzlet se uskutečnil 9. prosince 1988, poslední letové testy pak byly dokončeny v prosinci 1996. V operačním nasazení švédského letectva je od roku 1997.
- Gripen má délku 14,1 metru, výšku 4,5 metru a rozpětí křídel 8,4 metru. Jeho prázdná hmotnost je 5700 kilogramů, maximální vzletová hmotnost letounu dosahuje 14.000 kilogramů.
- Pohonnou jednotkou je proudový motor Volvo Aero RM 12 s tahem 80 kN (8000 kilogramů). Letoun dosahuje maximální rychlosti 2400 kilometrů v hodině (Mach 2), dolet má 3000 kilometrů.
- Posádku gripenu tvoří standardně jeden pilot, existuje ale i dvoumístná verze.
- U jednomístné verze C tvoří výzbroj palubní kanon Mauser BK-27 ráže 27 milimetrů se zásobou 120 nábojů a regulovatelnou kadencí 1100 až 1700 ran za minutu (dvoumístná varianta D kanon nemá). Letoun je vybaven pěti závěsníky.
- Základem protiletadlové výzbroje jsou řízené střely středního dosahu AIM-120 AMRAAM a krátkého dosahu AIM-9 Sidewinder. Lze použít protizemní řízené střely AGM-65 MAVERICK, protilodní řízené střely RBS-15F nebo další typy. Alternativní výzbrojí k ničení pozemních cílů může být víceúčelová kontejnerová zbraň.
- Vedle Švédska a ČR využívají gripeny také vojenská letectva Maďarska, Jihoafrické republiky a Thajska. Jedná se o koupi letounů ve Švýcarsku, jeden stroj létá také v Británii.
- Schopnosti gripenů si piloti vesměs pochvalují. Letouny se vyznačují snadnou ovladatelností a obratností, mechanici zase oceňují jednoduchou údržbu. Kritici však poukazují na to, že gripeny nejsou plně kompatibilní se systémy NATO a nikde na světě je nevyzkoušeli v ostrém bojovém nasazení.
- Konkurenty gripenů jsou například americké F-16 či Eurofighter.