Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Jiří Rusnok exkluzivně pro Patria Online: Po uvolnění kurzu koruny nepřipustíme žádné skokové posilování

Jiří Rusnok exkluzivně pro Patria Online: Po uvolnění kurzu koruny nepřipustíme žádné skokové posilování

26.11.2015 11:00
Autor: Pavel Daniel

Přesné načasování konce režimu devizových intervencí není podle Jiřího Rusnoka, vrchního ředitele a člena bankovní rady České národní banky, dnes možné uvést. ČNB chce ale zaručit hladký přechod k volnému kurzu koruny a silně bránit skokovému posilování české měny.

Patria Online: Česká národní banka (ČNB) oznámila scénář ukončování devizových intervencí na české koruně. Jaký bude?

Poslední rozhodnutí ČNB je jasné. Pokračuje používání kurzu koruny jako nástroje měnové politiky v situaci nulových úrokových sazeb. S tím, že se ale nyní zvýšila pravděpodobnost spíše prodloužení závazku devizových intervencí i za garantovaný horizont ukončení, tedy za polovinu roku 2016. V tuto chvíli se to tak pravděpodobně posouvá až ke konci příštího roku. Je ale předčasné nyní stanovovat přesný termín ukončení režimu devizových intervencí.

Patria Online: Ovlivní finální rozhodnutí ČNB ukončit devizové intervence více nejbližší zasedání FEDu nebo spíše Evropské centrální banky (ECB)?

No, nemyslím si, že by rozhodnutí FEDu mělo na rozhodování ČNB větší vliv, než Evropské centrální banky. Pro nás kroky FEDu nemají takový dopad, jako kroky ECB. Budeme zvědavi na prosincové jednání ECB a její rozhodnutí o nastavení měnové politiky. To musíme brát v potaz.

Patria Online: Jak jednání uvedených centrálních bank podle vás dopadnou?

Jak dopadne zasedání FED v Americe si opravdu tipovat netroufnu. Dovedu si představit, že dojde ke zvýšení úrokových sazeb o čtvrt bodu, nicméně to nepovažuji za příliš významné. Mám za to, že uvedené zvýšení mají veličiny, které trh generuje, už v sobě zakalkulováno, takže je to spíše symbolická záležitost. Nečekám větší navýšení úrokových sazeb než o oněch 0,25 procenta. Nemám ale žádné insider informace, jen beru v potaz indikátory, které neukazují na to, že by se americká ekonomika nějak přehřívala.

Patria Online: Bude podle vás ECB pokračovat v uvolňování měnové politiky?

U evropského rozhodování výsledek zasedání opravdu neumím odhadnout. Prezident ECB Mario Draghi sice v posledních dnech avizoval vůli po dalším uvolnění měnové politiky a jejího nastavení, nicméně bude rozhodovat příslušný board. Uvidíme tedy, jaké budou mít podklady. Pravděpodobnost, že by dále měnovou politiku uvolnili, je ale vysoká. V jaké formě to bude, jestli zvýšením emise peněz prostřednictvím nákupu dluhopisů nebo rozšířením struktury nakupovaných aktiv z hlediska klasifikace, či zda půjde o prodloužení toho, co zatím bylo deklarováno, že režim uvolněné měnové politiky by skončil v září 2016, to nevím, to se nechme překvapit. Nechci spekulovat.

CNB_Jiri_Rusnok 

Patria Online: S jakými největšími riziky počítá ČNB po ukončení režimu devizových intervencí, tedy od volného pohybu koruny? A jak se na ně můžeme připravit?

Tak, nutné je říct, že ještě definitivně nevíme, kdy z toho režimu budeme odcházet. Čili časově teď nemá smysl spekulovat. A až se to stane, tak bude záležet na konkrétní situaci, která bude v České republice a relevantním okolí panovat z ekonomického hlediska.

Nikdy jsme se netajili tím, že rozumíme tomu a nemáme s tím zásadní problém, že bude-li pokračovat trend reálné konvergence z hlediska výkonu české ekonomiky k jádru Evropské unie, tak lze samozřejmě předpokládat trend, a to slovo trend zdůrazňuji, nějakého postupného posilování koruny, zhruba v řádu toho trendu.

