Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Miroslav Singer (ČNB): Česká ekonomika po třiceti měsících kurzového závazku

Miroslav Singer (ČNB): Česká ekonomika po třiceti měsících kurzového závazku

02.06.2016 17:00
Autor: Redakce, Patria.cz

Od rozhodnutí o využívání kurzu jako nástroje měnové politiky a vyhlášení kurzového závazku uplynulo už více než 30 měsíců. Nabízí se mi tedy možnost naposledy zhodnotit dopady tohoto rozhodnutí na českou ekonomiku charakterizovanou dvěma základními veličinami, tedy inflací a růstem hrubého domácího produktu.

Nejprve si pro připomenutí očekávání o dopadu našeho rozhodnutí, která panovala na konci roku 2013, a skutečnosti dovolím představit graf, který na horizontální ose zachycuje meziroční růst reálného HDP a na vertikální ose inflaci v podobě růstu spotřebitelských cen. Graf 1 tyto veličiny zachycuje po jednotlivých kvartálech od počátku roku 2011 dodnes, „zamotaná čára“ přitom chronologicky údaje za jednotlivé kvartály spojuje.1 Kolečka představují dva předpokládané scénáře, ke kterým mělo rozhodnutí ČNB vyhlásit kurzový závazek na úrovni 27 korun za euro vést.

Dle kritiků tohoto kroku měla být české ekonomice a jejímu oživení zasazena rána a ceny měly dramaticky vzrůst. Takové situaci odpovídá kolečko nahoře uprostřed na nulovém růstu české ekonomiky s růstem cen nad úrovní tolerančního pásma kolem 2% inflačního cíle, tedy nad 3 %. My jsme naopak již tehdy argumentovali předpovědí, která je zachycena kolečkem vpravo v dolní třetině grafu, odpovídající naší tehdejší prognóze meziročního růstu HDP mezi 2 % a 3 % a růstem spotřebitelských cen poblíž 2 % v okamžiku plného promítnutí našeho rozhodnutí do české ekonomiky. Dnešní realita je ovšem trochu jinde – prognózy se málokdy naplní přesně. Růst ekonomiky na konci „zamotané čáry“ převyšuje i naše očekávání z listopadu 2013, naopak růst cen je znatelně nižší. Co je ovšem podstatné, je vzdálenost dnešní reality od obou koleček. Je zcela evidentní, že přestože jsme ani my neodhadli dostatečně, jaké deflační tlaky zažije nejen naše, ale i globální ekonomika, je zcela evidentní, že naše očekávání byla dnešní realitě skutečně dramaticky blíže než věštby našich tehdejších kritiků.

Graf 1: HDP a inflace v ČR
(meziroční změny v %; sezónně očištěno)

20160602_singer_graf_1

Poznámka: HDP v Q1 2016: předběžný odhad zveřejněný ČSÚ 17. 5. 2016
Pramen: ČSÚ, ČNB


Samozřejmě debata o tom, v jaké míře přispěla měnová politika k tomu, že se česká ekonomika dnes minimálně v evropském kontextu vyvíjí docela slušně, tím uzavřena není. O rozklíčování takového příspěvku měnové politiky k ekonomickému vývoji se lze principiálně pokusit dvěma způsoby. První z nich představuje přístup využívající modely české ekonomiky. Buď se jimi simuluje hypotetický vývoj české ekonomiky bez kurzového závazku, či se pomocí modelů očišťuje růst české ekonomiky od jiných zásadních faktorů, jakými jsou například růst efektivní poptávky po našich exportech v EU a rozpočtový impuls, s tím, že zbytek je principiálně důsledkem cyklického vývoje, který spoluutváří měnová politika. Stojí za připomenutí, že v obou případech jsou výsledky takových výpočtů podstatně přesnější než prognózy, neboť nemusejí odhadovat vývoj ostatních veličin ovlivňujících českou ekonomiku, místo odhadů už mohou používat skutečné hodnoty z minulosti.

Tabulka 1: Příspěvky faktorů k růstu české ekonomiky
(v % a v p.b.)
graf_2
Poznámka: Použitá metoda: jednoduché růstové účetnictví
Pramen: ČSÚ, výpočet ČNB


Výsledky „očišťovací metody“ představuje tabulka výše. Je z ní vidět, že efekty kurzového závazku se na růstu reálného HDP v roce 2014 spolupodílely zhruba dvěma třetinami, či na změně jeho tempa oproti roku 2013 o 2,4 p.b. (1,9 % - (-0,5 %) ) jednou polovinou. Jejich vliv v roce 2015 slábne, ale stále pozitivně přispívají k růstu české ekonomiky.

