Během finanční krize roku 2008 se do popředí zájmu médií dostala Wall Street a vlastně celý bankovní systém. Bylo kritizováno nadměrné riziko, které banky podstupují, manipulování s cenami a sazbami či aktivity zaměřené na vyhýbání se daním. Jak moc se od té doby situace změnila? Stephen Platt je odborníkem na finanční kriminalitu a tvrdí, že některé finanční instituce i nadále pokračují v nezákonném chování. Platt působí jako profesor na Georgetown University, pracuje i pro Světovou banku, Europol a řadu dalších organizací. Za posledních dvacet let se věnoval tisícům případů praní špinavých peněz, korupce veřejných činitelů, drogových obchodů a dokonce i terorismu. Jeho cílem bylo zejména sledování pohybu špinavých peněz napříč finančním systémem.
„Pokud se máme vyhnout další krizi, musíme pochopit, že kriminální aktivity jsou tím nejhorším symptomem nefunkčního finančního systému. Je to stejné, jako když jdeme k doktorovi s tím, že jsme nemocní. Ten správný lék nám napíše pouze tehdy, když pochopí, co nám skutečně je,“ říká Platt. A dodává, že pokud se na problém díváme z pohledu největších ztrát, finanční systém škodil zejména tím, že na sebe bral příliš velká rizika. Z jiného úhlu pohledu ale můžeme tvrdit, že tím nejhorším jevem jsou právě kriminální aktivity.
Ohledně současného dění kolem banky odborník tvrdí, že nejde o nic překvapivého a jeho kolegy prý zaráží, že je tomuto případu věnováno tolik pozornosti. Jde totiž o věc, která je osm let stará a „jak Švýcarsko, tak banka od té doby pravděpodobně udělaly hodně pro to, aby došlo ke změně“. podle něho nebyla žádnou výjimkou, podpora daňových úniků klientů je stále rozšířeným jevem. Klíčovou otázkou zůstává, proč jsou tyto aktivity tolik spojovány se Švýcarskem. „Odpověď je jednoduchá. Vyhýbání se daním placeným v jiných zemích není ve Švýcarsku trestným činem. V jiných daňových rájích tomu tak není a přesto jsou právě ony terčem mezinárodní kritiky. Většina finančních institucí jen využívá tuto arbitráž založenou na rozdílných právních systémech,“ říká Platt.
Banky jsou dnes stále ochotny poskytovat služby třeba pro zkorumpované vládce z afrických zemí, kteří si oficiálně vydělávají 10 000 dolarů, ale do banky vkládají 500 milionů dolarů. Děje se tak kvůli tomu, že „banky nejsou ochotny ptát se na podstatné věci, protože se jim to nevyplatí.“ Jinak řečeno: „Faktor strachu stále není v tomto odvětví dost silný.“ Podle Platta se nic nezmění, pokud vedení bank „nepocítí, že jde i o jejich kůži“. Narážíme ale na to, že politici, kteří se zaměřují hlavně na to, jak bude vypadat následujících pět let a zda budou znovu zvoleni, nejsou v této oblasti ochotni mnoho podniknout. Vidíme to i na tom, že od krize se stále mnoho nezměnilo a neustále se objevují nové skandály.
Jak moc kapitálu můžeme ve světové ekonomice spojovat s různými nezákonnými aktivitami? Platt odhaduje, že drogy vynášejí ročně asi 400 miliard dolarů, všechny kriminální aktivity dohromady pak asi 2,1 bilionu dolarů. Odborník ale zároveň tvrdí, že „finanční a bankovní systém není skrz naskrz prolezlý toxickými penězi“. Najdeme v něm řadu lidí, kteří se snaží o prevenci zločinu. Současný stav představuje spíš důsledek nedostatečné regulace. „Samozřejmě, že některé banky by se mohly snažit více. Ale už dnes banky pomáhají v boji proti zločinu třeba tím, že hlásí podezřelé aktivity,“ říká Platt. Za to je ovšem média nikdy neocení, zatímco kritika se najde vždy.
Zdroj: The Atlantic