Včerejší silný maloobchod (reálně +4,9 %) překonal naše již tak silná očekávání a potvrdil, že české domácnosti jsou aktuálně ve velmi dobré situaci. Tedy přesněji řečeno byly v průběhu března, kdy začal konflikt v Íránu. V nejbližších měsících se na tom podle našeho názoru nic nezmění – reálná mzda dál svižně poroste a nezaměstnanost pravděpodobně bude stagnovat (sezónně neočištěná lehce klesat).
Situace se však může měnit v případě uzavření Hormuzského průlivu přes celé léto a podzim. Pak by se inflační výhled zejména pro rok 2027 začal posouvat výrazněji směrem vzhůru – v tuto chvíli předpokládáme číslo lehce nad 3 %, ale pravděpodobně bychom se v zátěžovém scénáři přesunuli pro rok 2027 s inflací do blízkosti 4-5 %. Spotřebitelé by začali pociťovat vyšší inflaci v dražších energiích a sekundárních efektech (pohonných hmot a energiích) pravděpodobně již ke konci tohoto roku (Q4), a pak by také začala viditelně slábnout dynamika reálné mzdy. Její rychlý růst je přitom hlavním „palivem“ současného velmi slušného spotřebitelského optimismu.
Když se díváme na aktuální průzkumy mezi českými spotřebiteli, tak celková nálada od startu íránského konfliktu poklesla relativně málo. Stále zůstává silná ochota realizovat „větší nákupy“, což je jen odraz přetrvávajícího rychlého růstu nominálních i reálných mezd. Některé předstihové indikátory (výběr sociálního a zdravotního) sice na začátku roku ukazovaly na zpomalení mzdové dynamiky, to však podle nás vůbec není jisté.
ČSÚ teprve čísla za první kvartál zveřejní, ale podle měsíčních statistik za mzdy v průmyslu a stavebnictví k žádnému viditelnějšímu zpomalování mzdové dynamiky nedochází. Hlavním nebezpečím pro reálnou dynamiku mezd tak zůstává inflace. A právě nárůstu inflace se české domácnosti, ne úplně překvapivě, v posledních měsících začínají víc a víc obávat. Podle průzkumu Eurostatu jsou obavy Čechů z inflace nejvyšší za poslední rok a promítají se to i do horších očekávání celkové ekonomické situace v následujícím roce (ta jsou zhruba na devítiměsíčních minimech).
Pořád je to však výrazně mírnější reakce na nastupující inflační rizika než v sousedním Německu, kde jsou ekonomické vyhlídky domácností nejslabší od roku 2022. To jen podtrhuje v jak „křehké situaci“ je německý spotřebitel. Hlavním rozdílem oproti Česku je bezesporu daleko výraznější strukturální tlak na domácí průmysl a výraznější obavy řady domácností ze ztráty zaměstnání. To činí jakýkoliv nový externí šok, kterým je teď blízkovýchodní krize, pro německé domácnosti daleko „hůře stravitelný“.
TRHY
Koruna
Česká koruna lehce ztrácí své pozice a posunuje se pod 24,40 EUR/CZK. Hlavním motorem bylo zdražování ropy na globálních trzích (vazba EUR/CZK na Brent zůstává silná). Sekundárně se mohlo na trzích projevit holubičí vyznění setkání ČNB s analytiky – detaily prognózy ukazují na relativně mírné inflační dopady krize v Íránu a implikují v kombinaci s alternativními scénáři minimálně pro nejbližší měsíce stabilitu sazeb. Zvědaví budeme na páteční zápis ze zasedání a skutečnost, zda se někteří členové bankovní rady vůči vyznění prognózy a komunikační linii neměli potřebu vymezit.
Eurodolar
Rostoucí ceny ropy prozatím nemají na kurz eurodolaru viditelnější vliv, stejně jako fakt, že dolar opět zpevňuje vůči japonskému jenu. V tomto případě opět začíná hrozit intervence ze strany Bank of Japan, která musí velmi nervózně vstřebávat i globální výprodej dluhopisů. Spirálu výprodejů na dlouhém konci výnosových křivek přitom roztáčejí právě japonské vládní dluhopisy.
Nejen pro trhy dluhopisů, ale i pro eurodolar bude velmi důležitý dnešní výsledek americké inflace za duben. Ta velmi pravděpodobně zrychlí na hodnotu 3,7 % meziročně, přičemž náš nowcastový odhad napovídá, že jádrová složka by měla zůstat téměř beze změny, resp. nepatrně poklesnout (na hodnotu 2,6 % meziročně).