Slavná New York Exchange se v den zahájení obchodování s akciemi švédské Spotify proslavila trapasem, když slavnostně vyvěsila švýcarskou vlajku. Američanům se prý plete Swedish a Swiss. Tím však trapasy skončily. Streaming, podstata existence a filozofie Spotify, totiž zachránil celé hudební odvětví a zažívá období ještě nedávno nepředstavitelného úspěchu.
Příběh společnosti je propojením hudby, technologií i demografických trendů. Dle Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI) byl totiž rok 2017 prvním v historii, kdy byly příjmy hudebního odvětví největší měrou generovány přes streaming. Jde o pojem, který v dobách kdysi rekordních příjmů hudebníků ani neexistoval. V roce 1999 se veškerá hudba prodávala fyzicky (pro mladší, takový pravěk před internetem). Tehdy se však začaly odehrávat věci - například Google se zrodil v garáži v roce 1998.
Spotify rozjel švédský mladík Daniel Ek v roce 2006 a o další dva roky později, v říjnu 2008 začal streamovat. Uprostřed rozvířeného prachu z kolapsu Wall Street se vynořil nejen streamovací distribuční model, ale proběhla třeba i první platba bitcoinem. Velké peníze však tehdy měly naprosto jiné starosti.
Burzovní entrée po svém
Přeskočme desetiletí překotného vývoje a ocitáme se na jaře 2018. Klasický vstup firmy na burzu s sebou obvykle obnáší prodej nových akcií. Fakticky dochází k rozředění původní akcionářské struktury a výplatě některých původních investorů. Spotify však nepotřebovala peníze na expanzi, existující akcionáři pouze nabídli své podíly na veřejném parketu. Trh firmu ohodnotil cenovkou 27 miliard dolarů, což odpovídalo zhruba pětinásobku ročních tržeb. Přepočteno na jednoho uživatele jde o 158 dolarů. Průměrný měsíční příjem z klienta dosahuje 4,72 eura (ročně 56 eur = 68 dolarů).
Silný a slibný růst uživatelů
Službu využívá už 75 milionů platících uživatelů (meziročně o 45 % víc), dalších skoro 100 milionů uživatelů firmě přináší menší tržby z reklam. Management pracuje s předpokladem, že se tento kvartál počet účtů dotkne 80 milionů platících jedinců, na konci roku jich chce mít 92-96 milionů z celkového balíku 198 až 208 milionů měsíčních uživatelů. Poměr platících uživatelů roste, zatímco ještě v roce 2015 dosahoval čtvrtiny, nyní už jde o 44 %. Hudba v mobilu a personalizované playlisty budou asi návyková záležitost. Firma za první kvartál dosáhla na příjmy 1,14 mld. dolarů, meziročně +26 %, ovšem bez měnových vlivů by to bylo kladných 37 % (společnost reportuje v eurech a pohyb eurodolaru má velký dopad). Je provozně ztrátová (prozatím), ale co je důležité, generovala volnou hotovost 74 mil. dolarů. Za celý rok management vyhlíží tržby poblíž 5 mld. dolarů, hrubou marži 23-25 % a provozní ztrátu 230-330 mil. dolarů. Dá se předpokládat, že růst uživatelské báze bude jedna z hlavních, veřejností sledovaných metrik a provozní ztráta se nějakou dobu bude tolerovat.
Všichni chtějí být jako
Při uvádění akcií Spotify na trh zaznívala formulka „Netflix“ mnohokrát. Ten naboural klasický televizní koncept a jeho akcie letí do nebes. Propojení je i personální, CFO Spotify je bývalý člen vedení Netflixu Barry McCarthy a jako takový má v CV kolonku, že naučil diváky platit za televizní obsah přes streaming. vsadil vše na vlastní produkci – tím se postupně zbavuje licenčních poplatků. Má to však své ale, jen letos jej to bude stát 8 mld. dolarů. To je dost i na poměry Netflixu. Logickou překážkou Netflixu je jazyková bariéra, resp. náklady na lokalizaci. V českém prostředí, kde je dabing historicky i kulturně posazen na úroveň umění, bude těžko kdy dominovat sledování kanálů v originálním znění. A tady je zásadní rozdíl mezi Netflixem a Spotify. Spotify sice platí drahé licence za svůj obsah, ale vůbec nenaráží na jazykovou bariéru. Přesně naopak! Rád si pustím Björk („v originále“), ale pro detektivku od Nesba v originálním znění moc nevidím důvody.
