Maďarský forint se během roku zřejmě jen zvolna zvedne z nedávného rekordního dna, zatímco česká koruna by se měla vzdát části lednových zisků, ukázal průzkum Reuters s tím, jak se měnám regionu v roce 2020 nedaří nalézt tažnou sílu. Středoevropské měny v uplynulém roce obecně trápily hlavně globální obavy z obchodních válek a v letošním roce budou zřejmě čelit překážkám v podobě zpomalujících domácích ekonomik a neměnné měnové politiky.
Koruna, která minulý měsíc zpevnila na nejsilnější úroveň od roku 2012, by měla podle mediánu odhadů během 12 měsíců ustoupit proti pondělnímu závěru o 0,8 % na 25,400 za euro. Tentýž kurz předpověděli analytici i v průzkumu před měsícem.
Česká národní banka ponechává otevřenou debatu o možnosti zvýšení úrokových sazeb v boji proti domácím inflačním tlakům. Analytici oslovení tento týden v jiném průzkumu nicméně předpokládají, že ČNB na měnovém zasedání tento čtvrtek sazbami nepohne, když silná koruna působí jako faktor utahující měnové podmínky v ekonomice.
Někteří navíc vidí slabší ekonomický obrázek.
Forint by měl podle předpovědí analytiků nejprve přešlapovat na místě a do roka pak zpevnit zhruba o 0,7% na 335 za euro. Maďarská měna v lednu sestoupila na historické minimum 338,77 za euro. Od začátku roku ztratila již 1,5 % po celkovém oslabení o 3 % za rok 2019, zatímco si maďarská centrální banka udržuje nejuvolněnější měnověpolitický postoj v regionu.
Polský zlotý se má podle průzkumu za 12 měsíců obchodovat prakticky beze změny na 4,295 za euro s tím, jak trvají rizika spojená s hypotékami vedenými ve švýcarských francích. Trh se totiž obává, že by mohly být konvertovány do zlotých za podmínek nepříznivých pro polské banky.