Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Andrej Babiš, exkluzivně pro Patrii: Strukturální deficit státního rozpočtu chceme do roku 2020 přiblížit nule

Andrej Babiš, exkluzivně pro Patrii: Strukturální deficit státního rozpočtu chceme do roku 2020 přiblížit nule

25.1.2016 11:40
Autor: Pavel Daniel

Andrej Babiš, ministr financí České republiky, poskytl Patrii Online exkluzivní rozhovor. Podle něj má Česká republika nastavit pragmatickou hospodářskou politiku bez ideologie. A zavést opatření, která fungují a zajistí dosažení zásadních cílů, jako je narovnání ekonomického prostředí, či daňové spravedlnosti. Ministr financí nevidí v tuzemském prostředí pro rok 2016 závažné problémy, které by mohly ohrozit ekonomický vývoj. Mnohem komplikovanější je to ale podle něj za hranicemi země.

Patria Online: Chystá se ministerstvo financí změnit své prognózy pro odhad ekonomického vývoje ČR kvůli turbulencím na světových trzích?

Je pravdou, že první týden v roce 2016 z důvodu poklesu hospodářského růstu Číny odepsal z hodnoty globálních akcií více než 2 300 miliard dolarů. Korektura vyplývající ze zreálnění pohledu na vývoj čínské ekonomiky byla do jisté míry očekávána, a zdá se, že bude mít na celosvětový růst pouze krátkodobé důsledky. Naopak devalvace čínského jüanu, která se podílela na poklesu finančních trhů, může působit o něco vážněji a déle na globální růst.

Ministerstvo financí již ve své říjnové prognóze pro rok 2016 vycházelo z možnosti ochlazení světové konjunktury, což je pohled, který převládl v predikcích většiny analytiků. Na konec ledna 2016 připravuje Ministerstvo financí České republiky vydat svojí první letošní prognózu hospodářského vývoje. Úvaha o růstu nominálního HDP meziročně okolo 3,5 % v roce 2016 se díky pokračujícím benefitům globální ekonomiky z nízké ceny ropy jeví jako reálná. A to i přes mimořádně silný výkon české ekonomiky v roce 2015, který byl ovlivněn mimo jiné dočerpáním prostředků z evropských fondů.

Patria Online: Jak tyto události změní přípravu ČR na vstup do eurozóny, včetně přípravy a schválení potřebné legislativy?

Nemyslím, že by tyto události mohly nějak podstatně ovlivnit úvahy ČR o vstupu do eurozóny. V době mandátu této vlády – jak nakonec plyne i z vládního prohlášení - nebudou podniknuty kroky k vlastnímu přijetí eura, ale budeme se snažit využít vylepšovaní výkonnosti naši ekonomiky na rychlejší konvergenci.

MF-1  

Zdroj: Andrej Babiš

Patria Online: Jak chce ministerstvo financí v dalších letech nakládat s veřejným zadlužením ČR? Bude se dluh země snižovat?

Budeme postupovat tak, aby se strukturální deficit státního rozpočtu (bez výdajů na dluhovou službu) v horizontu let 2018 - 2020 blížil nule. Jak rychle se to podaří naplňovat, bude záviset nejen na možnostech české ekonomiky, ale i na vývoji na zahraničních trzích a dalších faktorech, jako je vliv migrační krize na okolní státy, atd. Rizik je celá řada. Nebudeme ale snižovat deficit na úkor investic a modernizace země.

Lze očekávat, že v podstatě nulový strukturální deficit by mohl být dosažen do roku 2020. Byl bych raději, kdyby to šlo i dříve, ale buďme střízliví ve svých úvahách. Jak ukázalo projednávání rozpočtu na rok 2016, požadavků na výdaje je stále mnoho a příjmy nikdo kromě mne neřeší.

Nesmíme postupovat tak, aby restrikce výdajů a snaha po rychlém odstranění deficitu vedla k podvázání růstu české ekonomiky, jak tomu bylo v letech 2012 a 2013.

Podíl veřejného dluhu na HDP v letech naší vlády trvale klesá a je na výši, kterou nám mohou všechny vyspělé země EU jen závidět – v roce 2013 byl dluh vládních institucí 45,2 % HDP a v roce 2014 poklesl tento podíl na 42,7 % HDP. A za rok 2015 tento ukazatel dále významně poklesne.

