„Jsem si naprosto jistý, že k našemu oživení by nedošlo, kdybychom byli součástí EU,“ tvrdí premiér Islandu Sigmundur D. Gunnlaugsson. Jeho země o vstup do unie zažádala uprostřed ekonomického kolapsu v roce 2009. Dnes je ale podle premiéra jasné, že kdyby žádost byla přijata, Island by možná trpěl stejně jako Řecko. To znamená, že by si procházel dlouhodobou ekonomickou krizí. Nebo by ho čekal osud Irska, jehož vládní dluh se prudce zvýšil poté, co byl zachráněn bankovní sektor v této zemi.
„Možná by se z nás dokonce stala bankrotující země. Kdyby naše dluhy byly v eurech a my byli donuceni udělat to, co Řecko či Irsko, znamenalo by to pro nás ekonomickou katastrofu,“ říká Gunnlaugsson. Island je ale dnes příkladem krize s dobrým koncem. Minulý rok rostla jeho ekonomika o 1,9 % a letos se čeká 3,5% růst. Vládní dluh dosahoval 86 % HDP v roce 2012, letos by měl klesnout na 64 % HDP a bude dál klesat.
Island na rozdíl od USA a většiny evropských zemí skutečně přikročil k tomu, že poslal do vězení bankéře, kteří přivedli ekonomiku ke kolapsu. Dnes je tato země velmi vzdálena situaci z roku 2009, kdy vycházela najevo řada podvodů. Tehdejší vláda se snažila zachránit zemi tím, že vstoupí do EU. Proces přijetí ale nakonec zbrzdily kvóty na rybaření a žádost o vstup postupně ztratila domácí podporu. V roce 2013 ji islandská vláda pozastavila a letos byla úplně stažena.
V říjnu Island splatil poslední část úvěru od MMF, který je dědictvím z doby, kdy velké islandské banky bankrotovaly. Ministerstvo financí plánuje ukončit omezení na pohyb kapitálu. Premiér se domnívá, že klíčovým faktorem, který jeho zemi pomohl, je vlastní měna – islandská koruna. K tomu se přidává nezávislá legislativa, která vládě poskytla manévrovací prostor a kontrolu nad přírodními zdroji země. Oživení pak pomohl i prudký růst počtu turistů navštěvujících tuto severskou zemi.
Gunnlaugsson říká, že žádost o vstup do EU byla ukvapená a špatně promyšlená. Nyní je jasné, že islandská ekonomika si vede mnohem lépe než ekonomika EU. „Island prošel obrovským zlepšením, ale EU čelí problémům a pokračující krizi,“ tvrdí premiér. Podle něj se ukazuje, že si jeho národ „vystačí sám o sobě“. V jeho zemi navíc nikdy neproběhla diskuse o „hodnotách EU a o tom, zda Island chce být jejich součástí“. Island je ale spolu s Norskem a Lichtenštejnskem součástí systému, v jehož rámci má přístup na jednotný trh EU. To je asi tak maximum, kam se chce tato země směrem k EU pohnout.
Autorem je Richard Martyn-Hemphill.
Zdroj: Politico