Dvouciferný ekonomický růst v Číně nebyl v minulých letech ničím neobvyklým, šlo spíše o standard. Podle dnešního prohlášení čínských vládních představitelů by se však letošní růst měl pohybovat „pouze“ okolo úrovně 7 %. Původní plán přitom počítal s 7,5% růstem a dnešní revize je (dalším) oficiálním potvrzením ochlazování ekonomické aktivity v největší rozvojové zemi na světě. Loni se čínská ekonomika zvedla o 7,4 %, což bylo nejpomalejší tempo od roku 1990.
Čínská vláda však nebude ekonomickému zpomalování pouze nečinně přihlížet, premiér Li Keqiang dnes prohlásil, že hodlá v letošním roce prosazovat zákony zlepšující vymahatelnost práva, chce též reformovat velké státní podniky a zaměřit se na potírání korupce. Za celý rok 2015 má vláda v plánu vytvořit přes 10 milionů nových pracovních míst.
Do boje s hospodářským útlumem se zapojila také čínská centrální banka, která letos již dvakrát snížila úrokové sazby a uvolnila požadavky na rezervní kapitál, který musí komerční banky držet na jejích účtech. Tato opatření mají rozhýbat trh s půjčkami a podpořit čínskou ekonomiku prostřednictvím úvěrové expanze.
Brzdou pro rozjezd ekonomiky jsou také dluhy čínské vlády. Nižší (očekávaný) růst v kombinaci s inflací na úrovni pětiletého minima 0,8 % (index CPI za leden) značně ztěžují splácení státního dluhu, který dosahuje necelých 41 % HDP (údaje k 31.12. 2014). V dobách dvouciferného růstu a 5% inflace bylo umořování závazků podstatně snazší.
Níže uvedený graf zachycuje vývoj čínského HDP (modrá) ve srovnání s indickým produktem (zelená) za posledních deset roků. Centrum ekonomického růstu se tak může v příštích letech přesunout z Číny do Indie, jak předpovídá např. investiční banka .
Zdroj: BBG,