Přitom zdůrazňuji, že státní dluh jsem k ultimu roku snižoval ze 41,3 % HDP k 31. 12. 2013 na 37,3 % HDP k 31. 12. 2015, tedy o plné 4 procentní body. Přitom absolutně mohl být dluh nižší ještě o dalších cca 9 mld. , kdybych nevyužil současné situace a nepůjčoval si výhodně se záporným úrokem!

Patria Online: Bude ministerstvo financí podporovat větší zapojení státních firem, které pomáhají českým společnotem v pronikání na cizí trhy, jejich finanční podporou a poradenstvím?

Ministerstvo financí má nadále zájem podporovat český export, ale vzhledem k tomu, že jsme opakovaně nuceni přes státní rozpočet řešit mnoho ztrát z minulosti, politika podpory exportu bude muset projít institucionálními změnami. Ministerstvo financí usiluje o to, aby tato podpora byla dostatečně efektivní, tedy aby výdaje na podporu exportu měli pro tuzemskou ekonomiku reálné měřitelné efekty.

Stát selhal jako vlastník exportní banky a pojišťovny a neobezřetně financoval špatné projekty. Zdědili jsme portfolio exportní banky s desítkami miliard špatných úvěrů. To je jednoznačné fatální selhání minulých vlád. Jen v letošním roce za sanaci obchodních případů minulých let zaplatíme více než 5 miliard  . V rámci řízení finančních institucí na podporu exportu a jejich obchodní strategie musíme dělat takové kroky, aby se podobné ztráty v budoucnu neopakovaly.

Patria Online: Je oteplování vztahů s Čínou, které podporuje český prezident, pro zemi v pořádku? Co z toho země může mít a nehrozí, že přílišným přátelením se s Čínou, můžeme riskovat vztahy se Západem, který nás dosud vnímal jasně jako spojence?

Čína je dnes druhou největší ekonomikou na světě. Máme stát stranou a nezajímat se o tento trh? Na čínském trhu působí mnoho zahraničních firem a velmi mnoho firem ze zemí EU a jen velmi málo českých firem. Můžeme říci, že české výrobní firmy (z průmyslu apod.) jsou zde zastoupeny nepřiměřeně málo. Bylo by proto jen logické, kdyby se časem podařilo tuto asymetrii poněkud napravit.

Náš deficit v obchodu s Čínou dosahuje bezmála 10 miliard  euro a trvale se zvyšuje. Proto musíme učinit všechny potřebné kroky k tomu, aby se tento vývoj změnil. Také proto chápeme kroky prezidenta Zemana jako pokus najít lepší podmínky pro český export na toto stále zajímavé, ale také na prosazení se, velmi náročné teritorium.

Čínské portfoliové investice v České republice ale zatím nejsou těmi žádanými přímými zahraničními investicemi, které by byly přínosem pro zaměstnanost a technologický pokrok naší země.

Patria Online: Budou se v ČR měnit podmínky pro podporu zaměstnávání penzistů, dlouhodobě nezaměstnaných a rodin? Uvažuje se o rozšíření nedávno navýšené minimální mzdě?

V loňském roce jsme navrátili pracujícím důchodcům slevu na dani ve výši 24 800 ročně. Mají tak stejné podmínky jako ostatní zaměstnanci. Podporujeme setrvání aktivních lidí ve vyšším věku na trhu práce. Cenné jsou jejich zkušenosti, v některých oborech lze obtížně nahradit i jejich odbornost. Samozřejmě, že je nutné plynule přizpůsobovat podmínky podpory a zvažovat možnosti jejich finančního pokrytí. To souvisí také s dalším růstem minimální mzdy. Je skutečně zásadní, aby ten, kdo pracuje i za minimální mzdu na tom byl o dost lépe než ten, kdo žije ze sociálních dávek.

Z vyšších mezd jsou i vyšší odvody pro veřejné rozpočty. Na druhou stranu je také zapotřebí brát do úvahy možnosti zaměstnavatelů, kteří lidem s nízkou kvalifikací práci poskytují. Růst mezd musí být přiměřený, jinak může být pro zaměstnavatele výhodnější změnit technologii nebo organizaci práce a pracovní místo prostě zrušit.

