Čína hýbe dnešním světem. Ochlazení v druhé největší ekonomice je tématem číslo jedna nejen pro sousední asijské trhy, ale i pro americký Fed nebo evropskou ECB. A nepřímý dopad může mít i v Česku - přímá expozice sice není vysoká, silně obchodně a investičně provázáno s Čínou je ale sousední Německo.
Trhy od New Yorku po Prahu proto s napětím vyhlížejí čínské HDP za třetí kvartál. Investoři nevěří, že strana zvládne splnit svůj sedmiprocentní cíl a očekávají zpomalení na 6,7 %. Řada tržních hráčů je ještě skeptičtější a obává se, že čínský růst je ve skutečnosti daleko slabší - jen se o tom z oficiálních statistik nikdy nedozvíme. Vychází zpravidla z toho, že řada méně ostře sledovaných statistik jako spotřeba elektrické energie nebo objem nákladní dopravy meziročně poměrně výrazně klesají. Nevěří také “kouzlům” s deflátorem HDP - analytici se obávají, že Čína podhodnocuje růst cen, aby nadhodnocovala růst HDP (deflátor byl v minulém kvartále záporný). Pokud zahlásí Číňané slabší růst (6,5-6,7 %) znamená to pravděpodobně, že Čínu čeká další měnový i rozpočtový stimul. Současně bude zajímavé sledovat, jak s číslem naloží další sjezd čínských komunistů. Ten bude schvalovat novou hospodářskou pětiletku (2016-2020) - snížení cíle pro růst na 6,5 % by znamenalo, že jsou Číňané ochotni tolerovat další zpomalování ekonomiky.
I kdyby ale nebyli, bude tomu pravděpodobně velice složité zabránit. Čínská ekonomika jela v uplynulých letech na rychlém růstu investic, které vedly k prudkému nárůstu vnitřního zadlužení - dluh nefinančních podniků a domácností již dosahuje přibližně 200 % HDP. Záměr, aby investice nahradila spotřeba domácností orientovaná na služby je sice bohulibý, ale zatímco investice mohou začít padat okamžitě a rychle, tak spotřeba domácností orientovaná na služby je spíše hudbou vzdálenější budoucnosti. Služby v uplynulém kvartále v Číně sice rostly slušným tempem (přes 10 %), ale z nízkých základů a především díky rozvoji obchodování na akciovém trhu. S tím je teď asi na nějakou dobu konec…
Region - forex
Středoevropské měny zůstaly včera navzdory poměrně výrazným výkyvům eurodolaru vcelku v klidu. Finální číslo o polské inflaci za září se obešlo takřka bez překvapení a meziročně zůstalo na -0,8 %. Ačkoliv sázky na pokles sazeb v Polsku v půlročním až ročním horizontu včera mírně zesílily, tak na zlotý čísla neměla prakticky dopad.
Dnes sice není regionální kalendář bez událostí, ale zajímavější věci se budou dít pravděpodobně až v dalším týdnu. Více pozornosti dnes přitáhnou patrně čísla z polského trhu práce, která mohou zamíchat sázkami na další kroky NBP v následujících měsících. Zásadnější však z tohoto pohledu asi budou čísla z průmyslu zveřejněná až v pondělí
Dluhopisy
Výnosy německých dluhopisů šly lehce vzhůru. Šlo primárně o reakci na určitou úlevu na akciových trzích, které těží z poklesu sázek na růst sazeb v USA. Holubičí komentáře evropských centrálních bankéřů Constancia a Nowotnyho na trhu znát příliš nebyly. Nowotny mluvil otevřeně o tom, že eurozóna podporuje nové stimuly na podporu ekonomiky. Věříme, že pokud bude Fed s růstem sazeb otálet (a odsune ho až do příštího roku), silnější euro může dotlačit ECB k navýšení nebo natažení měnové expanze.
Komodity
Cena ropy Brent včera poklesla asi o procento. Data o amerických zásobách ropy sice poukázala na výrazně větší růst, než se čekalo, nicméně oproti číslům API byla nižší. Růst zásob surové ropy byl navíc doprovázen poklesem zásob produktů a poklesem využití kapacity rafinerií, což jinak negativní vyznění reportu snížilo. Stále však platí, že zásob ropy je letos díky jejich prudkému zvýšení v prvním čtvrtletí (a menšímu poklesu během léta) oproti předchozím rokům výrazně více.
Z událostí v následujících dnech trhy sledují zejména data z Číny (HDP za 3. čtvrtletí a průmysl za září), která budou zveřejněna v pondělí. Rizika jsou podle nás pro ceny komodit spíše negativní.