Podle našich odhadů by se onen zmiňovaný trend mohl ustálit na hodnotě rozdílu jednoho, maximálně dvou procentních bodů reálného růstu české ekonomiky oproti reálnému růstu jádra, či možná vyspělé části EU. To vše platí za předpokladu, že česká inflace bude přibližně stejná, jako v Evropské unii. To se uvidí.

Po uvolnění kurzu ale nepřipustíme žádné skokové posilování. Samozřejmě, že může dojít ke i krátkodobému oslabení koruny, to není vyloučeno. My budeme pracovat na tom, aby byl přechod k volnému kurzu koruny relativně hladký. S tím, že nevylučujeme nějakou volatilitu, která je v takových situacích pravděpodobná, ale určitě nebudeme nečinně přihlížet nějaké přehnané volatilitě. A na to jsme vybaveni, pro případ pohybu kurzu na obě strany, účinnými prostředky. A to i díky tomu, že máme velmi robustní devizové rezervy a v případě potenciálního oslabování koruny, tak tam ty naše zdroje jsou teoreticky nekonečné.

Patria Online: Jaké ekonomické obory by byly uvolněním koruny po devizových intervencích nejvíce ohroženy?

To se nyní říct nedá, protože my nevíme, co po konci intervencí bude hned následovat. Můžeme očekávat, že v nějakém horizontu nastane trend mírného posilování koruny. To jsme už zažívali v minulosti a měla by na to být zvyklá i průmyslová sféra. Myslím, že s tím ekonomika umí pracovat a má nějakou rezervu na výkyvy, které samostatná měna vždy přináší. Domnívám se, že pokud někdo dnes říká, že mírné posílení koruny fatálně ovlivní jeho byznys, pak by měl zřejmě přemýšlet o tom, zda je jeho byznys dlouhodobě udržitelný.

Patria Online: Jaký vliv má slabá koruna na to, že česká ekonomika letos zaznamenává dobrá čísla? A dá se čekat podobný výkon i příští rok?

Odhadujeme, že letošní výkon ekonomiky by mohl dosáhnout hodnoty okolo 4,7 procenta. Nehrajme ale na desetiny, výsledek proto může být plus mínus kolem tohoto čísla. Zdůrazňujeme, že letošní rok je mimořádný. Mimořádný v mnoha okolnostech, z nichž nejvýraznější je pozitivní dopad snížení ceny ropy, který odhadujeme až na 1 procento růstu hrubého domácího produktu (HDP). Pak je tam okolnost prudkého zvýšení veřejných investic v souvislosti s dočerpáváním evropských fondů, což odhadujeme na 0,6 – 0,7 % růstu HDP. Pokud toto všechno odečtete, dostáváte se na 3 procenta růstu. A to si myslíme, že je nový potenciál, který česká ekonomika má. Říkáme proto, že příští rok výkon české ekonomiky zpomalí na cca 2,8 procenta.

Patria Online: A jak se na ekonomickém růstu podílela slabá koruna?

Na kolik letos ovlivnila výkon české ekonomiky koruna si ale netroufnu odhadnout, přesné výpočty nemám k dispozici, ty budou známy až na celoročních datech. V loňském roce měla koruna na růst HDP ale příznivý vliv. Podle odhadů to mohlo být 0,5 - 1 procento na růstu HDP.

Patria Online: Na jakých pilířích bude vývoj české ekonomiky v příštím roce stát?

Nedomnívám se, že by se to mohlo nějak výrazně změnit. Zůstane zachován diverzifikovaný způsob z hlediska zdrojů růstu i z hlediska užití růstu. Očekáváme, že významnou měrou se na růstu HDP bude podílet domácí spotřeba, možná ještě více, než doposud. Je to proto, že se domníváme, že růst mezd, který přijde s určitým zpožděním, bude prosakovat do té rostoucí spotřeby postupně. Odhadujeme, že růst mezd by v příštím roce mohl být 4 – 4,5 procenta.