Dlouhodobě nezaměstnaní v registraci v počtu 189 tisíc osob tvoří mezi evidovanými uchazeči o zaměstnání v ČR tradičně velkou skupinu přes 40 %. V prosinci jich bylo pouze o 2 tisíce méně než v listopadu 2015. Obecně totiž platí, že lidé, kteří stojí více než 6 měsíců mimo trh práce, se na něj vracejí stále obtížněji. Je nanejvýš žádoucí využít současného ekonomického růstu a zapojit do práce ty, u kterých je to možné. V současné době se stále častěji ukazuje, že mezi dlouhodobě nezaměstnanými je část lidí, kteří o možnost pracovat nemají zájem. Mnozí z nich zřejmě pracují načerno a dokáží využívat systému sociálních dávek.

Někdy jim v přijetí legálního zaměstnání brání exekuce. Obávám se, že existuje skupina lidí, která už do řádné práce nikdy nenastoupí, protože se naučila v tomto systému žít. A možná, že jsou někteří v něm i spokojeni. Jako ministr financí i místopředseda vlády usiluji o to, aby všechny úpravy v systému sociálních dávek a všechna opatření v sociální oblasti směřovaly k motivaci k práci, nikoli k závislosti na péči státu.

Přesto podle metodiky Eurostatu dosahujeme mezi zeměni EU, hned za Německem, druhou nejnižší míru nezaměstnanosti ve výši 4,6 procenta a v podstatě máme plnou zaměstnanost. Jenže naše firmy oprávněně žádají o možnost nabírat kvalifikované pracovníky ze zahraničí.

Naše ekonomika nabízí dnes 103 tisíc neobsazených pracovních míst. Přesto s platností od června 2014 není už možné na ambasádách a konzulátech ČR v zahraničí zažádat o dlouhodobá víza za účelem zaměstnání! Víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání a zelená karta přestala být již vydávána.

Díky novele zákona o zaměstnanosti a zákona o pobytu cizinců na území ČR se podmínky zaměstnávání cizinců mimo EU dramaticky změnily. Dlouhodobé pracovní vízum nahradila nově zaměstnanecká karta a modrá karta pro vysoce kvalifikované pracovníky. Jenže ani v případě žadatelů o zaměstnání z kulturně nejbližšího okolí, z Ukrajiny, nedokážeme vyřizovat bez dlouhých lhůt a vláda proto musela přijmout návrh na pilotní projekt, který se týká zkrácení zpracování těchto žádostí z Ukrajiny.  

MF-1 

Zdroj: Andrej Babiš

Přesto vzhledem na komplikovanou proceduru má být počet vyřízených žádostí maximálně v řádech desítek osob měsíčně. Ani po plném náběhu projektu nepřesáhne roční kvóta 500 uchazečů. Naštěstí, mezi vícero zainteresovanými resorty vlády je shoda na zavedení podobného projektu taktéž u zaměstnanců s nižší kvalifikací a v oborech, které jsou v naší ekonomice nedostatkové. I já osobně čekám na splnění příslibu MPSV, že požadovanou analýzu předloží co nejdříve.

Patria Online: Budete řešit otázku podpory zaměstnávání rodičů s více dětmi, studentů VŠ nastupujících do první práce či podporu profesí, kterých se nedostává tuzemským zaměstnavatelům?

Podpora v těchto oblastech není jenom věcí ministerstva financí – je to primárně záležitost ministerstva práce a sociálních věcí a také ministerstva školství. Nám jde především o to, jak efektivní programy připraví příslušná ministerstva, například v tom, jak podstatně rozšíříme přípravu mladé generace na některá povolání. Trh práce je velmi flexibilní, rychle vznikají nová povolání s novými nároky. Důležité je, aby stejně flexibilně byli připraveni i ti, kteří na něj vstupují. Lidé musí být připraveni na to se přizpůsobovat, stále se učit a snažit se o udržení své pozice na trhu práce. Ten, kdo čeká, že to za něj „někdo“, tedy stát zařídí, je odsouzen k neúspěchu.

Patria Online: Považujete stávající hladinu kurzu EUR/CZK pro fungování české ekonomiky za optimální?