Výsledky modelových výpočtů jsou pak prezentovány v následujících dvou grafech číslo 2 a 3. Modrá křivka „pasivní měnová politika“ ukazuje náš předpoklad z roku 2013 o tom, co by se stalo, kdyby k využití kursového závazku nedošlo?. Červená křivka pak odráží simulaci toho, jak by se dva klíčové ukazatele české ekonomiky vyvíjely bez využití závazku při dnešní znalosti skutečného vývoje všeho, co nás ovlivňuje. Opět je z nich zřetelné, že českou ekonomiku by nečekala příliš radostná budoucnost.

Graf 2: Skutečný a hypotetický vývoj HDP pokud by nedošlo k oslabení koruny

20160602_singer_graf_2

Poznámka: Simulace modelem g3
Pramen: ČNB


Graf 3: Skutečná a hypotetická inflace pokud by nedošlo k oslabení koruny

20160602_singer_graf_3
Poznámka: Simulace modelem g3
Pramen: ČNB


Určitě stojí za zmínku, že modelové výpočty efektů uvolnění měnové politiky na hranici deflace prováděné s pomocí nejmodernější generace modelů spíše tyto efekty podhodnocují. Nejmodernější, poslední generace makroekonomických modelů totiž pro to, aby byly „vypočítatelné“, musí předpokládat, že se v delším horizontu, typicky 3–4 let, ekonomika sama vrací k rovnovážným hodnotám, včetně toho, že se očekávání inflace i inflace sama vrátí k cílovaným hodnotám. Nepřipouští tedy skutečně dramatická rizika dlouhodobého zaostání modelovaných ekonomik na dráze deflačního vývoje spojeného s velkými riziky pro finanční stabilitu (nezapomeňme, že v takových scénářích klesá reálná hodnota aktiv i finančních toků, které lze jimi generovat, ale naopak zůstává fixní nominální hodnota dluhu, za nějž byla tato aktiva pořízena). Z praxe však samozřejmě víme, že k takovým situacím dojít může.

Pro řadu debatujících jsou však podstatně většími nevýhodami těchto výpočtů jednak to, že těm modelům nerozumí, ale i to, že je vytváří měnové autority samy. Proto jsem se dále rozhodl pro názornou představu o efektech uvolnění měnové politiky předvést jednoduché přiblížení spočívající ve srovnání situace české ekonomiky s ekonomikami jí blízkými před tímto krokem, tedy ve 3. čtvrtletí roku 2013 a dnes, tedy dle posledních dostupných údajů z 1. čtvrtletí tohoto roku. Pro srovnávání blízkých ekonomik přitom používám jednoduché, ale přirozené kritérium intenzity zahraničního obchodu (obratu v roce 2015). Jde tedy o 5 našich nejvýznamnějších obchodních partnerů, v abecedním pořadí Francii, Itálii, Německo, Polsko a Slovensko. Intuitivně je to pro takové srovnání určitě velmi přijatelná skupina.

Graf 4: Tempa růstu HDP ve vybraných ekonomikách ve 3. čtvrtletí 2013
(meziroční změny v %; neočištěno)
20160602_singer_graf_4

Pramen: Eurostat

Graf 5: HICP bez cen energií a potravin ve 3. čtvrtletí 2013

(meziroční změny v %)
20160602_singer_graf_5


Pramen: Eurostat


Grafy 4 a 5 zachycují stav před využitím kurzového závazku z hlediska vývoje HDP a inflace. Není to určitě nijak povzbudivý obrázek. Z hlediska růstu ekonomiky jsme byli předposlední, z hlediska inflace odrážející poptávkové tlaky vycházející z domácí ekonomiky (využívám srovnatelné kritérium jádrové inflace, tedy růstu cen očištěného mj. o daňové změny, ceny energií a ceny potravin) jsme byli poslední. Je tedy evidentní, že restriktivní rámec makroekonomických politik prováděných do třetího čtvrtletí roku 2013 včetně se odrážel v mimořádně „přiškrceném“ růstu české ekonomiky a vývoji jádra cen na hraně deflace.

