Ekonomická úroveň Česka v poměru k 19 zemím eurozóny v následujících letech mírně poroste. Ministerstvo financí v aktuální listopadové makroekonomické prognóze letos počítá s růstem českého hrubého domácího produktu na obyvatele v poměru k eurozóně na 85 procent a příští rok na 86 procent. Loni byla ČR na 83 procentech zemí eurozóny. Česko by tak na tom mělo být lépe než Polsko, Maďarsko, Slovensko, Portugalsko či Slovinsko.
"Díky silnému hospodářskému růstu by se relativní ekonomická úroveň ČR měla zvýšit až na 86 procent průměru 19 zemí eurozóny v roce 2018," uvedlo MF v materiálu. Zároveň upozornilo, že loni se ukazatel ve většině sledovaných zemí zvýšil. Mírný pokles absolutní i relativní úrovně ovšem zaznamenaly Maďarsko, Řecko a Estonsko. Slovensko podle údajů v predikci letos svoji úroveň zvýší na 74 procent a příští rok na 75 procent průměru 19 zemí eurozóny.

Vliv silnější koruny?
Ekonomická úroveň zemí se srovnává na základě běžné parity kupní síly. To je poměr mezi měnami, který vyjadřuje schopnost koupit stejný soubor zboží nebo služeb v obou zemích.
Životní úroveň by se měla zvýšit i podle alternativního přepočtu prostřednictvím běžného měnového kurzu. Tento způsob bere v úvahu tržní ocenění měny a z něho vyplývající různou úroveň cenových hladin. V roce 2016 činil tento ukazatel v případě ČR zhruba 16 700 EUR, tedy 53 procent úrovně eurozóny. Vyšší ekonomický růst a posílení měnového kurzu pak povedou k postupnému nárůstu relativní úrovně až na 58 procent průměru zemí eurozóny v roce 2018.

Cenová hladina v ČR loni podle dokumentu zůstala na 63 procentech průměru eurozóny. "Komparativní cenová hladina HDP by se měla postupně zvýšit až na úroveň 68 procent průměru 19 zemí eurozóny v roce 2018. Tento nárůst by však neměl ohrozit konkurenceschopnost české ekonomiky," uvedl úřad. Index cenové hladiny je podíl měnového kurzu a parity kupní síly mezi měnami.
Zdroje: ČTK, MF ČR