Intervence ČNB vůči kurzu české koruny měly primárně za cíl odvrátit hrozící deflaci, která by podvázala ekonomickou aktivitu a investice. Je pravdou, že intervence pomohly k oživení české ekonomiky zvýšením její konkurenceschopnosti na exportních trzích. Mám plnou důvěru v ČNB, že ve vhodný čas opustí režim dočasného využívání kurzu jako měnového nástroje a dovede českou korunu do režimu volného kurzu bez dramaticky vyklenutého kurzu koruny.

Patria Online: Budete proto více ovlivňovat, případně konzultovat s ČNB její záměry s kurzem koruny i s ohledem na záměr země přijmout jednou euro?

Centrální banka je nezávislá. Proto lze pouze diskutovat o možných scénářích, ale nelze požadovat nic nad tento rámec. Navíc – jak jsem již uvedl – přijetí eura a debaty o tom, co je nutno dělat v naší hospodářské politice, nejsou na pořadu dne.

Patria Online: Jak hodnotíte plán ČNB ukončit devizové intervence ke konci roku 2016?

Jak už jsem uvedl, centrální banka je nezávislá instituce a mě nepřísluší hodnotit její plány na ukončení devizových intervencí. Centrální banka nemá povinnost podrobnosti svého plánu s námi konzultovat, proto nechci a ani nemohu její politiku hodnotit, neboť by to mohlo ovlivnit vývoj na finančním trhu.

Patria Online: Jak kvantifikovatelné riziko představuje pro ČR a potažmo pro EU vlna uprchlíků a na jaká ochranářská opatření se budeme kvůli tomu muset připravit?

Můžeme se vyjadřovat konkrétně jen pro náklady a rizika pro nejbližší období, ale uprchlická vlna je něco, s čím nemáme zkušenost a nemá je ani EU. Proto uvádět nějaká konkrétní čísla je skutečně velmi předčasné. Pro navýšení rozpočtu resortů vnitra a obrany jsme vyčlenili zhruba 2 miliardy  , abychom mohli posílit bezpečnost našich občanů.

Musíme si umět přiznat, že uprchlická vlna je také spojena s rozsáhlým byznysem pro převaděče a další osoby, kteří se v ní angažují. Pravděpodobně jde o tisíce lidí a také desítky miliony eur či dolarů, které se v tomto „byznyse“ otáčejí (pro vysvětlení – číslo bude řádově větší – dá-li 1000 lidí za přechod, resp. převoz na řecké ostrovy jen 1000 eur, pak se při počtu půl milionu lidí bavíme o půl miliardě eur a to jsme hodně skromní).

Řešení je nasnadě – ať se nám to líbí či ne – musí to být Evropa, která společně s USA a Ruskem, může vyřešit problém v Sýrii a to co nejdříve. Pro nás jako Evropu je teď nejdůležitější zastavit příchod ekonomických migrantů – a to nejde udělat jinak než předtím, než nastoupí do lodí, anebo na cílových řeckých ostrovech, kde by měli být zastaveni a případně vráceni zpět, odkud připluli. Je to velmi složité, ale já nevidím jiné východisko.

V Turecku musí pod patronátem OSN vzniknout obdoba amerického Ellis Islandu, kde se uprchlíci budou sdružovat, žádat o azyl, procházet důkladným screeningem a až po vyhodnocení žádostí bude určena jejich další budoucnost. Až následně by mohli jednotlivé evropské státy do procesu vstupovat, budou-li poskytovat humanitární pomoc nebo žádat pracovní sílu.

K financování této operace se vyčlení 1 miliarda EUR z rozpočtu EU a 2 miliardy EUR zaplatí jednotlivé členské státy. Bude mě ale velmi zajímat, jak Turecko naloží se 3 miliardami EUR, které mu EU slíbila. Musí to být velice konkrétní a akční. Doufám ale, že je to chápáno tak, že Turecko dostane celou částku až potom, co proud uprchlíků do Evropy zastaví.

Každopádně opakovaně zdůrazňují, že je třeba zavřít vnější schengenskou hranici. Ta musí fungovat stejně spolehlivě, jako mezi Slovenskem a Ukrajinou, Polskem a Ukrajinou nebo Maďarskem a Srbskem a příliv uprchlíků se musí natvrdo zastavit ještě v Turecku před evropskými hranicemi.