Graf 6: Tempa růstu HDP ve vybraných ekonomikách v 1. čtvrtletí 2016

(meziroční změny v %; předběžné údaje; neočištěno)
20160602_singer_graf_6

Poznámka: HDP v ČR je očištěný o cenové vlivy a sezónnost; HDP v Itálii je očištěný o sezónní a kalendářní vlivy
Pramen: Eurostat, ČSÚ, GUS, INSEE, SŠÚ, Destatis, Istat


Graf 7: HICP bez cen energií a potravin v 1. čtvrtletí 2016
(meziroční změny v %)

20160602_singer_graf_7 

Pramen: Eurostat

Stav české ekonomiky v prvním čtvrtletí tohoto roku byl ovšem z těchto hledisek zcela jiný, jak ukazují Grafy 6 a 7. Z hlediska růstu jsme se posunuli hned za Slovensko, z hlediska jádrové, z poptávkových tlaků plynoucí, inflace jsme k inflačnímu cíli ze všech srovnávaných ekonomik nejblíže. Není to a nemělo by to být pro nikoho s alespoň elementárními ekonomickými znalostmi žádné překvapení. Ekonomika škrcená na straně poptávky tímto způsobem reaguje na uvolnění makroekonomických politik, ke kterému u nás v měnové, ale mírně i fiskální oblasti došlo.

Stojí přitom za zmínku, že i tak je celková inflace u nás z historického hlediska mimořádně nízká. Odráží to, samozřejmě, primárně z globální ekonomiky dovážené deflační tlaky. Čímž se dostávám k závěru interpretace srovnání s ekonomikami, které jsou nám z hlediska ekonomických vztahů blízké. Historicky velmi nízká inflace plynoucí z globálního ochabnutí poptávky se samozřejmě týká většiny zemí. To ale neznamená, že náš osud není z hlediska ekonomického růstu i inflace ovlivnitelný vhodnými, i naopak nevhodnými makroekonomickými politikami. Za dva a půl roku jsme se i díky režimem inflačního cílování motivovanému kurzovému závazku ve srovnání s jinými ekonomikami přesunuli poměrně významně k příjemnější pozici z hlediska reálného ekonomického růstu. Jinými slovy, to, že velmi otevřenou českou ekonomiku bude vždy ovlivňovat ekonomická situace jejích významných ekonomických partnerů a globální ekonomická situace, neznamená, že nemá smysl vhodný makroekonomický rámec pro naši ekonomiku vytvářet.

Je pak zřejmé, že hodnocení budoucího ekonomického vývoje bankovní radou ČNB bylo v době, kdy rozhodla o využití kurzového závazku, zřetelně realističtější než očekávání jejich kritiků. Jak z rigorózních modelových výpočtů, tak i z prostého srovnání růstu a cenového vývoje české ekonomiky s jejími nejbližšími obchodními partnery je patrné, že uvolňování měnové politiky vede v české ekonomice k učebnicovým efektům v hospodářském růstu i inflaci. Nejsme tedy mezi ekonomikami žádnou výjimkou a naopak, pokusíme-li se výjimkovat potřebu uvolněnějších makroekonomických politik a čekat na zázrak, doplatíme na to.

Text byl převzat z originálního zdroje jímž je blog ČNB a autorem je guvernér ČNB Miroslav Singer.


1 Poslední údaj za první čtvrtletí letošního roku odráží v případě HDP předběžný odhad ČSÚ. Zpřesněný odhad bude zveřejněn v pátek 3. června 2016.


Čtěte více:

Euro před ECB navyšuje své zisky
02.06.2016 10:00
Japonský jen zůstává silný - okolo 109,00 za dolar - což v dnešním ob...
Zakladatel a největší akcionář Lululemon Athletica Inc. se zlobí na management a chce to dát všem najevo
02.06.2016 12:19
Největší individuální akcionář a zakladatel společnosti Lululemon Chip...
EMU – Výrobní ceny se v dubnu vrátily do záporu
02.06.2016 11:39
Evropský statistický úřad dnes dopoledne zveřejnil údaje o vývoji výro...
ECB zatím nic nového nechystá, Brexit je nebezpečím
02.06.2016 14:04
ECB protahuje oddychový čas. V červnu ponechala měnově-politické nástr...

