Pravděpodobnost, že by vláda letos přistoupila k prodejům zahraničních dluhopisů „není příliš vysoká“. V rozhovoru pro Bloomberg to dnes uvedl náměstek ministra financí Jan Gregor. Případné vydání tzv. eurobondů, tedy dluhopisů denominovaných v jiné měně, než která je domácí měnou emitenta, proto nadále ministerstvo vnímá jako „alternativní“ způsob financování. Alespoň tedy pro letošní rok.
Počínaje příštím rokem totiž podle Gregora bude opět vhodný čas k dalšímu zvážení eurobondů, které by měly být denominovány v euru. Jejich nevýhodou (která je ovšem patrná také u klasických vládních dluhopisů) je současné prostředí nízkých úrokových měr v Evropě. Krátký konec výnosové křivky ovlivňuje uvolněná měnová politika vrcholných evropských autorit, na dlouhém konci pak působí nervozita spojená s nejistým hospodářským vývojem. I proto se výnosy u státních dluhopisů aktuálně pohybují na historicky nejnižších úrovních. V případě ČR se výnos desetiletého státního dluhopisu pohybuje okolo 1,11 %, což je pouze o zhruba 20 bps nad hodnotou obdobného německého státního dluhopisu. Od začátku roku je tedy patrný pokles úrokového diferenciálu mezi oběma instrumenty, což snižuje atraktivitu českého dluhopisu. Podle Gregora tak současné nižší sazby mohou investory přimět k poptávce po rizikovějších dluhopisech, které generují vyšší výnosy.
Na druhou stranu za zmínku bezesporu stojí slušný kreditní profil České republiky. Ten je srovnatelný s vyspělými státy Evropy a země se tak dle Gregora nemusí obávat ztráty opatrnějších investorů. Pro ty dluhopis může plnit spíše roli uchovavatele hodnoty. Na druhou stranu již zmiňovaný klesající úrokový diferenciál může část investorů do českých dluhopisů přetáhnout směrem k obecně bezpečnějším německým dluhopisům.
Poslední emise eurobondů proběhla v roce 2012, kdy skrze ní stát získal 2,75 mld. EUR. Na 1,5 mld. EUR českých eurobondů je pak splatných v letošním listopadu.
Zdroje: Bloomberg