S tím, jak rostou důkazy přímé aktivity ruské armády na Ukrajině, se zvyšuje tlak trhů na ruská aktiva. Rubl oslabil, ceny ruských akcií klesly. Prezident Vladimír Putin popírá, že jeho země by byla do konfliktu nějak zapojena. Rusové ho ale oslavují jako hrdinu dobyvatele a jeho popularita stoupá. Šance na to, že Putinovy kroky Rusku prospějí, se však neustále zmenšují.
Neil Shearing z Capital Economics tvrdí, že Rusko bude pravděpodobně tou zemí, která kvůli další eskalaci konfliktu ztratí nejvíce. Jeho ekonomika je „na hraně recese, pokud do ní už přímo nespadla“. A vláda nemá podle jeho názoru takové priority, které by hospodářství země mohly pomoci. Shearing se domnívá, že konsenzus týkající se Ruska a eurozóny je z řady důvodů mylný. Evropská závislost na Rusku je přeháněna, a to jak co se týče evropských exportů do Ruska, tak co se týče závislosti Evropy na ruské ropě a plynu. Za pozornost v této souvislosti stojí, že ceny energií od propuknutí konfliktu na Ukrajině klesají, což není právě známkou energetické krize.
Ruská ekonomika už před krizí prudce zpomalovala a nyní je velmi zranitelná. Růst HDP v roce 2011 dosahoval 4,2 %, v roce 2013 už jen 1,3 % a ve druhém čtvrtletí letošního roku klesl na 0,8 %. Nyní Rusko podle Shearinga směřuje do recese. Podle některých názorů se země může chlubit silnou rozvahou. Na konci července měla například 468 miliard dolarů měnových rezerv. Takový pohled ale ignoruje řadu slabých stránek ekonomiky, včetně vysokého zadlužení korporátního sektoru. Dlužníci přitom kvůli sankcím ztratili přístup na globální kapitálové trhy a s blížící se potřebou refinancování se dostanou pod silný tlak. Shearing tvrdí, že během krize nebude trvat dlouho a rezervy se zmenší o 200 či 300 miliard dolarů.
Ruský zákaz dovozů potravin zvýší inflační tlaky a centrální banka to bude mít složité s obratem monetární politiky. Ta na počátku krize zvedala sazby a Shearing tvrdí, že nyní je rychlý pokles inflace nepravděpodobný. Pokud tedy centrální banka bude schopná politiku zase uvolnit, v dohledné době k tomu nedojde. Ruská ekonomika má navíc hluboké strukturální problémy, a to znamená, že její problémy nejdou ruku v ruce s klesající inflací. Strukturální problémy jsou přitom dobře známy: Nedostatečné investice, slabý růst produktivity, špatné podnikatelské prostředí, neschopnost přitáhnout přímé zahraniční investice a podobně. Všechny tyto oblasti krize na Ukrajině jen zhoršuje.
Rusko tedy pravděpodobně nebude schopno provést strukturální reformy či snížit sazby v době, kdy se vydalo cestou vojenské expanze do zahraničí. Investoři, kteří se domnívají, že jeho ekonomika se rychle vrátí k 3 až 4% růstu dosahovanému v posledních letech, budou zklamáni. A ještě více se to týká běžných Rusů.
Autorem je Jonathan Wheatley.
Zdroj: BeyondBrics