Finanční krize z let 2007 až 2008 prý vůbec nemusela být. A navíc - pokud nejsilnější ekonomiky světa pochopí, že majetkové nerovnosti způsobují vážné vykolejení z „normálu“, může se stát, že finanční krize lidstvo nemusejí potkat. Televizi CNBC to řekl Thomas Piketty, autor nejprodávanější ekonomické knihy v letošním roce v USA – Kapitál v 21. století. Podle něj totiž krizi z roku 2007 až 2008 způsobily právě majetkové „nerovnosti“ v USA. „Jedním z důsledků rostoucí majetkové nerovnosti je virtuální stagnace kupní síly nižší a střední třídy. Ve Spojených státech to pak nevyhnutelně vedlo k tomu, že se domácnosti uskrovňovaly a přestaly nakupovat. Zároveň ovšem rostla jejich zadluženost,“ zhodnotil Thomas Piketty. Podle něj pak byly domácnosti vydány doslova napospas bankám a finančním zprostředkovatelům, kteří již tak předluženým domácnostem nabízeli lákavější a lákavější podmínky pro čerpání dalších úvěrů.
Co pak ve skutečnosti udělala spirála dluhů je podle Pikettyho už známo. „Mnoha lidem, kteří si vzali hypotéku, vzrostly jejich dluhy na neúnosnou mez, takže domácnosti je nebyli sto zvládnout,“ tvrdí Piketty. A co hůř – dopady z obrovské dluhové zátěže domácností se projevily i u mnoha finančních institucí, jejichž akcie byly, nebo dokonce ještě jsou, kotované na Wall Street. „Příběhy firem Bear Stearns či Lehman Brothers snad není třeba znovu opakovat,“ prohlásil Piketty. Podle něj je proto vážnou hrozbou vzniku krizí, jakou byla právě ta z let 2007 až 2008, majetková nerovnost. „Majetková nerovnost ovšem nemusí být až takovou noční můrou, pokud by daná ekonomika vykazovala robustní ekonomický růst a pokud by daňová politika v zemi rychle reagovala na měnící se reálie,“ konstatoval Thomas Piketty. Třeba daňovými změnami. Daňový systém by měl být při hromadících se komplikacích v ekonomice podle Pikettyho změněn tak, aby byl více progresivní. Účinným nástrojem je podle něj například zavedení daně z majetku. Ta fungovala tak, že nejbohatší vrstvy lidí v zemi by platili například 10% daň z objemu svého majetku. To by podle Pikettyho mohlo vést ke snížení daní u zbytku, tedy u 90 % populace. Podle Pikettyho takový scénář ovšem není zřejmě v blízké budoucnosti úplně reálný. Otázka proto stojí: „Je možný vznik další krize, třeba v USA, kterou způsobí rostoucí majetková nerovnováha?
Podle Pikettyho to není vyloučeno. A svým výkladem se vrací na začátek – když totiž podle něj má v zemi většina populace stagnující příjmy, rychle roste dluhové zatížení. A tím se finanční systém stává křehčím a zranitelnějším. „Historie navíc ukazuje stále se opakující jev, totiž, jak křehkým se může finanční systém stát, když majetková nerovnováha roste,“ dodává Piketty. CNBC jako argument k tomu, že Thomas Piketty není s podobným názorem osamocen, uvedla závěry studie ekonomického historika Harvard Business School Davida Moose a bývalého ministra práce USA Roberta Reicha, kteří zkoumali paralely mezi příjmovou nerovností v USA a krizí z roku 1928, které vyvolala celosvětovou velkou recesi. Ze studie vyplývá, že u zmiňovaných historických událostí se výrazně projevila majetková nerovnost. V roce 1928 se na 50 % HDP Spojených států podílelo 10 % nejvýše vydělávajících lidí a 1 % nejbohatší populace se na HDP podílelo zhruba polovinou z uvedených 50 %. „Je proto třeba studovat podobná čísla velmi pečlivě, aby k větším majetkovým nerovnostem nedocházelo,“ uzavřel Thomas Piketty.
“Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.”