Podnikatelé v Německu se do budoucna dívají stále s větší nedůvěrou. Takto jednoduše lze shrnout včerejší neslavný výsledek Ifo, který potvrzuje rostoucí obavy nejenom v průmyslu, ale i ve stavebnictví, obchodě i ve službách. Očekávání podnikatelů jsou v tuto chvíli už níže než při poslední krátké recesi a dají se tak porovnávat pouze s vývojem v roce 2009. Navíc dál padají a vůbec nesignalizují ani náznak stabilizace, jak se mohlo zdát po výsledcích PMI zveřejněných minulý týden.
Zajímavé také je, že skepse se nešíří pouze exportně orientovaným průmyslem, který je zasažen děním v automobilovém průmyslu, ale šíří se napříč celou ekonomikou. Ta si pravděpodobně stále více uvědomuje, že rostoucí napětí v mezinárodním obchodě, respektive slabší čínská poptávka, hrozící tvrdý brexit, atp. nemohou nezanechat stopy na vývoji německého hospodářství. Jak hluboké budou, rozhodne i vládní hospodářská politika země, která jako jedna z mála má nepochybně nemalý prostor pro vytvoření dostatečných stimulů. Jak je vidět, ani záporné sazby a přebytek eurové likvidity v tomto směru obrat ekonomiky k lepšímu sami nezařídily.
Zatímco německou ekonomiku opanovávají chmury, v té české se nálada v posledním měsíci téměř nezměnila. Důvěra podnikatelů v průmyslu a ve stavebnictví sice mírně poklesla, avšak ve službách a obchodě dokonce výrazně narostla, takže celkově byla ještě příznivější. O něco méně optimističtí byli naproti tomu v srpnu spotřebitelé, kteří vnímají potenciální zhoršení celkové ekonomické situace, nicméně dopad na sebe samotné si zatím příliš nepřipouštějí. Zní to možná trochu nelogicky až nezodpovědně, nicméně v situaci stále ještě napjatého trhu práce to vlastně až tak zvláštní být nemusí. Je to vlastně dobrá zpráva, protože ukazuje, že se v české ekonomice nešíří panika, která by negativně ovlivňovala investiční i spotřebitelské chování, nebo že je tuzemské hospodářství alespoň v jistém směru (zejména díky domácí poptávce) částečně imunní vůči aktuálnímu vývoji v Německu. Čím déle však budou trable německé ekonomiky pokračovat, tím méně se však na svou „imunitu“ bude moci spoléhat hospodářství české. A to ještě ponecháváme zcela stranou zpoždění, se kterým se současný vývoj v zahraničí promítne i do výsledků tuzemských.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna tento týden začínala obchodování na úrovni 25,90 EUR/CZK, nicméně během včerejšího dne se jí podařilo posílit o zhruba deset haléřů. Je to stále daleko nad hodnotami, které vypadly z nového modelu ČNB, nicméně samy o sobě do rozhodování centrální banky přímo nezasáhnou. Důvody slabší koruny je možné hledat v zahraničí, takže ani současný úrokový diferenciál na krátkém konci jí k posílení nestačí. Na druhou stranu uvolněnější měnové podmínky díky slabší koruně a nikoliv sazbám se vlastně mohou centrální bance v době nejistých hospodářských vyhlídek docela hodit.
Zahraniční forex
Ani mizerné německé Ifo, ani lehce pozitivní výstupy ze schůzky G7 ve Francii eurodolarem včera nepohnuly, a tak měnový pár zůstává přikován k hranici 1,11, přičemž volatilita na hlavním devizovém trhu je stále mizivá. To se zřejmě při relativně nezáživném kalendáři nezmění ani dnes.
Ve střehu však musí být forint, neboť zasedá maďarská centrální banka. Od MNB se navzdory stále relativně vysoké inflaci, silnému růstu (navíc taženému domácí poptávkou) a slabšímu forintu nic zásadního nedá čekat. Nadcházející uvolnění měnové politiky ze strany ECB bude hlavním argumentem pro “nic-nedělání” MNB. Okamžitý dopad rozhodnutí MNB na forint by měl být neutrální.
Ropa
Po včerejším propadu si dnes ropa Brent připisuje drobné zisky, které jí pomáhají atakovat úroveň 59 USD/barel. Oproti konci minulého týdne převládá na trhu mírný optimismus ohledně americko-čínské obchodní přestřelky, která by dle čelných představitelů obou zemí mohla konečně dospět k oboustranné dohodě. Dle našeho názoru nicméně platí, že rozřešení obchodních půtek obou velmocí představuje běh na dlouhou trať a ropný trh tak bude minimálně v nejbližších týdnech i nadále pod tlakem.