Dále jsou to investice, u kterých očekáváme pokračování trendu z letošního roku, i když v trochu jiné skladbě. Ubude veřejných investic a přijde více soukromých investic. Stabilním zdrojem ekonomického růstu by měl zůstat zahraniční obchod. Z hlediska fiskálního impulsu čekáme, že bude příští rok menší, než byl letos, ale zůstane kladný.

Patria Online: Co ukáží klíčové makroekonomické ukazatele české ekonomiky v roce 2016?

Trh práce se výrazně zlepšil z hlediska míry zaměstnanosti. Po dlouhé době je tam citelný nárůst zaměstnanosti a díky tomu máme v evropských poměrech relativně velmi nízkou nezaměstnanost. Slyšíme spíše nářky na nedostatek pracovních sil v některých kvalifikačních strukturách. Očekávám proto, že pracovní trh zůstane stabilní, možná dojde ještě k dalšímu mírnému poklesu nezaměstnanosti a mírnému nárůstu zaměstnanosti. V příštím roce ale pravděpodobně pocítíme určitý tlak na zaměstnávání zahraničních pracovníků, protože je jasné, že se poptávka s nabídkou všude nesetkávají.

U inflace očekáváme po letošním mimořádném roce, který je ovlivněn cenami ropy, že tento efekt vyprchá. Povede to k tomu, že spolu s dalšími faktory, mezi které řadíme růst mezd, inflace v ČR mírně poroste. Mělo by tak dojít k návratu k normálu a ke konci roku 2016 čekáme až dvouprocentní tempo růstu inflace.
V zahraničním obchodě čekáme určitou stabilizaci ve smyslu toho, že jsme již v průběhu loňského roku asi dosáhli vrcholu přebytku obchodní bilance. Z hlediska objemu přebytku obchodní bilance tak čekám, že by měla být čísla podobná. Je to logické, protože se mj. vyčerpává působení kurzovného efektu. Dále růst, který pokračuje už druhým rokem, má nasávací efekty na import a navíc tam letos hraje mimořádnou roli obchod s minerálními palivy, což se v příštím roce změnově neprojeví.

Patria Online: Jak ovlivní business kauzy, jako „dieselgate“ výkon české ekonomiky, ve které hraje stále dominantní roli automobilový průmysl?

Automobilový průmysl sice hraje klíčovou roli, především v průmyslovém outputu, ale naštěstí je to hodně diverzifikované. Nejsme závislí na jednom výrobku, či jedné automobilové skupině. Dieselgate nechci samozřejmě podceňovat, ale zdá se mi, že to na evropské aktivity Volkswagenu zas takový fatální vliv mít nebude. A na ty jsou primárně navázány české aktivity. Takže nějaký velký výkyv od toho neočekávám. Tady jsem relativní optimista. V delším časovém horizontu to ale může znamenat nějaké strukturální změny v produktové nabídce automobilového průmyslu a směru dalších inovací.

Patria Online: Jak se podle vás můžou projevit v domácí ekonomice případné komplikace Číny?

Zpomalení Číny ovlivňuje svět a tedy i ČR už dnes. Zatím ale, zdá se mi, je ten vliv spíše pozitivní. A to proto, že vývoj v Číně je jedno z příčin poklesu cen komodit. A my jako ekonomika, dovážející a zpracovávající suroviny a vyvážející výrobky, na tom vyděláváme. Negativně nás to může ale ovlivnit na té odbytové stránce, pokud se výrobky stávají součástí nějakých ucelených kompletů, vyvážejících se do Číny. Zdá se mi ale, že Čína zvládá ekonomické zpomalení, které stejně jednou přijít muselo, zatím velmi dobře. Žádná země nemůže růst dvoucifernými tempy neomezeně dlouho. Neočekávám proto, že by se na domácí ekonomice mohl nějak výrazně projevit čínské zpomalení. A vzhledem k tomu, že se naše bilaterální vztahy s Čínou v poslední době silně rozvíjejí, může být globální zpomalování Číny kompenzováno právě i tímto.

