Pojem černá labuť poprvé popularizoval Karl Popper, když představoval metodu falzifikace vědeckého poznání (vědecké je pouze to, co lze falzifikovat – tedy to, kde lze najít „černou labuť“).
Před čtyřmi lety vydal známý americký finančník a ekonom Nassim Taleb publikaci pojmenovanou „Černá labuť“, ve které označuje vysoce nepravděpodobné a neočekávané události právě tímto termínem. Za typickou ukázku černé labutě pokládá Tabel například letecké útoky na americká dvojčata z 11. září.
Analytické oddělení (SG) v návaznosti na Talebovu knížku začalo zveřejňovat graf s černými labutěmi, na kterém se snaží zachytit největší rizika a příležitosti (černé a bílé labutě) pro světovou ekonomiku v nadcházejících měsících. Tento týden byl zveřejněn aktuální graf, proto se podívejme, jaké události by mohly zamíchat globálním hospodářstvím a finančními trhy.
Dle SG je největším nebezpečím pro světový hospodářský výhled prudké ochlazení čínské ekonomiky. Navzdory současným geopolitickým tenzím na Ukrajině a v Iráku je v krátkodobém horizontu zpomalení čínského hospodářství nejzávažnější hrozbou pro globální ekonomiku. Vzhledem ke skutečnosti, že Čína je druhou největší světovou ekonomikou, tak by její „tvrdé přistání “ vedlo k propadu světového HDP o 1 p.b.
Evropa, na rozdíl od Číny, by mohla vyvažovat negativní rizika spojená se zpomalováním čínského hospodářství. Pokud se Evropě, resp. EU a EMU podaří uskutečnit nezbytné hospodářské reformy a ECB přistoupí k podpoře ekonomiky prostřednictvím nějaké verze QE, potom by mohlo dojít ke zvýšení HDP v eurozóně o 1,5 % p.a. v celé nadcházející dekádě, uvádí zpráva SG. ECB přitom minulý týden oznámila, že od října začne kupovat jednoduché ABS, čímž de facto odstartuje evropskou verzi QE (v USA Fed nakupuje v rámci QE dluhopisy). Tento krok ECB tak nahrává predikcím SG, ve kterých by Evropa mohla „vyvažovat“ případný negativní efekt Číny. Rychle ukončení konfliktu na Ukrajině by potom představovalo další pozitivní růstový impuls.
Rizika pro finanční trhy
Pro investory pohybující se na finančních trzích, je dle SG, největší hrozbou budoucí vývoj v oblasti monetární politiky. Okamžik, kdy americký Fed začne se zvyšováním sazeb, představuje klíčový moment, kdy by mohlo dojít k propadu na akciových trzích. Rizikem je také stále nízká inflace v eurozóně, která byla jedním z faktorů vedoucích k vyhlášení záporné depozitní sazby ECB. Graficky jsou rizika, černé labutě, pro světovou ekonomika zachycena v následujícím grafu.
Zdroj: SG, Business Insider