Francouzský prezident Hollande má o starost navíc. I když se ekonomice v tuto chvíli relativně daří a zrychluje, růst zůstává příliš slabý (lehce nad 1 %) na to, aby dokázal vytvářet nová pracovní místa. Poslední včera zveřejněná čísla z trhu práce vypadají mizerně. V říjnu přibylo na úřadech práce ve Francii více než 40 tisíc nových nezaměstnaných a jejich celkový počet dosáhl nových historických maxim - 3,6 milionu Francouzů se snaží najít zaměstnání. To není pro současného socialistického prezidenta dobrá vizitka. I když v příštím roce očekáváme zrychlení francouzského růstu (na 1,4 %), stále to pravděpodobně přispěje maximálně ke stabilizaci pracovního trhu a ne k citelnějšímu poklesu počtu nezaměstnaných. Navíc v roce 2016 asi druhá největší evropská ekonomika ukáže z hlediska svého růstu maximum možného - bez hlubších strukturálních reforem (především snižujících daňovou zátěž) asi na lepší výsledek pomýšlet nemůže. A to i když v tuto chvíli nechá trochu víc rozjet veřejné výdaje.
Prezident Hollande navíc otevřeně řekl, že nebude znovu kandidovat na prezidenta, pokud se mu nepodaří snížit počet lidí bez práce. Popularita prezidenta i jeho socialistické strany proto v posledním roce setrvale klesala a v blížících se regionálních volbách (6. prosince) by pravděpodobně socialisté utrpěli jasnou porážku. Jejich šance teď trochu vzrostly s pařížskými útoky, které sjednotily Francii za prezidentem Hollandem. V důležitějších prezidentských volbách za 2 roky ale pravděpodobně bude opět hrát prim ekonomika a neutěšený stav trhu práce.
Region
Obchodování se středoevropskými měnami bylo včera opět velmi klidné. Nejvýraznějším výkyvem bylo oslabení zlotého vůči euru o 0,1 %. Ve včerejším rozhovoru se hlavní kandidát na křeslo guvernéra ČNB Jiří Rusnok do žádných zvláštních dobrodružství nepouštěl a zopakoval, že v současnosti vypadá jako pravděpodobná varianta opuštění intervenčního režimu na konci roku 2016. Rusnok nicméně zopakoval, že důležitou roli v rozhodování ČNB bude hrát zasedání ECB (3. prosince), zatímco očekávanému zvýšení sazeb ze stranu Fedu příliš velkou váhu nepřikládal. Připomeňme, že pravděpodobnost opuštění intervenčního režimu za stále probíhajícího kvantitativního uvolňování ECB je malá. A právě prodloužení QE se od prosincového zasedání ECB očekává.
Dnes je v centru pozornosti zejména revize českého HDP. Vzhledem k bezprostřední blízkosti koruny k intervenční hranici výraznější dopad na spotový kurz nečekáme.
Dluhopisy
Díkuvzdání snížilo obchodní aktivitu na většině trhů včetně evropských dluhopisů. Pohyby byly minimální a investoři spíše vyčkávají na zasedání ECB v příštím týdnu. Dnes americké trhy otevřou jen krátce a obchodování opět bude slabší. Dluhopisům by však obecně měl hrát do karet prudký propad čínských akcií nastartovaný nečekaným poklesem korporátních zisků v druhé největší světové ekonomice.
Cena ropy Brent se včera vydala směrem dolů a poklesla asi o 1,5 %. Týden před zasedáním OPECu se sice objevily informace o tom, že zástupci Ruska a Saúdské Arábie (SA) sice plánují vytvoření speciální pracovní skupiny pro spolupráci v oblasti trhů s ropou a se zemním plynem, nicméně tyto zprávy na cenu na rozdíl od komentářů SA o ochotě debatovat o stabilizaci trhu žádný (pozitivní) dopad neměly. Ceny základních kovů včera naopak vesměs rostly, v průměru asi o 2 %.