Patria Online: Jak výrazně změní nižší příjem eurofondů výkon domácí ekonomiky?

Prognóza ČNB uvádí, že kvůli omezení přílivu eurofondů se v příštím roce nedá počítat s růstem české ekonomiky ve výši mezi 4 – 5 %, ale spíše mezi 2,5 – 3 procenty. Máme čísla, která ukazují tzv. čistou pozici České republiky vůči evropskému rozpočtu. Čistá pozice, což je rozdíl mezi všemi příjmy, které dostaneme od EU a tím, co do EU platíme, činí podle odhadů v letošním roce až 3 % HDP. To je poměrně významná suma peněz, která do ekonomiky vstupuje a vytváří v ní novou poptávku. Odhady čisté pozice na další roky jsou ale radikálně nižší. Ubude tak jeden z významných zdrojů poptávky, což se odrazí na tempu ekonomického růstu.

Patria Online: Nehrozí kvůli geopolitickým rizikům omezení nezávislosti centrálních bank?

Snaha ovlivňovat emisi peněz, potažmo měnovou politiku, ta tu byla vždycky. A protože to je jistý zdroj bohatství a tím pádem moci, není divu. Moderní liberálně-demokratické společnosti v určité fázi dospěly ale k tomu, že chtějí mít zajištěnu cenovou a finanční stabilitu. Pochopily, že nutným krokem k tomu je povýšení nezávislosti centrálních bank. A já bych řekl, že se tento model osvědčil. Zničující inflace přestala být mimojiné i díky nezávislosti centrálních bank problémem. Dneska jsme zase jinde, nicméně pořád si myslím, že hazardovat s nezávislostí měnových autorit, není dobrý směr. Přijde mi riskantní vážně připravovat změny něčeho, co funguje.

Patria Online: Existuje podle vás ideální model fungování centrálních bank?

Upřímně řečeno, ideální věci neexistují, ty jsou od Boha. Vyšel bych z toho, co máme už vyzkoušeno a z čím máme dobrou zkušenost. U nás máme dobrou zkušenost s velkou mírou nezávislosti centrální banky, která se velmi osvědčila. Pozitiv je více než negativ, zavedený model bych proto raději neměnil.

Patria Online: Může mít současná uprchlická vlna nějaké fatální fiskální dopady?

Nevím, jestli zásadní dopady, spíše v dlouhodobějším měřítku. My víme z analýz, které máme od kolegů z centrálních bank, že letošní prudký příliv migrantů do Německa, bude mít pozitivní fiskální efekt v řádu několika desetin procenta HDP. Krátkodobý efekt tak bude pozitivní a dlouhodoběji to odhadovat není úplně jednoduché, protože bude záležet na tom, kolik těch lidí se zapojí do aktivního ekonomického života. A na kolik bude jejich spotřební poptávka kryta z fiskálních podpor. To si dneska troufne odhadnout jen málokdo.

 


Čtěte více:

Dáte si Fofolu? (komentář analytika k IPO)
1.12.2015 12:24
Kofola je silná lokální firma s dobrým track rekordem a možnostmi dalš...
R.Koděra: KB skýtá potenciál pro zisk; Kofola jde na burzu (Video)
25.11.2015 14:30
Tyto dva týdny jsou i na pražské burze zajímavé. Aktuálně KB skýtá zaj...
Zarazí Fed poslední hřebík do komoditní rakve?
25.11.2015 16:39
Komodity dále prohlubují ztráty a doslova se vracejí na začátek tohoto...
Důvěra amerických spotřebitelů v listopadu ztrácí dynamiku, potvrdil druhý průzkum
25.11.2015 16:10
Index spotřebitelské důvěry sestavovaný Michiganskou universitou v lis...
Jak investuje Buffettův vnuk
25.11.2015 17:18
Howard Warren Buffett je vnukem Warrena E. Buffetta, zakladatele Berks...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data