Streaming zachránil hudební odvětví
Jde u Spotify pouze o dobrý produkt, nebo se bavíme o dobré investici? Při pohledu do finančních výkazů je hned vidět kámen úrazu. Loni Spotify zaplatil zhruba 80 centů z každého utrženého dolaru jako náklady na hudbu. Šlo především o poplatky za licence. Při současných objemech vykazuje firma provozní ztrátu. Zádrhel je v tom, že i s očekávaným růstem uživatelů stále bude třeba platit za autorská práva. Kontrakty s největšími vlastníky licencí nejsou veřejné. Cesta ke zvýšení profitability vede jednoznačně přes výhodnější smlouvy. Jen čas ukáže, zdali se to Danielu Ekovi a spol. povede. Drží však slušné karty. Při dalším růstu uživatelů bude ještě silnějším hráčem. Kdo jiný než lídr trhu a jasná jednička perspektivního odvětví by si mohl na tradiční prostředníky vyšlápnout?
35 milionů písniček v kapse
Víme, že nejmladší generace fakticky vnímá svět pomocí displeje mobilu. Kdo tam není, neexistuje - nejhodnotnější firmy současnosti mají svoji ikonu na obrazovce vašeho smartphonu. 70 % uživatelů Spotify patří právě do nejperspektivnější demografické skupiny pod 35 let. Mileniálové ani generace Z sice ještě nemá moc peněz, ale pár dolarů měsíčně vydat mohou. Eventuálně požádají rodiče o rodinný balíček předplatného.
Spotify ujel o parník
Se svými 170 miliony uživateli je jednoznačný lídr dynamicky rostoucího odvětví a má tolik uživatelů jako zbytek celého pelotonu. Music má odstup, registruje necelých 40 milionů platících uživatelů, navíc s víceméně uzavřenou architekturou pro majitele iPhonů. Google značně zaspal, v květnu se ale rozjela jeho předplatitelská platforma YouTube Music. Předplatné bez reklam stojí oproti Spotify zhruba dvojnásobek. Ze strany Google zatím představuje pro Spotify největší konkurenci streamování videoklipů přes klasický YouTube. Video koncept má však větší datové nároky. má také audiotéku, se kterou nepotřebuje vydělávat. Trh sice věří, že rozdrtí všechny konkurenty v kterémkoliv segmentu, ale tak to vůbec nemusí dopadnout.
Akcionáři – hudebníci i Tencent
Ještě když byla společnost Spotify start-upem, nabídla tzv. velké trojce (Sony Music Entertainment, Universal Music Group a Music Group) část vlastních akcií výměnou za autorská práva. Nic jiného tehdy totiž neměla. Nyní hudební domy své podíly odprodávají. Samy však říkají, že věří budoucnosti streamingu, ale jádro jejich businessu je jinde než v roli strategického investora. Velkou neznámou je čínský Tencent, který ve Spotify vlastní 10% podíl. Připomínám, že Tencent se svojí aplikací WeChat doslova dobyl Čínu – jeho appka během sedmi let nabrala neskutečnou miliardu uživatelů. Samotnou Spotify v Číně nelze naladit. Případná spolupráce by měla být oboustranně výhodná – Spotify by ráda do Číny, zatímco Tencentu by se hodilo rozkročení mimo Čínu.
Poslouchat či investovat?
Pohled na fundamentální charakteristiky společnosti nabádá k opatrnosti. Tato růstová společnost se nedá koupit na vlastních číslech, ale je třeba ji hodnotit v kontextu budoucího potenciálu. Vidím tři možné body ke zlepšení situace: výhodnější licenční podmínky a úsporu nákladů; možné rozšíření záběru firmy (co když firma úspěšně rozjede například prodej lístků na koncert vašeho oblíbeného umělce) nebo může jít o přímé propojení některých umělců se Spotify. Eliminace drahých prostředníků je trend, který v současnosti vidíme v mnoha odvětvích. Technologický vývoj tomu napomáhá. Investoval bych při výkyvech akcií, anebo v případě, že se začne blýskat na lepší časy v některém z popsaných bodů výše. byl první rok na burze docela propadák a panovala obava, že firma nezvládne uživatelský přesun ze stolních počítačů na mobilní displeje. A dnes spolu s Googlem sbírá dvě třetiny všech online příjmů z reklamy. Věřím, že streaming zdaleka neřekl poslední slovo a Spotify je jeho nedílnou součástí.
Autor: Jaroslav Vybíral
