Zatímco eurová likvidita zůstává v Řecku vzácná a mnoho na tom asi nezmění ani včerejší rozhodnutí ECB přihrát této zemi dalších 900 miliónů euro, tak Česká republika má přesně opačný problém. Do země se valí eura takovým tempem, že začíná být problém co s nimi a začínají se nám pěkně hromadit.
Nejlépe je to vidět na rostoucích devizových rezervách ČNB. Ty již přesáhly 51 miliard euro a dále utěšeně rostou. Odmyslíme-li si přitom devalvační intervenci centrální banky v listopadu 2013, tak devizové rezervy vzrostly o dalších 10 miliard euro, čímž se od října 2015 zvýšily o téměř polovinu, takže odhadem již české devizové rezervy aktuálně představují okolo třetiny HDP. To sice není tolik jako ve Švýcarsku či Dánsku, ale růst rezerv v posledním roce a půl je opravdu úctyhodný.
Jak republika k tomuto pofidernímu úspěchu přišla? Předně se v posledním období urychlil příliv z fondů EU, který ČNB zjevně nemůže při mírně přebytkové platební bilanci pustit na trh a tak je stát směňuje “bokem” a eura si nechává v rezervách. Druhým hlavním zdrojem je zhodnocení rezerv, kdy “přebytky” prodávala ČNB na trhu, aby udržovala hladinu devizových rezerv plus mínus stabilní. To si dnes však centrální banka nemůže dovolit, neboť si přeje korunu slabou a jakékoliv prodeje eur na trhu by způsobily přesný opak.
Z výše uvedeného si lze odvodit několik implikací. Za prvé, ČNB nemá v tento okamžik minimální manévrovací prostor, a pokud nechce snížit úrokové sazby do záporu, tak jí nezbývá než přihlížet jak při přebytkovém běžném účtu tlačí korunu k silnějším hodnotám a tedy velmi natěsno k hranici EUR/CZK 27,0. Velké sumy eur (např. z fondů EU) budou i nadále absorbovány do rezerv, proti kterým bude ČNB tisknout koruny. Jejich dostatek by pak měl implikovat, že krátké korunové úrokové sazby zůstanou velmi nízko a poptávka v ekonomice bude růst.
Výhledově pak bobtnající FX rezervy a silná platební bilance bude znamenat jediné - opuštění intervenčního režimu (kdy ČNB pustí korunu pod 27,00 EUR/CZK) nebude procházkou růžovou zahradou a neobejde se bez velkého tlaku na zhodnocení české měny a vynutí si další masivní intervence a tedy nafouknutí našich devizových rezerv.
Region
Polská čísla z trhu práce za červen sice trhy včera zklamala, nicméně zlotý na ně prakticky nereagoval. Z delšího pohledu totiž zůstává vývoj na trhu práce stabilní a červnová čísla s vysokou pravděpodobností neovlivní měnově politický postoj NBP, který by kurz mohl následně ovlivnit. Zlotý naopak včera i přes zklamání vůči euru poměrně výrazně posílil, což patrně odráží zejména větší naděje spojené s Řeckem. Koruna sice vůči euru během dne oslabovala, nicméně v podvečer většinu ztrát smazala.
Dnes budou zveřejněna v Polsku ještě čísla z průmyslu. Ta jsou tradičně zajímavá, tentokrát o to více, že trh práce včera zklamal. Nicméně i tak lze čekat případně pouze malou reakci zlotého, který sleduje spíše dění na hlavních trzích.
Dluhopisy
Včerejší zasedání ECB nepřineslo nic zásadně nového, čemuž odpovídalo i relativně klidné obchodování s dluhopisy. Zřejmě nejsledovanější zprávou byla ta o navýšení likviditní pomoci řeckým bankám (v rámci programu ELA), která měla vliv zejména na řecké vládní výnosy (za poslední týden poklesly o 715 bps).
Dnes je v centru pozornosti hlasování německého parlamentu o další pomoci Řecku, která by měla navázat na reformní balík schválený řeckým parlamentem, přičemž další důležitou událostí pro trh bude německá inflace. Pokud nedojde k překvapení a Bundestag pomoc schválí a jádrová inflace v USA vzroste, pro dluhopisy to nebude dobré, neboť šance na to, že Fed opravdu letos zvýší sazby, vzroste.