Ekonomika České republiky loni vzrostla o 2,9 procenta, zejména za podpory domácí poptávky, po růstu o 4,4 procenta v roce 2017. Vyplývá to z pravidelné zimní makroekonomické předpovědi Evropské komise, která snížila svůj podzimní odhad růstu v roce 2018 o 0,1 procentního bodu. Tempo 2,9 procenta by si ČR měla udržet i letos, v roce 2020 pak má zvolnit na 2,7 procenta.
České hospodářství loni táhla především domácí poptávka. Zásadně se také zvýšily investice, zejména v prvním pololetí, a to jak díky zpracovatelskému průmyslu, tak rozmachem veřejných investic podporovaných z fondů EU. Soukromou spotřebu povzbudil rychlý růst mezd a rekordní zaměstnanost.
Mzdy ve veřejném i soukromém sektoru si pravděpodobně udrží rychlé tempo růstu a budou i nadále podporovat soukromou spotřebu. Vzhledem k rekordně nízké míře nezaměstnanosti ke konci roku 2018 by se ale měla výrazně zpomalit tvorba pracovních míst.
Hospodářské expanzi má nadále pomáhat nárůst veřejných investic, i když méně než v roce 2018, kdy byla jejich míra mimořádně vysoká. Vývoz a dovoz by měly do roku 2020 mírně a obdobným tepem růst a dopad zahraničního obchodu na vývoj hrubého domácího produktu by tak měl být neutrální.
Kombinace velmi nízké nezaměstnanosti a nízkého poměru počtu uchazečů o práci na jedno volné místo - obě kategorie jsou v ČR v rámci EU nejnižší - by mohla stimulovat podniky k vyšším investicím do strojů, což by se ve střednědobém horizontu mohlo projevit v růstu produktivity.
Míra inflace by se měla v letech 2019 a 2020 pohybovat na dvouprocentním inflačním cíli České národní banky. Hlavním proinflačním faktorem zůstává rychlý růst mezd, EK přitom očekává, že inflační tlaky plynoucí z cen energií ustoupí.