Jsme suverénní země, a i když patříme do Evropské unie, chceme si zachovat svou suverenitu, sami rozhodovat o imigrační politice a demografii. Mluvit o tom, upozorňovat na to a vzkazovat do Bruselu svůj jasný postoj je důležité, protože migrační krize zdaleka neskončila a na jaře může Evropu znovu pohltit. Musíme jednat a vysvětlovat naše postoje všem evropským politikům.

Patria Online: Jaká jsou podle vás pro českou ekonomiku reálná rizika, kterým budeme muset čelit kvůli ohrožení ekonomického růstu? (kromě nestability Číny, uprchlické vlny, hrozby islamistů,…)

Nevidím v současnosti uvnitř české ekonomiky významnější rizika. Zásadní přibrzdění české ekonomiky může přijít především ze zahraničí – jsme velmi závislí na odbytu naší produkce, především máme velmi těsné kooperační vztahy v automobilovém průmyslu a každé zpomalení na trhu s automobily se nás dotýká.

Jiným rizikem může být sucho projevující se v roce 2015, na které nás upozorňují meteorologové. Jeho pokračování může ohrozit české zemědělství, a protože se dotýká i celé střední Evropy, může jít o kombinaci vnějších a vnitřních vlivů. Ale také se v dalších měsících může ukázat, že takové obavy byly předčasné...

Patria Online: Budete podporovat české firmy, dojde-li ve světě k nečekanému ochlazení ekonomického vývoje, projekty, jakým je např. kurzarbeit?

Naše hospodářská politika musí být především pragmatická – žádná ideologie – jen opatření, která fungují a která zajistí dosažení zásadních cílů – narovnání ekonomického prostředí, daňová spravedlnost atd. Proto - pokud se  taková nutnost ukáže, budeme připraveni přijmout opatření v hospodářské politice, která pomohou překonat případné problémy. Současně říkám - nebojme se využít od ostatních to, co u nich funguje, například EET, kontrolní hlášení a KOBRA.

Patria Online: Uvažujte o nějakém IPO (primární emise akcií) státní společnosti, například Lesy ČR, na pražské burze?

Myslím, že zatím taková situace nenastala. Konkrétně - Lesy ČR mají v těchto letech velmi dobré hospodářské výsledky – zisk přesahuje 5 miliard , takže získávat kapitál tato společnost nepotřebuje. Nicméně našli bychom firmy, které by mohly část svých akcií na burze prodat. Zatím však pro takovou akci nevidím potřebnou politickou shodu.

Ministerstvo financí úvahu o možném prodeji některých státních účastí, respektive o možnosti snížit podíl státu v těchto firmách, svým vládním koaličním partnerům navrhlo. Největší vládní strana to však striktně odmítla.

Patria Online: Budete uplatňovat více svá vlastnická práva ve strategických společnostech, např. ČEZ?

Tato otázka je zavádějící. Nejde přece jen o Ministerstvo financí. Správu těchto strategických státních firem uskutečňuje vláda, a proto zásadní rozhodnutí musejí být výsledkem koaliční shody. Ministerstvo financí vždy vystupuje za to, aby tyto společnosti byly řízeny efektivně.

Situace v některých velkých firmách se nám nelíbí, ale náš hlavní koaliční partner to vidí jinak a je s tímto stavem spokojen. Těžko potom něco dělat, když každý s nás má jinou optiku vidění problémů. Narážíme třeba na problém zastoupení zaměstnanců v dozorčí radě. Povinná účast zaměstnanců v dozorčích radách je politické téma sociální demokracie. V praxi je ovšem situace taková, že zaměstnanci jsou absolutně loajální managementu a dozorčí rada nemá reálnou sílu sjednat ve firmě pořádek. Ve dvanáctičlenné dozorčí radě společnosti jsou 4 odboráři, 1 zástupce KDU-ČSL a 3 zástupci Sociální demokracie. Ministerstvo financi, které v ČEZU-u vykonává vlastnická práva státu, paradoxně nominuje pouze čtyři členy dozorčí rady. A to prostě není většina.

