Rusko platí za izolaci vysokou cenu, unese tlak naložený na svých hospodářských bedrech?

Ukrajinská krize znamená pro Rusko větší problémy, než se možná v úvodu dalo očekávat. Narůstající izolace totiž tvrdě dopadá na hospodářství země, které se nachází v hlubokosáhlých potížích.

Klíčový ukazatel HDP tak podle všeho letos dosáhne velice slabých čísel. V prvním kvartále sice ještě vyšplhal na 0,9 %, podle MMF se však jednalo o poslední záblesk naděje. Organizace koncem minulého týdne totiž přistoupila ke snížení svého celoročního odhadu růstu HDP Ruska na 0,2 % z původních 1,3 %. Někteří ekonomové jsou dokonce pesimističtější a předpovídají Rusku recesi. Špatný obraz spojený se zápornou rolí v ukrajinském konfliktu má dle nich totiž vést k ještě tvrdším hospodářským problémům.

Jedním z nich by měl být pokračující úbytek zahraničního kapitálu. Tvrdé sankce ze strany USA a hrozící omezení obchodní spolupráce totiž již nyní přimělo zahraniční investory ke stahování svého kapitálu. Ruské společnosti tak komplikovaně hledají prostředky pro svůj růst a ekonomika trpí na nedostatek investičních projektů. Co víc, Evropskou unií avizovaná možnost znepřístupnění kapitálu ruským společnostem může znamenat akceleraci problémů s financováním. Odliv kapitálu pak významně promlouvá do vývoje rublu. Ten v letošním roce proti dolaru ztratil přes 6 %. Na první pohled pozitivní zpráva pro ruské exportéry, je pořádným problémem pro obyvatelstvo největšího státu světa. Oslabující rubl totiž snižuje relativní kupní sílu jejich peněz a přispívá již tak extrémně silným inflačním tlakům. Míra inflace proto v červenci vyšplhala na 7,8 %. Jádrová inflace dosáhla 7,5 %.

Právě neustávající růst cen přiměl minulý týden ruskou centrální banku ještě zpřísnit měnovou restrikci. Po třetí od března tak vrcholná instituce monetární politiky přistoupila na zvýšení svých úrokových sazeb, které nyní dosahují 8 %. To je při pohledu na nízké sazby centrálních bank prakticky ve všech vyspělých ekonomikách pořádně vzácná rarita. Vyšší sazby kromě boje s inflací mají přispět k zastavení odlivu zahraničního kapitálu ze země. Pro investory by totiž mohly v prostředí nízkých světových úrokových sazeb znamenat ještě lákavější možnost zajímavého zhodnocení finančních prostředků. Na druhou stranu jsou však obavy z možných dodatečných sankcí či dokonce utlumení obchodní spolupráce s Ruskem výrazným motivem pro zvýšení rizikové přirážky, kterou investor na zdejším trhu bude vyžadovat. I proto není zdaleka jasné, jestli efekt zvýšení sazeb bude dostatečným motivem pro rizikovější expozici.

Vyšší sazby pak s sebou nesou značná rizika. V případě, že se nepodaří zastavit odliv kapitálu ze země, může ruské hospodářství zasáhnout problém spojený s aktivitou tržních subjektů. Vyšší sazby totiž motivují k úspoře, namísto investic a spotřeby. Pro hospodářství země, které zaznamenává pokles spotřebních výdajů, a také celkových investic je další negativní tlak pořádnou zátěží na již tak přetěžovaná bedra.

Do budoucna tak pro Rusko zůstává hned několik klíčových otazníků. Prvním z nich je, jaký zaujmout postoj v ukrajinském konfliktu. Pozice „zlého bráchy“ totiž může znamenat dodatečné sankce a dokonce odstřižení od evropských finančních zdrojů, které ruské společnosti potřebují. Ruku v ruce s tím přichází na řadu řešení problému s akcelerující inflací. I v jejím případě je však hlavním úkolem zbrzdění odlivu kapitálu, který vytváří tlak na růst cen skrze oslabující rubl.

Zdroje: IMF, World Bank, CNNMoney,