Spotřebitelské ceny ve Spojených státech rostly v říjnu třetím měsícem za sebou. Zdrojem růstu byly především ceny pohonných hmot a bydlení. Index spotřebitelských cen se za říjen posunul vzhůru oproti předešlému měsíci o 0,4 procenta, což je nejvýše za šest měsíců a v souladu s tržními odhady. V září rostly spotřebitelské ceny o 0,3 procenta.
Data naznačují, že inflace v největší světové ekonomice se posunula blíže cíli americké centrální banky.
Zrychlení nastalo i u meziroční inflace, která se v souladu s konsensem zvedla na 1,6 procenta ze zářijových 1,5 procenta, a dostala se tak nejvýše za dva roky. Náklady na život Američanům zvyšovaly vyšší nájmy a dražší benzin.
U jádrové inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií, byl ale vývoj jiný. Ta zůstala v meziměsíčním srovnání na stejné úrovni jako v září, tedy na 0,1 procenta. V meziročním srovnání dokonce zvolnila na 2,1 procenta z 2,2 procenta v předešlém měsíci. V obou případech jde o horší výsledek, než s jakým počítaly trhy.
Vyšší růst spotřebitelských cen a solidní kondice amerického trhu práce by mohly posílit očekávání, že Fed by příští měsíc mohl poprvé po roce přikročit ke zvýšení úrokových sazeb.
Šéfka Fedu Janet Yellenová dnes naznačila, že zvýšení sazeb se zřejmě skutečně blíží. Takový krok „by se mohl stát vhodným relativně brzy, pokud přicházející data poskytnou další důkaz o pokračujícím posunu směrem k cílům“ výboru FOMC, který o nastavení klíčových úrokových sazeb rozhoduje, uvedla Yellenová podle poznámek k projevu, se kterým večer vystoupí před společným hospodářským výborem amerického Kongresu ve Washingtonu.
Yellenová uvedla, že ekonomika přiměřeně roste a pracovní místa vytváří takovým tempem, že se blíží stav plné zaměstnanosti. Konstatovala, že se zrychlil růst mezd a že spotřebitelské výdaje se dál solidním tempem zvyšují, což pomáhá ekonomice překonat slabost z prvního pololetí. Dodala, že globální ekonomika by měla v dohledné době posílit růst, a za hlavní rizika označila slabost v Evropě a Číně.
Upozornila také, že pokud by Fed se zvyšováním sazeb vyčkával příliš dlouho, mohlo by hrozit, že by pak musel zakročit příliš razantně, aby zamezil tomu, že ekonomika USA cíle Fedu výrazně přestřelí.
O vlivu výsledku nedávných prezidentských voleb se šéfka Fedu nezmínila. Někteří další činitelé Fedu v minulých dnech naznačovali, že výrazná změna rozpočtové politiky by mohla centrální banku přimět k úpravě měnové politiky, například v případě, že zvýšené vládní výdaje začnou zrychlovat inflaci. Vesměs ale dali najevo, že Fed nyní musí počkat na návrhy budoucí Trumpovy vlády a na to, jak se k nim postaví Kongres.
Fed loni v prosinci přikročil ke zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu z rekordního minima 0,0 až 0,25 procenta, na kterém ji v rámci snahy o podporu hospodářského růstu držel sedm let. Další zvyšování úroků ale centrální banku donutily odložit obavy kolem vývoje světové ekonomiky, výkyvy na finančních trzích a nejistota kolem odchodu Británie z Evropské unie.
Zdroje: BBG, ČTK