Danske Bank se potýká se zápornými úrokovými sazbami déle než jiné velké banky. Nejnovější krize v této bance proto nese důležité varování pro její konkurenci v Evropě, píše agentura Bloomberg.
Danske Bank je známá hlavně kvůli své ústřední roli v obrovitém skandálu s praním špinavých peněz. Minulý měsíc ale přišla další blamáž. Banka brala svoje klienty na hůl s investičními produkty a ti tak prodělávali peníze.
Bankovní dům měl dodržovat pravidla, podle kterých sjednané investiční poradenství musí vždycky nasměrovat klienta k nejlepšímu produktu, i kdyby to šlo proti zájmům banky. V daném případu s Danske by pro klienty bylo lepší, kdyby nechali peníze v běžných bankovních depozitech, kde je návratnost kolem nuly.
Pro Danske a jiné banky fungující v prostředí záporných úrokových sazeb je ale problém v tom, že čím více peněz drží v depozitech, tím víc je to stojí.
Banky zatím jako celek odmítaly přenést náklady v podobě záporných sazeb na drobné střadatele, protože se bály, že přijdou o byznys, a místo toho hledaly jiné způsoby, jak si ulevit. Třeba zaměřit se na zpoplatněné služby. V sektoru, kde záporné úrokové sazby narušily řadu klíčových míst byznysu, byly příjmy z poplatků jedním z posledních světlých míst. Případ Danske ale ukazuje, že tento “poplatkový kanál” je rovněž v ohrožení, říká Jesper Berg, generální ředitel úřadu pro finanční dohled (FSA) v Kodani.
Předtím banky vydělávaly třeba díky relativně levnějšímu depozitnímu financování nebo tím, že podstupovaly riziko u krátkodobé durace. Jenomže výnosová křivka je v současnosti plochá, nebo v blízkosti takového zploštění, takže nedostávají 1 % nebo 2 %, které historicky získávaly, když tenhle druh byznysu dělaly“, tvrdí Berg. A nyní se jim do příjmu z poplatků zakusují záporné sazby, tvrdí také.
Danske se se zápornými úrokovými sazbami zatím dařilo vypořádat. V roce 2017, kdy byly dánské úrokové sazby už zhruba polovinu dekády v záporu, se jí podařilo dosáhnout rekordního zisku. Banka v témže roce zvedla poplatky zákazníkům, kteří vkládají peníze do investičních platforem jako Flexinvest Fri.
Jenomže návratnost některých těchto produktů byla nízká. Když byly vyšší poplatky zavedeny, investoři prodělávali. Banka nicméně produkt doporučovala a vybírala poplatky. To ale v souladu s regulací “jednej vždy v zájmu klienta” dělat neměla.
Na návrat ke kladným úrokovým sazbám to v Evropě zatím nevypadá. Tím spíše je třeba se dopadu tohoto opatření na banky věnovat, říká Bloomberg. Podle údajů dánského úřadu FSA se zisky ve finančním sektoru loni snížily o 25 %. FSA si už také začal dělat starosti o ziskovost bank, říká Berg.
Zdroj: Bloomberg
Foto: https://danskebank.com