Váš názor
  •  
    03.06.2016 13:21

    Odhaduje se že jenom kurzová ztráta je kolem 100 miliard a ožebračení národa na vkladech, mzdách, sociálních dávkách asi 1 bilion. Škody které budou v budoucnu například potlačením konkurenceschopnosti,úplatňováním stále levné podhodnocené pracovní síly se asi nedají ani odhadnout.
    Homo
  •  
    03.06.2016 10:14

    Když ekonomika roste a státní dluh klesá, ve kterých příručkách, jež tady snaživě omílá VM, se píše, že je třeba bojovat za dosažení magického čísla 2% inflace? N.B. když "deflace" je působena hlavně celosvětovým poklesem cen energií, způsobeným technologickým pokrokem a nižší spotřebou. Když se vyrábí pomocí technologického pokroku stále levnější výrobky, bude se kvůli neplnění inflačního cíle - stanoveného by voko ve S.S. za zcela jiného stavu techniky - pořád depreciovat (nejen) naše měna? Prostě máme nový normál, ty naše malá medvědice.
    Kalka.
  •  
    03.06.2016 9:52

    Česká ekonomika rostla v 1Q meziročně o 3%. Počítal s tím Singer v listopadu 2013, nebo prostě počítal s tím, že jakýkoli růst, který by se náhodou vyskytl, jelikož se (již po odeznění nejhorší krize!) zavazoval kvůli předpokládanému poklesu, bude moct vykládat jako úspěch svého zákroku?
    Kalka.
    •  
      03.06.2016 9:57

      Tedy produktivní čtyřikrát míň než ten německý je, protože produktivita se měří cenou, ale je čtyřikrát míň výkonný, že si za svůj výkon zaslouží čtyřikrát nižší mzdu, a tudíž i o hodně nižší kupní sílu než má jeho kolega v Německu?
      Kalka.
  • ceska ekonomika ?!
    03.06.2016 8:09

    ale co Cesi???!!! na ty establishment zvysoka...
    neo029
  •  
    03.06.2016 7:10

    Jedním z cílů po roce 1989 bylo vytvořit z východní Evropy pásmo levné pracovní síly za účelem posílení západoevropského kapitálu. Dalším úkolem bylo převedení majetku na soukromé často zahraniční subjekty s cílem odchodu zisků směrem k jejich matkám. Toto bylo třeba historicky nevratně pojistit. Skvěle posloužil vstup do NATO. Z mého pohledu byly cíle velmi dobře splněny. Hold kapitalistické kolonie jsou v dnešní době již neprůchozí. Avšak novodobé vykořisťování na tento způsob se ještě zatím ve světě nepřejedl.
    tejape
    •  
      03.06.2016 8:35

      Tohle musí být opsáno z bolševické příručky. Nevím, kdo měl tyto cíle z cinkajících čechů.
      Velkamedvědice
      •  
        03.06.2016 13:05

        Tohle cinkající Češi jistě nechtěli. Nepochybuji o tom, že nikdo z nich tehdy nepředpokládal, že za více než čtvrt století budeme s kupní silou na polovině průměru Evropy.
        tejape
      • VM
        03.06.2016 10:01

        největší koncentrace neobolševiků je v Bruseli....
        el mrcoch
    •  
      03.06.2016 7:33

      Po více než čtvrt století pádu bolševické totality si žijeme takto: https://www.novinky.cz/ekonomika/385873-kupni-sila-cechu-je-polovicni-proti-prumeru-evropy-jsme-az-za-slovaky.html Kupní síla poloviční proti průměru Evropy. Jinými slovy silně podprůměrná. Lze být s tímto spokojen?
      tejape
      •  
        03.06.2016 8:37

        Ale ty nůžky už tak za komunistů otevřeny byli. Kupní síla postkomunistických zemí byka , je a bude nižší. A ze slováky se statisticky přetahujeme o desetiny procenta, to bych neprožíval. ostatně zeptej se slováků, proč jezdí dělat do čech.
        Velkamedvědice
        • Velkamedvědice
          03.06.2016 9:30