Takže na jedné straně máme miliardové ztráty v hospodaření společnosti z dlouhodobých odstávek jaderných zdrojů, které jsou důsledkem selháni řízení a kontroly ve společnosti a na druhé straně dozorčí rada tuto vážnou situaci rázně nereflektuje. Určitě jako ministr financi nestojím o to, abychom žili v ČEZ-u, jak to bylo za Martina Romana. My chápeme, že řízení velkých firem je složité, protože tyto firmy jsou ve svém pohybu těžkopádné, problémy je složité uchopit, ale nechápeme, proč se s tím máme smiřovat a čekat na nějaké zázračné řešení odněkud, jakési deus ex machina. Takové vidění reality je nám prostě cizí...

Patria Online: Co si myslíte o nové evropské finanční legislativě (MiFID II) a snahách EU kvůli krizi s uprchlíky více regulovat ekonomiky členských zemí?

Ministerstvo financí v září 2015 předložilo vládě návrh zákona, kterým se mění Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony.

Očekáváme, že tento zákon přispěje k vyšší efektivitě a transparentnosti podnikání na úseku finančního trhu. Nové požadavky také zvýší potřebu dalšího dodatečného kapitálu firem operujících na finančním trhu, a to patrně může být problém.

Zavádět kvůli krizi s uprchlíky nějaká další regulační opatření – pokud by toto byl jediný důvod jejich zavedení – bych považoval za neopodstatněné.

Patria Online: Má podle vás cenu zavádět pro lepší fungování eurozóny nějaké přísnější kontrolní mechanismy?

Popravdě řečeno, bez hospodářského růstu – jak jsme toho byli svědky c posledních dvou letech, zejména ve Francii nebo v Itálii, není možné zlepšit fungování eurozóny. Navíc, přijetí a udržování Řecka v eurozóně za každou cenu je poučením, že politické ambice zabudované do projektu eurozóny nesmí převážit nad kritérii ekonomické připravenosti na jeho přijetí a sladěnosti se zeměmi používajícími euro.

Zásadní otázka proto zní – co vše se dá udělat, aby tyto zásadní problémy se odstranily, a zda vůbec to lze učinit. Odpovědět na tuto otázku je velmi složité – ten problém má řadu vrstev a proto by si vyžadoval samostatné pojednání.

Zásadní změny eurozóny přece nejsou o nějakých kosmetických změnách – ke skutečným změnám je však nutné najít velkou politickou odvahu a někdy možná také jít proti proudu. Kdo takovou politiku, kde nelze čekat přízeň médií, chce dnes v Evropě a eurozóně dělat?


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
14.12.2017
22:01Americké trhy bez výraznějších zpráv mírně ztrácely, Teva si připsala 10%
19:25Zdánlivě nerozbitná investiční teze od Morgan Stanley
18:45Světový trh s ropou bude v prvním pololetí v přebytku, říká IEA
17:59Summary: Prodej větrníků, nákup filmů a internetová neutralita
17:35Pražská burza rostla třetí den za sebou, PX +0,52 %
17:10Disney koupí aktiva Foxu za 66 miliard dolarů. Měl by se Netflix bát?
17:02Technická analýza: Týden bohatý na události rozhoupal trh s ropou
16:30ECB euru další zisky nepřinesla, zatímco dolar využil dobré zprávy z ekonomiky  
15:15ECB výrazně vylepšuje prognózu, ale dál mává holubičími křídly
15:14Česká zbrojovka a.s.: Zápis z řádné valné hromady akciové společnosti
14:41Listopad znovu nastartoval americký maloobchod  
14:38České ekonomice došli lidé, její růst v příštím roce zpomalí
14:09INFOND investiční fond s proměnným základním kapitálem: Oznámení ohledně delistace investičních akcií
13:48ECB zlepšila výhled růstu v eurozóně a Draghi hýbe eurem. Sledovali jsme ŽIVĚ
13:35Konsorcium v čele s EPH kupuje většinu v druhé největší maďarské elektrárně
13:15Sazby v Británii beze změny, další proměny rétoriky tentokrát nepřišly
11:54Ifo: Německá ekonomika poroste příští rok nejrychleji od 2011
11:37Evropa před ECB ztrácí, Vestas Wind Systems +7 %
11:01Eurodolar přestal růst, když vyprchal efekt Fedu. Jsou tu ale data a přijde ECB  
10:44VIG (-0,19 %) spojí dvě české pojišťovny

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
14:30USA - Empire State Manufacturing index
15:15USA - Průmyslová výroba, m/m