Na první pohled to vypadá, že je česká ekonomika vůči aktuálnímu zpomalení nebo dokonce recesi německého hospodářství imunní a dál si drží své solidní tempo. Sice bylo v závěru roku zhruba poloviční ve srovnání s koncem roku 2017, nicméně v daných podmínkách jde stále o velmi dobrý výsledek. Největší tuzemské odvětví – průmysl – zůstává na dráze růstu a jeho trend tak ostře kontrastuje s vývojem, který vidíme v Německu, Francii nebo v Itálii. A zásluhu na tom nepochybně má i automobilový průmysl, který v roce 2018 dosáhl nového historického rekordu co do počtu vyrobených osobních automobilů, když se přiblížil na dohled hranici 1,5 mil. kusů.
Jde nepochybně o úctyhodný výsledek s ohledem na to, co se především ve druhé polovině roku dělo na evropském trhu. Nešlo přitom „jen“ o zavedení nových přísnějších pravidel měření emisí, které samo o sobě rozkývalo data o prodejích či registracích vozů, ale především o celkové zpomalování poptávky po osobních vozech, které v tomto emisním „cvičení“ nebylo tak snadno detekovatelné. Přesto známky nižšího zájmu o nová auta naznačovaly jak průzkumy mezi spotřebiteli, tak trendy odbytu v některých zemích už před zavedením nové „zelené“ regulace. Celkový výsledek registrací nových vozů v zemích EU proto nebyl až takovým překvapením. Za celý loňský rok evropský trh s osobními automobily v podstatě stagnoval. Tři z pěti největších trhů (DE, UK, IT) se propadly a zbylé dva (FR, ES) pokles odbytu už vykompenzovat nedokázaly. Dva nejvýznamnější viníky lze přitom najít docela snadno. Je jím (po více než pěti letech soustavného růstu prodejů) nasycenost poptávky a samozřejmě i hrozba brexitu, která v předstihu negativně ovlivňovala chování spotřebitelů i firem v Británii.
Tuzemské automobilky, jak napovídají první předběžná čísla, dokázaly i na takto vyvíjejícím se trhu obstát a dál přispívaly k růstu celého průmyslu, exportu, HDP i zaměstnanosti v ČR. Otázkou je, zda se jim to bude dařit i v roce letošním. Vyhlídky evropského trhu příliš růžové nejsou a v lepším případě se jeho tempo nejspíše bude dál držet v blízkosti nuly. I proto – s ohledem na význam automobilového průmyslu – předpokládáme na rozdíl od optimistické centrální banky, že česká ekonomika v letošním roce opět mírně zpomalí své dosavadní tempo.
*** TRHY ***
CZK a dluhopisy
Koruna se i během včerejška držela v blízkosti 25,55 EUR/CZK, tedy někde uprostřed mezi úrovněmi z konce loňského roku a dosavadní prognózou centrální banky pro první čtvrtletí letošního roku. S kurzem včera nezahýbala ani slova centrálních bankéřů o zvyšování úrokových sazeb v letošním roce. Už v únoru nejspíše ČNB opět sáhne k navýšení sazeb, nicméně o dalším zpřísňování měnové politiky hovoří spíše opatrně. Velkou neznámou zůstává nová prognóza, kterou bude mít bankovní rada na únorovém zasedání k dispozici. Zda bude i nadále tak silně optimistická jako ta současná, nebo zda již bude reflektovat zhoršující se výhledy hlavních obchodních partnerů ČR. Prozatím nemáme důvod měnit náš výhled na úrokové sazby, a proto i nadále počítáme pouze s jedním zvýšením sazeb v letošním roce.
Zahraniční forex
Zatímco na eurodolarovém páru je mrtvo, tak libra včera dále posilovala v naději, že tvrdý brexit jeho političtí odpůrci ve Velké Británii nepřipustí. Dnešní americká data o průmyslové výrobě mohou být nicméně zajímavá, a to v kontextu posledních výsledků podnikatelských nálad (viz slabý Empire index versus včera silný Philly Fed).
Ropa
Ropa Brent pokračuje v obchodních seancích s utlumenou volatilitou a tak i její cena zůstává přikována těsně nad 60 USD/barel. Pozornost trhu včera přitáhl zejména report kartelu OPEC. Ten ukázal, že producentské státy jsou ve svém úsilí rebalancovat trh přibližně v půli cesty. Již v prosinci (před samotným začátkem škrtů) snížil kartel produkci o 750 tis. barelů denně, nicméně k vyrovnání bilance bude v tomto roce potřeba redukovat nabídku o dalších 700 tis. barelů denně.
To se nezdá jako nemožný úkol, zvláště po reakci Saúdů, kteří nechtějí za žádnou cenu nechat trh na pochybách, že těžební závazek naplní. Na druhou stranu, otázkou zůstává, zda se stejnou mírou odhodlání bude škrty dodržovat rovněž Rusko a další státy. V neposlední řadě pak stojí předpoklady kartelu na stále solidním přírůstku poptávky v tomto roce (1,3 mil. barelů denně), což jinými slovy znamená, že jakékoli výraznější zpomalením růstu v klíčových ekonomikách, např. Číně, by plány kartelu výrazně zkomplikovalo.