          Proč by měla, čistě teoreticky, být kupní síla zemí, které teď patří do kapitalistického tábora, N.B. do jednoho ekonomického a jednoho vojenského společenství nižší? Když jsme byli v RVHP, tak byly prostě vůči EHS nastaveny poměry jinak. (Taky jsme měli např. stokrát nižší činže.) Ale teď? Je třeba český překladatel z němčiny v Česku čtyřikrát míň produktivní než stejný v Německu?
          Kalka.
          •  
            03.06.2016 13:18

            Proč by měla být kupní síla menší? Protože se to "někomu" hodí. Komu? Jistě to nebudou ti, co cinkali v listopadu 1989 klíči na Václaváku a Letné.
            tejape
    • Vždyť to
      03.06.2016 7:29

      Miroslav Singer říká správně - o kurzovém závazku. Ano, rozuměj ZÁVAZEK. Naskýtá se otázka, komu se opravdu zavázal, aby korunu oslaboval. Závazek se totiž musí vztahovat k někomu. I soudruzi si dávali závazky nikoliv sobě, ale Ustřednímu výboru KSČ :-)) Tady si na Singerovi někdo vyžádal poslušnost a presentuje se to prostě ZÁVAZKEM. To je celé. Bohužel se mi nelíbí, že tak průzračnou optiku naši oponenti Singera nevnímají.
      Jesse
      • Re: Vždyť to
        03.06.2016 8:39

        To píšeš z nonstopu? o))
        Velkamedvědice
        •  
          03.06.2016 8:52

          Prší, tak nemusím zalívat jahody :-))
          Jesse
  •  
    02.06.2016 22:36

    Tedy mám pocit, že základním "úspěchem" intervencí bylo snížení potenciální produkce Česka, protože levná koruna úspěšně motivuje ty nejschopnější zaměstance k útěku do zahraničí a naopak firmy motivuje k využívání levné pracovní síly na práci, kterou zítra budou dělat stroje. Takže dnes díky rekordně nízké nezaměstnanosti leckde narážíme na strop růstu, zatímco přidaná hodnota naší práce moc neroste. Pan Singer by měl odhlédnout od své posedlosti inflací a zamyslet se nad důsledky této politiky pro perspektivu naší země. Nehledě na to, že umělé oslabování kurzu je neférové vůči ostatním státům a jen díky naší bezvýznamnosti s tím nikdo nemá problém.
    had
  •  
    02.06.2016 21:23

    za vydělané Eura více kaček, více na daních za nákupy ze zahraničí, udržení hladiny daní, sponsorský dar oby vatelstva na snížení kurzu a to za nízkých cen energií, nechápu k čemu ty grafy, pokud jsme 11 spolková země Německa, nikdy se nebudeme mít špatně, sláva, první prosazené selské myšlence 25let po pádu negramotů a nastoupení nových v r. 89
    rob
  • Zapoměňte
    02.06.2016 20:48

    na silnější korunu, to oslabení nejvíce vyhovuje vládě takže kačku posílit nenechají ( v horším ji klidně pošlou na 28 on se nějaký důvod najde ) at tam bude kdo tam bude, při vyšších cenách vybírají více na přímých i nepřímých daních (pročpak asi drží ERU hubu při poklesu ceny energie a plynu o více jak 50% a nulovém snížení cen pro retail, páč DPH je třeba na dárky pro voliče ) , navíc čím chudší obyvatelstvo a větší přerozdělování tím lépe se s ovčany manipuluje, nejlépe aby všichni byli ve státním nebo v jediné soukr.firmě :o)
    Mike
    • Re: Zapoměňte
      02.06.2016 21:36

      No aby to pak nebyl pevný kurz, přestože se Singer tak brání to pojmenovat, když tvrdí, že devalvovat může jen měna v pevném kurzu :D
      Ja
      •  
        03.06.2016 8:41

        Pevný kurs není omezen v obou směrech. Jinak to jsou bzáklady ekonomie, že dvalvovat lze jen pevný kurs, to si S nevymyslel, jen to neznáš.
        Velkamedvědice
  • hloupý singer
    02.06.2016 19:54

    a hloupých jemu podobni Tuma politik , Kysilka co pohřbil spořku, Nidermayer co se klati a nevi kde by škodil, Rusnok expremier, exministr, exředitel, Tošovksý rozbiješl Ferrari mno ČNB vytvořila asi 500-600 miliard ztratu která se projevi při změně kurzu na 24 za Euro. Zakorko ČNB byl k niečmu a jediný kdo to nevi je bankovni rada ČNB
    martík
    • Re: hloupý singer
      02.06.2016 20:19

