Tento týden neovlivňovala trhy ani tak nová makroekonomická data jako spíše geopolitická rizika. Pod tlakem se ocitly akcie rozšiřující své ztráty, dluhopisy rizikových zemí i středoevropské měny. Naopak se dařilo dluhopisům vnímaným jako bezpečné nebo jenu.
Česká koruna zažila dosti volatilní týden, který se hodně vymyká z dřívější několikaměsíční stagnace. Nedařilo se celému regionu, kde kurzy měn strhl vzhůru vývoj na hlavních trzích. Zranitelnost měn zvýšila měnová politika. Maďarská centrální banka zastavila snižování úrokových sazeb na historickém minimu, v Polsku jsou sazby stabilní, ale varianta jejich poklesu se dostává čím dál víc do hry.
Do toho nedávno přišla česká centrální banka s prohlášením, že prodlouží intervenční režim na koruně až do roku 2016. Dnes zveřejněný záznam z jednání bankovní rady to potvrdil, ale banka navíc dodává, že rizika pro prognózu neopravňují k posunu cílového kurzu výš.
Právě oddálení předpokládaného termínu, kdy bude koruně opět dovoleno posilovat, v kombinaci s výprodeji rizika zřejmě vedly některé hráče ke změnám pozic, v důsledku čehož se kurz české měny během týdne krátce vyšplhal až nad 28,00.
S odchodem těchto, zřejmě jednorázových, akcí koruna své ztráty korigovala, přesto ale za celý týden registruje další oslabení.
Česká data, která v posledních dnech vyšla, byla slušná a koruna na ně i reagovala, ale tyto pohyby se v celkovém oslabení ztrácejí. Průmyslová výroba zrychlila (i po odečtení vlivu kalendáře) a mírně překonala odhady. Obchodní bilance vykázala vyšší přebytek při zlepšení dynamiky u obou směrů obchodu. Počet českých nezaměstnaných se v červenci zvedl pouze nepatrně, takže míra nezaměstnanosti zůstala stabilní navzdory očekávání mírného růstu.
Posunutí termínu, kdy ČNB začne uvažovat o skončení intervenčního režimu, významně ovlivňuje i delší výhled pro kurz. Nadále nevidíme fundamentálně důvod pro další oslabování koruny. Ta by se naopak měla postupně přibližovat stanovenému cíli. Proces však bude rozložen do delšího období. Navíc delší setrvání slabé měny zvýší míru přizpůsobení cen, čímž do značné míry sebere kurzu potenciál k návratu na předchozí nižší úrovně. Naše očekávání pomalejší apreciace odráží tabulka níže v dokumentu.
Data z hlavních ekonomik trhům celkově náladu příliš nevylepšila. Statistiky z USA a Číny byly slušné, horší to bylo s eurozónou. Index ISM v americkém nevýrobním sektoru překvapil silným růstem a lépe oproti konsensu dopadly také průmyslové objednávky. Později se zlepšil zahraniční obchod, ale hlavně díky dovozu. Průmyslová data z Německa zklamala, když výroba nedosáhla na odhady a objednávky nečekaně silně spadly. Vývoz ovšem odhady naplnil. Pokles italské ekonomiky za 2Q zemi technicky vrátil do recese. Čínská obchodní bilance naopak díky silnému exportu značně překonala očekávání.
Portugalsko o minulém víkendu provedlo rychlou záchranu problémové banky Espírito Santo. Tato akce přechodně podpořila portugalské a další dluhopisy, ale situaci na eurodolaru prakticky nezměnila.
Hlavní makroekonomickou událostí bylo jednání ECB. Nepřineslo žádné překvapení. Banka zůstává u vyčkávání, které využívá k vyhodnocování situace kolem spouštění už oznámených opatření (TLTRO) a přípravě dalších nástrojů. Tam se celkem jasně rýsují nákupy ABS a pravděpodobnost, že k nim nakonec dojde, podle nás postupně narůstá. Proti euru Draghi ve svém projevu nevystoupil. Svými prohlášeními ale dokládá, že politika ECB je nyní pro společnou měnu nepříznivá. Dobře to vykresluje, když říká, že měnová politika ECB se bude dlouhou dobu odchylovat od Fedu. Krom toho šéf ECB uvádí, že klesl příliv krátkodobého kapitálu do eurozóny a významně rostou krátké eurové pozice. Informace z jednání neukázaly trhům směr. Náš negativní názor na budoucí vývoj eura se nemění a (očekávanou) politiku ECB stále vidíme jako důležitý negativní faktor pro společnou měnu. Čekáme další pokles kurzu. Ten však od začátku května, kdy pohyb začal, stihl už ujít přes polovinu cesty k našemu cíli pro konec roku. Pokles už tedy může být pomalejší, s častějšími korekcemi směrem vzhůru.
Důležitým faktorem se znovu ukázala být geopolitika, která doléhala na poptávku po riziku. Nervozitu značně zvedly zprávy o opětovném hromadění ruských vojsk na hranicích s Ukrajinou i varování polských představitelů před vyšší hrozbou invaze. Vedle toho se stupňují sankce mezi Západem a Ruskem, přičemž poslední dny přinesly právě odvetu z východní strany. Na konci týdne se přidává Irák, kde se situace zhoršila. Plány islamistů na vyvražďování civilistů přiměly USA k intervenci formou vzdušných úderů. Toto téma se určitě bude sledovat i nadále a aktuální zprávy budou rozhodovat o tom, jestli pozornost zamíří spíše na Ukrajinu, nebo do Iráku či Gazy. Absence nových znepokojivých zpráv by trhy určitě uvítaly, s možnou korekcí vývoje z končícího týdne.
Příští týden přinese řadu zajímavých makrodat. Na evropské straně to budou především údaje o HDP za druhý kvartál. S růstem eurozóny to zřejmě žádná sláva nebude, čeká se jen nepatrné mezikvartální zvýšení HDP. Značný vliv ovšem bude mít Německo, které po velmi silném prvním kvartále čeká určitě zpomalení a asi nepřekvapí ani mírný pokles ekonomiky. I když je ve hře efekt vysoké srovnávací základny, nízká čísla z eurozóny podle nás mohou podporovat tlak na euro.
Z USA se naopak čekají slušná data o maloobchodě, který by měl mírně zvýšit tempo z předchozího měsíce. Vedle toho by se měl index průmyslové aktivity v New Yorku udržet na značně vysoké úrovni. U samotné průmyslové výroby jsme skeptičtější než trh, který čeká mírné zrychlení. Od čínského průmyslu a maloobchodu lze předpokládat znovu jen nevýrazné odchylky od konsensů.
... celou analýzu si klienti Patria Plus mohou stáhnout ve formátu PDF - ZDE