Stohy papíru, tuny knih a nepočítaně kyberprostoru bylo v minulosti (a bude nepochybně i v budoucnosti) pokryto více či méně sofistikovanými názory na to, jak na kapitálovém trhu takzvaně „rozbít bank“. Na jedné straně spektra stojí zastánci technické analýzy, kteří jsou schopni velmi vášnivě hodiny a hodiny debatovat nad tím, který indikátor je spolehlivější, který funguje lépe a který je použitelný pro co nejširší spektrum situací. Proti nim stojí „fundamentalisté“, kteří grafy a trendové linie odsuzují jako ekvivalent věštění z kávové sedliny a stojí si za tím, že trh je racionální a „správnou“ cenu si vždycky najde…tedy, hlavně na základě fundamentálních údajů. Někde na půl cesty stojí ti, které jsem si pro sebe soukromě nazval „psychologizující pragmatici“. Ti jsou nejčastěji názoru, že technická i fundamentální analýza jsou fajn, ale své zisky a ztráty nakonec stejně máte někde jinde – ve své hlavě. A když si s nimi budete chvíli povídat, možná vám řeknou, co všechno jako „dospělí“ investoři a spekulanti nejspíš podle jejich názoru nebudete dělat:
Nebudete se spoléhat na nikoho jiného
Možná si vzpomínáte, jak jste se jako malí učili chodit. Nejdříve jste se opírali o nábytek, posléze o nohu svého rodiče a následně jste se jenom lehce přidržovali za něčí ruku. Při „výuce“ investování resp. spekulování je to analogické. Nejdříve se prokousáte hromadou teorie. Pak své myšlenky konzultujte s kamarády, kteří mají s investováním více zkušeností, a nakonec se svěříte do rukou investičního profesionála, který „tomu“ rozumí „protože u toho sedí celý den“. Problém je v tom, že právě toho naposledy citovaného profesionála mnoho investorů považuje za jakousi doživotní berličku – za někoho, kdo je „viníkem“ případného prodělku a s kým se lze naopak podělit o radost, plynoucí ze ziskové pozice. Jednoho dne se však i téhle ruky musíte pustit a začít být za svá investiční rozhodnutí zodpovědní – od začátku, až do konce. Nikdo neříká, že byste neměli své myšlenky konzultovat s někým jiným, ale jeho názor by měl vždy být faktorem poradním a nikoliv rozhodujícím. Takové „odpoutání“ není jednoduché, ale jde to.
Přestanete jásat nad kdejakým ziskem
Své peníze investujete (jste-li dlouhodobý hráč), nebo s nimi spekulujete (jste-li krátkodobý hráč) proto, abyste jejich objem zvětšili. Nic víc a nic míň. Jinými slovy – vydělávání peněz je vaším cílem a proto je navýsost dětinské bít se v prsa, kdykoliv „vyvaříte“ na nějaké akcii půl procenta. Jednak je to objektivně vzato poměrně málo a hlavně – proč byste to vůbec měli dělat? Pokud peníze vyděláte, fajn – cíle bylo dosaženo a jde se dál. Pokud proděláte, tak si z toho vezměte ponaučení a … jde se dál.
Počkáte si na správný okamžik
Jeden z nejpalčivějších pocitů, který podle mé zkušenosti zažívá téměř každý klient, je nutkání, že pokud chvíli „nebude na trhu“ tak přijde o obchod svého života. Je samozřejmé namístě přiznat, že současný svět jde tomuto pnutí hodně naproti – (44,5 USD, -2,42%), (59,36 USD, 1,07%), non-stop zpravodajství, chytré telefony. To vše jenom zvyšuje pocit naléhavosti a živí v lidech pocit, že pokud nebudou chvíli on-line, o něco přijdou. Zbavte se však pro své dobro jednou provždy pocitu, že musíte „být na trhu“ bez ustání. Nemusíte. Pokud tomuto tlaku podlehnete, tak riskujete, že a) budete reagovat na kdejaký „šum“, b) necháte se vynervovat i nepodstatnými zprávami, c) na provizích zaplatíte majlant a hlavně d) pořádné peníze stejně nevyděláte. Ti nejlepší z Vás udělají za rok tři – čtyři pořádné obchody a mají vyděláno. Ne nadarmo Sir Richard Branson říká „Obchodní příležitosti jsou jako autobus, vždycky přijede nějaká další“.
Přestanete se chlubit
Ještě jsem neviděl investora/spekulanta, který by se chlubil obchody, na nichž prodělal peníze. Viděl jsem však mnoho investorů, kteří se chlubili obchody, u nichž skutečná výše zisku byla ve skutečnosti mnohem menší, než lidem okolo sebe tvrdili. Prostě „tááááááááááákovýhle kapr“. Pokud se máte potřebu chlubit tím, kolik jste vydělali, maskujete tím jenom svoji vnitřní nejistotu. Dělat ziskové obchody, nastupovat do trendu ve správnou chvíli a moudře řídit své riziko není důvod k sebechvále … to je předmět vašeho podnikání. V okamžiku, kdy dokážete oddělit své ego od vašich obchodních pokynů, jste dospělí. Dřív ne.
Začnete minimalizovat své ztráty
Málokdo je rád, když prodělává peníze, ale i to k investování patří. Nikdo netrefí 100% ziskových obchodů, a pokud vám tvrdí opak, bohapustě si vymýšlí. Mít propracovaný systém řízení rizika je stejná samozřejmost, jako mít strategii na vydělávání peněz. Realizovat ztrátu v zárodku, analyzovat chybně provedené kroky a poučit se z nich je mnohem cennější, než jakákoliv jiná forma „vzdělání“. Ne nadarmo se říká „chybami se člověk učí“.
Jsme zpátky na začátku ... u toho, jak jsme se při výuce chůze museli naučit také padat na zadek.
S přáním příjemných Velikonoc,
Váš autor.