Čínská měna oslabila od poloviny ledna do konce března o 2,8 %. Pak se na pár dní vydala směrem nahoru. Oficiálně byl tento vývoj záměrnou snahou o snížení spekulace, že renminbi bude neustále posilovat. Pokud tomu věříme, jsme v zajetí nebezpečné představy o tom, že čínská vláda má celý systém plně pod kontrolou. Mezi čínskými bankami panuje úplně jiný názor. Můžeme například slyšet následující: „Nikdo nereaguje na naši snahu o setkání či rozhovory.“ Jak říkají někteří bankéři, vládní představitelé se dnes obávají politických represí natolik, že nechtějí převzít zodpovědnost za určité kroky a raději stojí stranou.
Mezi bankéři, se kterými jsme hovořili, doprovází vývoj posledních tří měsíců hlavně pocit překvapení a neklidu. Dochází k prudkému propadu vkladů, klesá poptávka po hypotékách, developeři zastavují rozjeté projekty, na některých významných trzích s nemovitostmi přišel silný propad cen, či zamrznutí celkové aktivity. Zdá se také, že roste nezaměstnanost. Po desetiletích vládních intervencí lidé věří tomu, že trh není přirozeným systémem, ale pouhým nevýznamným doplňkem rostoucí ekonomiky. V Číně není mnoho fungujících trhů a regulátoři se nyní snaží spravit socialistický systém omezeným počtem kapitalistických nástrojů. Celé je to nazýváno reformou.
Přetrvávající problémy jsou obvykle vysvětlovány tak, že moudrá vláda musí bojovat se ziskuchtivými místními úředníky. V podstatě by to znamenalo, že země je v dobrých rukou, které ji dokážou vyvést z rozbouřených vod. Je to hezká pohádka. Pravda je ale taková, že v tom jsou všichni až po uši. Vláda je schopna dosáhnout dalšího růstu pouze neustále se zvyšujícími investicemi. Ty už jsou ale v současné době tak neziskové, že přímo zvyšují objem špatných úvěrů. Postupy používané v 90. letech jsou stále plně při životě, špatné úvěry jsou vyváděny mimo rozvahy bank, či neustále refinancovány. Instituce stínového bankovního trhu jsou nuceny do toho, aby hledaly dobré investiční projekty. Mají dost kapitálu, ale kvalita projektů je podle jejich slov mizerná.
Čínské vládě je přisuzována neomezená moc a schopnosti, což přináší pasivitu, malou transparentnost a vysokou volatilitu. Ředitelé společností, které spravují půjčky vyvedené mimo rozvahy bank, jsou dosazováni na základě toho, zda se líbí vedení strany. Ta drží pevně v rukou alokaci zdrojů do celé ekonomiky a velké firmy si nedovolí učinit žádné rozhodnutí bez toho, aby jim ho neposvětil někdo z vedení strany. A jaká je situace v ní samotné? Si Ťin-pching před časem řekl, že „dobré maso už je pryč, nyní zbývají jen tvrdé kosti“. To bylo obecně interpretováno jako pobídnutí k těžkým reformám. Pro někoho měla ale tato slova jiný význam: „Starší generace ve vedení strany už obrala ostatní a na ty tak zbývají jen zbytky.“
Autorkou je Anne Stevenson-Yang z J. Capital Research.
(Zdroj: FTAlphaville)