Emerging markets trápí v poslední době mnoho neduhů, ale jeden jako by se v neděli mávnutím kouzelného proutku vyřešil - jde o tzv. politickou nestabilitu v Turecku. V neděli v předčasných volbách v Turecku vyhrála pro-islámská strana AKP a to takovým způsobem, že získala zpět nadpoloviční většinu v parlamentu. Vidina politické stability byla pak včera pro turecké trhy živou vodou, když lira zpevnila o několik procent a totéž se podařilo i tureckému akciovému trhu.
Jak by kdysi napsalo Rudé právo, institucionální investoři ze zahraničí ocenili, že po opakovaných volbách bude v Turecku konečně “klid na práci” a nová vláda bude mít spolu s prezidentem Erdoganem silný mandát pustit se do “strukturálních reforem”, které turecká ekonomika potřebuje jako sůl. Také po vojenské stránce se situace velmi zpřehlední, neboť s parlamentní většinou v zádech si AKP nebude muset lámat “hlavu kdo je kdo”, což se velení NATO v době, kdy se s Islámským státem nechce nikomu bojovat, může hodit.
Turecká lira a akcie tak možná mají ještě nějaké zisky před sebou, neboť řada analytiků ještě nestihla dovysvětlit investorům všechny výhody nově nabyté stability, avšak zdali se Turecko stalo nedělním volebním výsledkem opravdu dlouhodobějším investičním trhákem, je otázkou. Sekulární charakter republik bude dále potlačován, což se možná na ekonomice nepodepíše okamžitě, ale v dlouhém období může mít negativní strukturální dopady na hospodářství. A jak ukázala i nedávná minulost, která de facto odstartovala oslabování turecké měny, koncentrace moci do rukou AKP zrovna nesvědčí o nezávislosti centrální banky. Ministr financí z této strany a potažmo i prezident totiž mají totiž tendenci mluvit centrální bance do její práce zejména v situaci, kdy se jim zdá, že její politika je přísnější než oni to ze svých paláců vidí.
Asi není třeba dodávat, že eventuální debaty o tom, jak má centrální banka (ze světa) emerging market, nastavovat úrokové sazby, se nemusí hodit v situaci, kdy se za Atlantikem ve Washingtonu uvnitř Fedu schyluje po letech k utažení měnové politiky. Rizika zůstávají tím spíše, že Turecko i navzdory nízkým cenám ropy stále trpí vysokým deficitem běžného účtu platební bilance a je tudíž závislé na přílivu zahraničního kapitálu.
Region
Zatímco kurz koruny se včera vůči euru prakticky nehýbal, tak forint se zlotým oslabovaly. Zlotému sice ráno nepatrně prospěly lepší výsledky podnikatelské nálady v průmyslu za říjen, ale odpoledne oslabil po nižším bleskovém odhadu inflace za stejný měsíc. Ceny podle statistického úřadu minulý měsíc klesaly meziročně o 0,8 %. Sázky na pokles oficiálních sazeb NBP v šesti až devíti měsíčním horizontu se sice prakticky nezměnily (trh stále očekává snížení o cca 25 bps), ale zlotý odpoledne mírně oslabil. Forintu nemusely prospět dosti nejasné zmínky o možném dalším poklesu reálných úrokových sazeb (!), které zazněly z centrální banky.
Dnešek je z hlediska regionálních událostí nezajímavý. Již zítra však zasedá NBP. Změny v měnové politice sice nečekáme, ale i tak může zasedání přinést zajímavé informace, neboť bude spojeno s novou prognózou. Včerejší inflace přitom naznačuje, že období meziročního poklesu cen se může snadno protáhnout do následujícího roku…
Dluhopisy
Německé dluhopisy se v pondělí vrátily pod tlak. Jednak kvůli překvapivě pozitivní revizi evropské nálady v průmyslu (především v Německu). Současně se dluhopisům nelíbila vyjádření Draghiho ani Nowotnyho z ECB. Ti jako by trochu vycouvávali ze svých záměrů v prosinci uvolnit měnovou politiku. Draghi hovořil o tom, že navýšení měnové expanze, stejně tak jako další snížení depozitní sazby zůstávají stále “otevřenými otázkami” a rozhodnutí ještě nepadlo. Nowotny řekl v rozhovoru pro německé noviny, že jakékoliv navyšování měnové expanze by mělo být opatrné. Vidina prvního růstu amerických sazeb tak ve Frankfurtu zdá se z centrálních bankéřů setřásla strach z posilujícího eura a snaží se trochu tlumit očekávání mohutnější měnové expanze.
Komodity
Cena ropy Brent včera klesala asi o 1,6 %. I přesto, že někteří ekonomicky zranitelní členové OPECu (v čele s Venezuelou) se snaží přimět ostatní země v rámci “kartelu” i mimo něj k omezení produkce ropy, tak včera zveřejněná data z Ruska - která poukázala na nový post-sovětský rekord v těžbě v minulém měsíci - dávají podobným snahám vcelku jasnou odpověď. Další zasedání OPECu se tak sice blíží (4. prosince), ale změny v politice kartelu nečekáme.
Cena hliníku včera vzrostla nejvýrazněji za tři týdny. Pomáhaly jí zejména zprávy o omezování produkce, s nimiž přišla společnost . I tak však vyhlídky na výraznější nárůst ceny kovu nevypadají pravděpodobně, protože se trh nadále potýká s výrazně rostoucí produkcí v Číně.