Trh práce v USA se může pochlubit statistikami, které Americe doslova závidí ne jedna země na světě. Tamní statistikové ukázali, že zatímco v roce 2009 bylo v zemi okolo patnácti milionů nezaměstnaných, aktuální evidence lidí bez práce čítá 9 milionů lidí. Ekonomové rádi dodávají, že americký trh práce doznal v posledních letech výrazného zlepšení, kterému hlavně napomohlo zavedení zkrácených úvazků a brigád. Zhruba jedna třetina Američanů totiž nyní pracuje právě v tomto režimu. O dalších opatřeních k zvrácení nepříznivé situace na trhu práce v USA, si můžete přečíst ZDE. Podle Milana Mostýna, mluvčího největšího zaměstnavatelského svazu v ČR, Svazu průmyslu a dopravy (SP ČR), ale čeští zaměstnavatelé zatím nevidí příliš perspektivně zavádění kratších úvazků. „Je to mimo jiné dané částečně opatrností firem i konzervativním přístupem samotných pracovníků,“ doplnil Mostýn.
Patria Online: Proč se nedaří v tuzemsku zavádět větší objem zkrácených a krátkých úvazků?
Situace se postupně a jen zvolna mění. Je to do značné míry dáno podílem průmyslu a dalších odvětví, kde není jednoduché zavádět flexibilní formy práce. Je to částečně dané opatrností firem i konzervativním přístupem samotných pracovníků.
Patria Online: Kvůli čemu se podle vás nedaří v ČR snižovat nezaměstnanost a tvořit nová pracovní místa?
Firmy jsou v nabírání nových pracovníků velmi zdrženlivé, v minulých letech musely výrazně redukovat počty pracovníků. Pro příštích 12 měsíců se v souhrnu očekává nábor nových pracovníků o méně než 1,5 procenta. Zhruba je to v průmyslu 20 tisíc pracovníků, tedy žádný masový nábor.
Patria Online: Mohlo by rychlejší zavedení např. kurzarbeitu přinést i v ČR podobně úspěšné řešení nezaměstnanosti, jako v USA?
Téma kurzarbeitu se opět zvedlo, a to v souvislosti s očekávanými dopady sankcí EU-Rusko na řadu tuzemských firem. Kurzarbeit by měl firmy udržet ve dvou případech: v ekonomických potížích a při živelných katastrofách. Předchozí model, který zaměstnavatelé od samého začátku kritizovali, nebyl funkční kvůli příliš složité správě (administrování) evropských fondů. Současná podoba by se měla opírat o národní prostředky.
Patria Online: Jak by měl nový model kurzarbeitu vypadat?
O formě se zatím vyjednává. Rozhoduje se mezi dvěma variantami. První varianta kurzarbeitu nepočítá se vzděláváním. Podíl na náhradě mzdy při částečné nezaměstnanosti v členění mezi zaměstnavatele a stát by byl 40% a 20% se stropem pro příspěvek státu ve výši dvojnásobku minimální mzdy. Druhá varianta zahrnuje vzdělávání pracovníků s podílem na náhradě mzdy mezi zaměstnavatelem a státem v členění 45% a 45% se stropem 1,0 průměrné mzdy. SP ČR se s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR (MPSV) dohodl, že MPSV rozpracuje obě varianty, včetně finančních propočtů a dopadů a to jak z hlediska makroekonomických dopadů, tak z hlediska firem. Další jednání se uskuteční v úterý 16. září.
Patria Online: Připravují zaměstnavatelé nějakou strategii, která by mohla s nezaměstnaností v ČR výrazně pohnout k lepšímu?
Již několik let fungují sektorové rady a sektorové dohody, které napříč ekonomikou nabízejí řešení, jak zvednout a udržet zaměstnanost, jak efektivněji nastavit vzdělávací systém tak, aby vycházel vstříc požadavkům trhu práce a firem, až po to, jak zlepšit spolupráci škol a firem. Co se již podařilo prosadit jsou daňové úlevy pro firmy při poskytování stipendií a při studentských praxích atd. Efekty musíme vyhodnotit. Příští rok chceme vyhlásit Rokem průmyslu a technického vzdělávání, jehož hlavním smyslem je zvednout klíčová témata a návrhy řešení podpory technického vzdělávání. Jedním z největších problémů firem je totiž stále nedostatek technicky vzdělaných pracovníků, zatímco na trhu práce je přebytek více jak půl milionu lidí.