Jakou roli mohou hrát soukromé společnosti v národní bezpečnosti? Otázka, která se stále více začíná probírat demokratickým světovým prostorem. Odpovědí na to může být, podle Priyi Anandové, komentátorky online deníku Market Watch, zapojení „hi-tech“ a bezpečnostních společností do boje proti takovým globálním rizikům, jakým je například terorismus či útoky ISIS ve světě. Podle komentátorky si byznys a politika v boji proti terorismu stále více rozumějí. Neznamená to ale, že by se měly v údajném boji proti terorismu slepě přijímat všechny aktivity a nápady.
Přinese více cenzury výsledky v boji proti terorismu?
Podle některých názorů, který třeba zastává kandidátka na post prezidenta USA Hillary Clintonová, mají vláda USA, zpravodajské agentury a technologické společnosti konečně začít spolupracovat na vývoji jednotné národní strategie, která by vedla k porážce ISIS v kyberprostoru. „Společnosti by měly zdvojnásobit své úsilí o udržení a prosazování vlastních servisních smluv a dalších potřebných dokumentů, pomoci kterých budou více hlídat své sítě, budou identifikovat extremistický obsah a odstraňovat jej,“ uvedla Clintonová. Nejvíce odpovídá požadavkům politiků fungování sítě . Firma uvedla, že má "nulovou toleranci vůči teroristům, teroristické propagandě vyzdvihování a chválení teroristických praktik“. Takové příspěvky prý nemilosrdně ihned odstraňuje.
U amerických zákonodárců prošel letos v prosinci návrh zákona, podle kterého by měl prezident země pravidelně předkládat zprávu o teroristickém využití sociálních médií. Zpráva by poté musela řešit vztah mezi firmami, které sociální média provozují a federální vládou. Další návrh přitom počítá s tím, že by privátní „hi-tech“ společnosti musely hlásit teroristickou činnosti kvůli dalšímu vyšetřování a právním důsledkům takového jednání. Specialisté na právo a zajištění ústavních svobod ale varují, že podobné požadavky de facto znamenají podstatné zvýšení cenzury uživatelů, například sociálních sítí a firmy, jako , Twitter, či LinkedIN, by se vlastně staly agenty americké federální vlády.
Přesto poptávka po více informacích o potenciálních teroristech, jejich plánovaných akcích a sítích, roste geometrickou řadou. A k tomu bude nutná spolupráce vlastníků sociálních sítí. „Pravda je, že jednotlivé země mají problém s udržením bezpečnosti v zemi, jenže „tech“ firmy by už neměly říkat, že se jich tento problém netýká," řekl James Lewis, vedoucí pracovník Centra pro strategická a mezinárodní studia, think tanku se sídlem ve Washingtonu. V boji o bezpečnost země by naopak provozovatelé sociálních sítí měly sledovat a dávat úřadům více údajů o potenciálních teroristech a zločincích.
Má být kvůli teroristům více cenzury?
Problémem ovšem je, že soukromé bezpečnostní agentury, stejně jako společnosti, provozující sociální sítě, chtějí chránit soukromí svých uživatelů. A zatím nejsou ochotné ke kompromisům i přesto, že pomáhají úřadům v identifikaci s teroristy. Naposledy se k tažení proti teroristickým aktivitám přidala společnost , která oznámila, že do konce roku 2015 zvýší sledování případných teroristických hrozeb z Pákistánu, poté, co americká vláda požadovala plný přístup ke sledování komunikaci zákazníků společnosti.
I tak by si ale stát měl ponechat, podle Lance Jamese, hlavního vědeckého pracovníka společnosti Flashpoint, která poskytuje webové analýzy a rozbory související s terorismem a zkoumá ISIS, hlavní aktivity nad aktivitami spojenými s národní bezpečností. Podle něj by měli odhalovat padouchy „veřejní“ počítačoví odborníci a nikoli neznámí zaměstnanci privátních firem. Seznamy teroristů nechť sestavují vládní agentury, byť i za pomoci soukromých firem. Podle něj musí být zachovány všechny principy demokratické společnosti.
Zdroj: Market Watch, The Wall Street Journal