„Pokud má vývoj na dluhopisovém trhu nějakou relevanci, tak obchodní politika Donalda Trumpa výrazně zvyšuje riziko recese. Já sám jsem ale neslyšel nějaké dobré vysvětlení, proč by tomu tak mělo ve skutečnosti být. Nejde totiž o to, že prezident skutečně vypadá jako velký zastánce cel. Problém ve skutečnosti spočívá v nepredikovatelnosti jeho chování, která má negativní dopad na podnikové investice,“ píše na stránkách The Paul Krugman.
Ekonom v první řadě poukazuje na rozdíl mezi predikční hodnotou chování dluhopisového a akciového trhu. Dluhopisoví investoři jsou podle něj možná „chladnější a rozumnější“ a vývoj cen obligací je tak z hlediska dalšího vývoje relevantnější. Hlavní důvod toho, proč bychom se měli věnovat zejména vývoji na dluhopisech, ale spočívá v tom, že ceny akcií mohou růst i při zhoršujícím se růstovém výhledu. Příčinou je monetární politika, která na tento výhled reaguje snížením sazeb, popřípadě jinými formami stimulace.
Krugman k uvedenému ovšem dodává, že vztah mezi protekcionismem a recesemi není podle něj tak jednoznačný, jak se často uvádí. Základní ekonomická teorie sice tvrdí, že protekcionismus ekonomice škodí, nicméně „škoda přichází z nabídkové strany ekonomiky, ale recese obvykle přichází z její poptávkové strany a zde nemusí být vliv protekcionismu nutně negativní“. Nová cla totiž mohou vést k přesunu poptávky po dovozech k domácímu zboží. Poučný může být v této souvislosti vývoj v padesátých letech. Tehdy bylo ve světové ekonomice mnohem více protekcionismu a méně mezinárodního obchodu, ale „západní Evropa a severní Amerika se v podstatě držely na plné zaměstnanosti“.
Proč má tedy politika Donalda Trumpa negativní dopad na růstový výhled? Krugman se domnívá, že tomu tak je zejména proto, že „zavádí cla nepredikovatelným způsobem“. Kdyby šel jasně definovanou cestou, některé společnosti v USA by kvůli plánovaným clům odložily své investice, ale jiné by naopak investovaly více. Jestliže ovšem korporátní sektor čelí nejistotě, investice odloží všichni. Tedy jak ti, které by cla poškodila, tak ti, kterým by prospěla.
Americké zákony dávají prezidentovi v oblasti uvalování nových cel velký prostor a podle Krugmana je tak těžké si představit, že by současná nejistota měla v dohledné době končit. Nedá se také spoléhat na to, že by jeho politiku usměrňovaly „chladnější hlavy“ tak, jak se dříve domnívala řada analytiků. Tyto „hlavy“ totiž povětšinou z řad prezidentových poradců odešly.
„Nic z toho neznamená, že musí přijít recese. Americká ekonomika je obrovská a vedle obchodní politiky ji ovlivňuje řada dalších věcí, které nejsou v dosahu prezidentových rukou. Výše uvedené ale ukazuje, proč mají jeho cla tak negativní dopad na hospodářství,“ uzavírá ekonom.
Zdroj: The