Míra veřejného zadlužení v zemích OECD povážlivě roste, výjimku představuje Německo, Švédsko a Nizozemí. Ve většině zemí přitom veřejný dluh vzrostl více, než by odpovídalo tomu, jak se změnilo zadlužení soukromého sektoru. Veřejný dluh totiž začal nahrazovat dluh soukromý ve chvíli, kdy se soukromý sektor začal oddlužovat. Sazby nyní leží na velmi nízkých úrovních a míra veřejného zadlužení tudíž v současné době problém nepředstavuje. Dochází totiž k významnému snížení celkových úrokových nákladů spojených s dluhem. Na místě jsou ale dvě otázky.
První otázka zní: Zůstanou sazby nízko po dostatečně dlouhou dobu? Tedy tak dlouho, aby vysoké veřejné zadlužení nezačalo představovat problém? Takový scénář předpokládá, že nepřijde žádný ekonomický šok, který by centrální banky donutil sazby zvyšovat. Zároveň je také možné, že současná monetární politika je ve svém jádru nevratná, protože centrální banky se budou snažit o eliminaci finančních krizí.
Druhá otázka zní: Co by se stalo, pokud by sazby rostly na základě vyššího reálného růstu či vyšší inflace (ať už by ji vyvolaly třeba geopolitické šoky či změna ve mzdové politice)? V takovém případě by se do problémů dostali věřitelé i dlužníci. Ti první by totiž kvůli růstu sazeb čelili poklesu hodnoty svých investičních portfolií. Ti druzí by se pak museli vypořádat s vyššími úrokovými platbami. Zatímco jejich střednědobá solvence by se díky vyššímu růstu nominálního HDP zlepšovala, krátkodobě by u nich popsaná změna vyvolala problémy.
První dva grafy porovnávají míru veřejného zadlužení ve vybraných zemích. Nejvyšší úrovně dosahuje v Japonsku a s velkým odstupem za ním v Itálii. V řadě zemí se pak veřejný dluh pohybuje kolem 100 % HDP – v Kanadě, USA, Velké Británii, Španělsku a Belgii. Nejnižší je pak míra zadlužení ve jmenovaném Švédsku, kde dokonce dochází k dlouhodobému poklesu. Po krizi klesá i míra zadlužení v Německu:


Další dva obrázky shrnují vývoj celkového dluhu, tedy dluhu veřejného i soukromého sektoru. Zde na prvním místě pomyslného žebříčku nalezneme Kanadu a za ní Japonsko, mezi nejvíce zadlužené země patří rovněž Belgie a Nizozemí. Velká Británie a Španělsko mají poměr dluhu k nominálnímu produktu pod 300 %. Naopak mezi země s nejnižšími celkovými dluhy patří Švédsko a Německo:

Zdroj: Natixis