Včera zveřejněné výsledky průmyslu, mimochodem největšího tuzemského odvětví, které udává směr téměř celé ekonomice, rozhodně příliš neladí s optimistickým tónem nejnovější prognózy z dílny centrální banky. Průmysl má za sebou velmi slabý měsíc a nic zatím nenasvědčuje tomu, že by šlo jen o nahodilý výkyv.
Dlouho (možná až příliš) na pokles upozorňovaly slabé PMI a nyní se k nim přidávají i klesající zakázky, které v červnu skončily téměř desetiprocentním propadem. Útěchu nelze hledat ani ve srovnávacím základě, protože loni nebyl nijak extra vysoký, ani v tom, že tentokrát měl červen o jeden pracovní den méně. Vše indikuje útlum, sice nijak výrazný, ale stále jde o pokles, který se nepochybně odrazí i ve výsledcích celé ekonomiky. Zvlášť když povzbudivá čísla nepřicházejí od hlavních obchodních partnerů, roste hrozba divokého brexitu, který může ještě více srazit druhý největší automobilový trh v Evropě, a v neposlední řadě se rozdmýchalo další kolo obchodních a nyní už měnových válek. A to v čase slábnoucí celosvětové konjunktury není rozhodně pozitivní a zřejmě ani krátkodobá konstelace.
I když je situace nepochybně vážná, do stavu roku 2008, kdy začaly zakázky padat o dvacet – a následně i více – procent, má přece jen hodně daleko. Nezamrzají ani finanční trhy jako po pádu Lehman Brothers a navíc má svět stále ještě v paměti tehdejší vývoj. Cyklické zpomalení, s nímž se vlastně počítalo, pouze eskalují další události, které zdaleka nemusejí přinést důsledky o rozměrech tehdejšího CDO problému. Proto i nadále počítáme pouze s mírným zpomalením růstu české ekonomiky v letošním a v příštím roce, které zmírní problém napjatého trhu práce, možná i trhu realitního, který má za sebou nebývalý růst poptávky a cen.
ČR navíc v této době disponuje výhodou nedočerpaných peněz z fondů EU, kterými může podpořit ekonomiku právě v časech slábnoucího exportně orientovaného průmyslu. Ale nejde jen o to, jak dokáže být finančně flexibilní, ale i zda se jí třeba konečně podaří vylepšit podnikatelské prostředí. Třeba tím, že se posune z nelichotivého 156. místa, co do délky a komplikovanosti stavebního řízení, nebo ze 115. pokud jde o rozjezd podnikání. Už za několik málo měsíců budeme mít možnost vidět, jak si ČR ve světovém řebříčku vedla letos. No a v mezičase nám nezbývá ještě více než doposud věnovat pozornost novým statistikám z firemní sféry.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruně se včera podařilo odpoutat se od hranice 25,80 EUR/CZK a mírně posílit až pod 25,75 EUR/CZK. Zastavil se i propad dluhopisových výnosů nicméně implicitní sazby napovídají, že sázky na rychlý pokles sazeb ČNB se nemění. Naproti tomu prognóza centrální banky zveřejněná teprve minulý týden přitom předpokládá jedno zvýšení úrokových sazeb ještě v letošním roce, které však ve světle aktuálního vývoje není pravděpodobné.
Zahraniční forex
Navzdory přetrvávajícímu napětí na akciových trzích se situace na hlavním devizovém trhu vrací k normálu, což značí návrat k minimální volatilitě. Rozruch na hlavních devizových trzích tentokrát negeneruje čínský juan (který opět lehce slábne), ale novozélandský dolar. Centrální banka na Novém Zélandu totiž zcela nečekaně snížila hlavní úrokovou sazbu o 50 bazických bodů na nová minima 1 %! Nečekané snížení sazeb je vedlejším produktem zpomalující globální ekonomiky.
Ropa
Cena ropy se propadá pod 60 dolarů za barel v reakci na eskalující americko-čínský obchodní konflikt. Přestože USA oficiálně označily Čínu za měnového manipulátora, fakt, že čínská centrální banka prozatím nenechala juan výrazněji oslabit, slibuje jisté zklidnění situace. To by se, v kombinaci s dalším očekávaným poklesem amerických zásob, mohlo projevit pozitivně také na ropném trhu a vystavit stopku aktuálnímu propadu cen.
Aktualizovaný výhled americké EIA přinesl další snížení odhadu globálního růstu spotřeby v tomto roce (-70 tis. barelů denně, celkem na 1 mil. barelů denně). Odhad americké produkce ropy byl naproti tomu ponechán beze změny, což v kombinaci s produkčními škrty kartelu OPEC bude podle EIA znamenat mírný přebytek ropy na trhu v roce 2019 i 2020.