      Martik for president!!! :))))
      Hruškovec přelahodný
  •  
    02.06.2016 19:13

    No je hezké,že se umí pan Singer pochválit,nikdo jinej to za něj neudělá.Proč taky.Ještě hezčí je si udělat "modýlky",co nám vědecky potvrdí,že jsme udělali vše nejlíp ,jak jsme mohli.Tak realita je trochu jiná.Občas to v náznaku připouští i sám pan Singer,že vše "úplně přesně" netrefily,ale v globále byli pravdě nejblíž.Hrozila strašná deflace,což nám modýlky taky potvrzují,ve skutečnosti je inflace ještě nižší ,než byla před začátkem intervencí,nějaká 2-3% daleko.Sám pan Singer připouští ,že šlo o vnější deflační tlaky,takže tady se dozvídáme,že vše neovlivňuje genialita pana Singera,prostě vnější faktory mu to kazí,ale on i tak dělá co může.Pokud jde o HDP ,tak jsem díky "jeho" intervenci mnohé dohnali ba i předehnali,no pak trochu skromně připouští,že za to mohla spíš změna vlády a celkové politiky,konkrétně omezení restrikcí a podpora růstu,ta změna vlády byla naprosto zásadní faktor,ať už šlo o tu změnu fiskální politiky,tak lepšího čerpání EU fondů,konkrétně i odstarnění strachu Bruselu z rozkradení dotací ,což se tady pod minulou vládou hojně dělo,no a v neposlední řadě lepší nálada veřejnosti a důvěra v budoucnost,která byla pod minulou vládou na nule.Takže to byly ty hlavní důvody,intervence pana Singera měla malinký příspěvek k růstu ,ovšem zase za cenu netržních zásahů a určitého,ikdyž dočasného ochuzení obyvatelstva vzhledem k zahraničí.
    Brutus
    •  
      02.06.2016 19:44

      Kroky bankéřů z ČNB jsou pro ČR fatální viz Tošovského prodej 56 tun zlata koncem 90tých let za čtvrtinu dnešní ceny a šestinu ceny roku 2013. Singer docílil zvýšeného vývozu za dumpingové ceny, nechal natisknout více než 500 miliard Kč a jen kurzová ztráta po opuštění intervenci bude vyšší než 50 miliard Kč, oslabení koruny pomohlo i k odchodu absolventů lékařských a jiných fakult do zahraničí hned po absolutoriu. Kupní síla obyvatelstva poklesla, na zahraniční zájezdy jezdí méně lidí. Koruna měla posilovat, dluh ČR je poloviční ve srovnání s průměrem eurozóny , kde dluh přes 100% k HDP má Řecko, Itálie, Portugalsko, Irsko a nyní i Belgie. ČR by zvládla růst i s posilující korunou , což Singer dobře ví, nicméně cílem jeho mandátu rozhodně nebylo sloužit většině občanů ČR.
      samuraj
      •  
        03.06.2016 8:25

        Nezapomínej, že za peníze utržené za zlato byly nakoupeny dluhopisy, které nesou pravidelný úrok. Za těch 20 let to bylo jistě kumulovaně kolem 100% výnosu. A pak nechápu lidi, co kritizují CB za kursové ztráty. Kdyby ČNB chtěla, může každý rok oslabit korunu o 5% oproti Euru a každoročně si připsat astronomické zisky (za cenu ožebračení obyvatelstva) budeš ji pak chválit? Jestli ne proč ji kritizuješ (navíc předem) za kursovou ztrátu. Podle mě máme poslední roky nízkou cca 1% inflaci, což považuji za ideální stav a tudíž je třeba kroky ČNB chválit.
        ..
        • ..
          03.06.2016 8:46

          To už je vlastnost čechů, být machr hubou na všechno, hlavně na věci, kterým nerozumí. Kdyby platy nerostly a nezaměstnanost neklesal, nadávali by. Pokud rostou a nezaměstnanost klesá, nadávají taky a hlavně na prostředky. Schopnost pochopit, že za intervenční peníze byli investovány do dluhopisů , tady má málokdo. Devizové rezervy jsou sprosté slovo. Že i kůň miláčka prasidenta intervenci poodporuje přehlíží, páč by nemohli nadávat..
          Velkamedvědice
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data