Americký prezident Donald Trump na konci července letošního roku v jednom ze svých tweetů zmiňoval možnost měnových intervencí. Psal, že kdyby chtěl, mohl by k něčemu takovému přikročit během pár sekund, ale neříká, že tak skutečně učiní. Ekonomové Stephen G. Cecchetti a Kermit L. Schoenholtz k tomu dodávají, že je dobré zvažovat řadu ekonomických nástrojů, ovšem měnové intervence jsou „mimořádně špatný nápad“.
Jak vlastně takové intervence fungují? V principu jde o nákup či prodej nějaké měny. Takže švýcarská národní banka SNB může intervenovat na franku s cílem udržet jeho kurz na určité výši a tudíž jej prodává a kupuje například eura. Ve Švýcarsku je přitom centrální banka odpovědná za měnovou politiku, ve Spojených státech je to ale ministerstvo financí a Fed by transakce pouze prováděl. To ale nemění nic na tom, že takové intervence by měly dopad na rozvahu centrální banky. Pokud by tedy Fed prodával dolary a kupoval jiné měny, jeho rozvaha by rostla.
Fed by podle ekonomů „samozřejmě přikročil ke sterilizaci, a to tím, že by prodával cenné papíry držené v jeho rozvaze“. Cecchetti ale dodává, že taková sterilizace, která by ponechala celkovou monetární politiku na předchozím nastavení, by pravděpodobně neměla žádný déletrvající dopad na měnový kurz dolaru. Jen by zvýšila volatilitu na trzích a následně nejistotu a riziko. Takže v případě USA může o intervencích rozhodovat ministerstvo financí, ale ve výsledku by se měnila rozvaha centrální banky a vše by mělo dopad na její monetární politiku.
Historie pak podle ekonomů ukazuje, že intervence na dolaru byly jen ojedinělé, prováděly se v malém rozsahu, a to s cílem pomoci jiným zemím. Po naprostou většinu času byl pak kurz dolaru určován tržními silami. Jak je to s tvrzením MMF, podle kterého je nyní kurz dolaru asi o 10 % nadhodnocený? Ekonomové tvrdí, že je nutno brát v úvahu současné vysoké tempo růstu amerického hospodářství s tím, že v něm zatím nevznikly nějaké významné nerovnováhy. Jeho finanční systém je stabilnější než ten v eurozóně či Japonsku a Číně. Spojené státy mají sice nízkou míru úspor a vysoké vládní zadlužení, ale investoři je stále považují za bezpečný přístav a atraktivní investiční destinaci. A to tlačí dolar nahoru.
Pokud by se vláda v současné situaci rozhodla intervenovat a tyto intervence by měly skutečně snížit kurz dolaru, muselo by dojít ke znatelnému uvolnění monetární politiky Fedu. A intervence by musely být s ohledem na velikost měnového trhu skutečně masivní. Ani Spojené státy by tak nebyly výjimkou pravidla nemožné trojice a podobně jako Švýcarsko by se kvůli dosažení určitého měnového kurzu musely vzdát nezávislé monetární politiky. Spojené státy a jejich trhy navíc nyní slouží jako kotva celému světovému finančnímu systému. Pokud by došlo k intervencím na dolaru, stala by se z nich země, která manipuluje se svým kurzem. To by mohlo mít dalekosáhlé důsledky ve vnímání jejich investiční atraktivity, uzavírají Stephen G. Cecchetti a Kermit L. Schoenholtz.
Zdroj: Money and banking